Zprávy

ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou, vyčká na další vývoj situace v Unii svobody-DEU, která je naopak nejslabším článkem koalice. "Míček je na straně Unie svobody. Bude záležet na tom, jak se budou poslanci chovat a jak budou dodržovat dohody vládní koalice," řekl ČTK po zasedání politického grémia ČSSD její místopředseda Zdeněk Škromach. "Dneska nejsme v situaci, že bychom nutně museli hledat novou formaci," soudí předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nevnímá prý to tak dramaticky a je přesvědčen o tom, že koalice bude schopna pokračovat dál beze změn. Situaci, kdy nějaký poslanec dělá problémy, třebas i sociálnědemokratický, považuje už za všední. Zaorálek na páteční tiskové konferenci nevyloučil ani to, že chybějící hlasy vlastních poslanců koalice nahradí hlasy opozice. Podle situace prý to dělala i v minulosti případ od případu. Důvody k trvání nynější vládní koalice jsou podle Zaorálka velmi silné. Je to především to, že ve sněmovně není kromě ČSSD jiná strana, jež by se mohla stát základem vládní koalice, dodal. "Když se ukáže, že Unie svobody nemá pod kontrolou svůj vlastní poslanecký klub, tak tu situaci budeme muset razantně a rychle řešit," pohrozil místopředseda. Zásadním signálem podle něj bude, když unionisté nezajistí podporu opatřením proti "šedé a černé" ekonomice.

Škromach připustil, že unionističtí odpadlíci mohou kalkulovat s tím, že si po přestupu do ODS, která už dala najevo, že by je přijala do svých řad, udrží poslanecká křesla i po budoucích volbách. Kalkulace s volebním vítězstvím občanských demokratů je podle místopředsedy jejich riziko. "Já si myslím, že to bylo i takto iniciováno," připustil předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který je rovněž členem užšího vedení sociální demokracie. "Ódéeska může samozřejmě dělat cokoli," dodal. Škromach již dříve řekl, že řešení případné krize je "modré nebo červené".

Ibl uvedl, že podporu pro jednotlivé sněmovní návrhy hledá u opozičních klubů, tedy i u frakce KSČM, už dávno. "Pro mě to není úplně neznámá činnost," řekl. Něco jiného podle něj ale je spolupráce stran. Šéf poslanecké frakce si pamatuje i na to, že komunisté bezprostředně po parlamentních volbách nabídli ČSSD podporu její menšinové vlády. "Je to na rozhodnutí strany, nikoli mojí," poznamenal. Ibl by jednobarevnou vládu ČSSD s podporou KSČM nepovažoval za porušení usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, které šéfům strany spolupráci s komunisty na centrální úrovni zapovědělo. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček dal ale ve čtvrtek najevo, že nyní o podobné nabídce neuvažuje.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".

První náměstek ministra zahraničí Jan Kohout se má stát novým českým velvyslancem při Evropské unii. O jeho nominaci do bruselské centrály podle informací ČTK rozhodla vláda na uzavřeném jednání. Kohout má v čele stálé české mise v EU vystřídat Pavla Teličku, který se od května stane evropským komisařem. Velvyslance na návrh kabinetu jmenuje prezident republiky. Kohout nedávno ČTK řekl, že pozice českého velvyslance v EU je jeden z nejdůležitějších diplomatických postů a že by ho taková práce zajímala. Změnu svého dosavadního působení nechtěl tehdy komentovat. O dvaačtyřicetiletém Kohoutovi se nedávno uvažovalo jako o kandidátovi na eurokomisaře, vláda ale nakonec dala přednost Teličkovi. Diplomat a dlouholetý vyjednavač s EU Telička narychlo nahradil poslance ČSSD Miloše Kužvarta, který se nečekaně vzdal nominace.

První náměstek ministra a státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout má s bruselskou administrativou zkušenosti, neboť zastřešuje českou politiku vůči EU. Byl také jedním z českých zástupců v Konventu, který se zabýval budoucím uspořádáním unie a návrhem evropské ústavy. Na ministerstvu zahraniční začal Kohout pracovat již v roce 1990.

Ministr obrany Miroslav Kostelka chce zachovat vyváženost armády, pokud jde o druhy vojsk. Zároveň chce ale posílit specializaci. Je výhodnější mít menší jednotky velmi dobře vybavené, než jednotky masovějšího charakteru, které nejsou tak mobilní a flexibilní, uvedl ministr při středečním veřejném slyšení o armádní reformě a obranné politice, které se konalo v sídle Senátu. "Chceme udržovat vyváženou armádu a vytvořit podmínky pro to, aby obrana České republiky byla zabezpečena," prohlásil Kostelka. Reagoval tak mimo jiné na námitky, že reforma armády je neujasněná. Ministr připomněl, že při obraně země se sice Česko může spoléhat na partnery ze Severoatlantické aliance. "Žádná země ale nemá právo pouze se obracet na alianci, ale musí sama mít dostatečné schopnosti pro to, aby dokázala úkoly obrany republiky plnit," poznamenal Kostelka.

Podstatou reformy armády je podle ministra zajištění dostatku finančních prostředků na modernizaci a výcvik, snížení výdajů na platy vojáků a civilních příslušníků armády propuštěním části z nich a snížení počtu posádek. Po profesionalizaci armády se má do roku 2012 počet příslušníků armády zredukovat na 35.000 osob. Výdaje na investice mají činit minimálně 25 procent, na výcvik 20 až 25 procent rozpočtu ministerstva.