Zprávy

Služeb romské pracovní čety již poněkolikáté využilo město Bruntál. Čtyřčlenná skupina pracovníků v těchto dnech pomáhala odklízet sníh ve městě. Při likvidaci sněhu jim tentokrát pomáhalo také osm členů rekvalifikačního kurzu Centra odborné přípravy v Bruntále, který je určen dlouhodobě nezaměstnaným Romům, sdělil ČTK romský poradce a předseda Ligy za lidská práva Jozef Baláž.

Přívaly sněhu v minulém týdnu ochromily celé Bruntálsko a jeho úklid nemohly Technické služby města zvládnout. "Při kalamitě nás napadlo spolupracovat s Technickými službami těsněji a nabídnout jim pomoc s odklízením sněhu," uvedl Baláž. Pracovníci odklízeli hromady sněhu například z centra města, z autobusových zastávek, ale i ze sídlišť. Členové rekvalifikačního kurzu odklízeli sníh zdarma, pracovníky čety pak platí částečně úřad práce a částečně občanské sdružení Liga za lidská práva. Během letních měsíců pomáhá romská pracovní četa například při opravách chodníků, v zimě pak pomáhala i s vyklízením historického Společenského domu, který chce město rekonstruovat.

Hornické odbory požadují, aby vláda zachovala jejich sociální výhody. Pokud kabinet Vladimíra Špidly bude horníkům rušit zvláštní příspěvky bez kompenzací, odbory to budou považovat za porušení sociálního smíru. "Mohly by následovat demonstrace, protesty či, podobně jako již v minulosti na některých dolech stávky," řekl ČTK po dvoudenním jednání místopředseda odborů František Nekola. Ministerstva průmyslu a práce a sociálních věcí nyní podle Nekoly rozhodují o tom, zda a v jaké podobě budou mít horníci nárok na věrnostní příplatek a zvláštní příspěvek. Obě dávky, které mohou činit i několik tisíc korun, horníkům zaručuje zákon. Vláda ale podle Nekoly uvažuje o tom, že dávky budou pouze součástí kolektivního vyjednávání.

"Jestliže nám budou rušeny oprávněné hornické nároky bez zákonných kompenzací budeme dosud trvající sociální smír považovat ze strany vlády za porušený," uvedly hornické odbory v rezoluci. Horníci jsou ochotni s vládou jednat. "Chceme ale, abychom to (dávky) měli zaručeno, tak jako dosud, v zákoně," uvedl Nekola. Odbory se podle Nekoly obávají toho, že by vláda či ministerstva nemusely brát hlas horníků v potaz. Loni v listopadu totiž ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo vyhlášku o sociálně zdravotních dávkách pro horníky.

Podle horníků úřad ministra Zdeňka Škromacha vyhlášku nemohl zrušit. Škromach i premiér to naopak obhajovali. Horníci proti tomu protestovali a připravovali dokonce na Škromacha žalobu. Podle rezoluce bylo tehdejší rozhodnutí "názornou ukázkou arogance moci, bez řádného jednání se sociálními partnery." Ministerstvo podle horníků porušilo dohody z předchozích jednání. Vláda byla nedávno také ve sporu s horníky kvůli privatizaci hnědouhelných společností. Horníci protestovali proti vyloučení elektrárenské společnosti ČEZ z privatizace. Nelíbilo se jim také uvažované spojení Severočeských dolů s Mosteckou uhelnou společností, která se o doly ucházela. Vláda ale privatizaci dolů nedávno přerušila.

Na reklamních billboardech Rádia Kiss s Jiřím Kajínkem se objevil nápis "nedoporučeno". O billboardu představitelé rádia jednali v pondělí s vedením Rady pro reklamu. Prezident rady Radek Pokorný po jednání řekl, že předpokládá, že rádio Kajínka z billboardů stáhne. Rádio však pouze uvedlo, že billboardy do týdne upraví. Billboardy, na kterých doživotně odsouzený Kajínek se sluchátky na uších propaguje rádio Kiss, označila arbitrážní komise Rady již dříve za neetické.

Reklamní kampaň rádia Kiss "Rádio na doživotí" má trvat měsíc. Fotografie s Kajínkem se měly kromě billboardů objevit v novinách a časopisech. Za reklamní využití svého snímku si Kajínek vydělal řádově několik desítek tisíc korun. Celkovou cenu kampaně odmítli zástupci rádia Kiss sdělit.

Členové Pomocných technických praporů (PTP) a Konfederace politických vězňů v Pardubicích odhalili pamětní desku obětem komunistického režimu. Bronzová deska má být připomínkou statisíců lidí, kteří byli nepohodlní komunistům a umírali v dolech, ve věznicích i na popravištích a také jejich rodin, které byly často diskriminovány. Jejich památku si připomněly asi dvě stovky lidí. "Věřím, že se u této tabule budou zastavovat nejen pamětníci té doby, ale také mladí lidé, aby si připomněli naši společnou pohnutou minulost, řekl při odhalení desky hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Dodal, že komunismus byl "zločinný a dějinně úchylný".

Podle představitelů obou organizací bylo v letech 1948 až 1989 v tehdejším Československu komunistickou zlovůlí odsouzeno 280.000 lidí. Z tohoto počtu bylo popraveno 248 osob a další čtyři tisíce lidí byly umučeny či zastřeleny ve vězeních. Navíc v PTP - vojenských táborech nucených prací bylo "převychováno" na 60.000 mladých mužů tzv. "černých baronů". "Občane, pamatuj, že svoboda je ti svěřeným darem a ty jsi povinen ji hájit!" končí text na desce v podloubí budovy pardubického magistrátu na náměstí Republiky. Konfederace politických vězňů sdružuje vězně komunistického režimu, kteří byli odsouzeni pro politický odboj, dále osoby, které byly nuceny z politických důvodů opustit republiku a které se v cizině zapojily do protikomunistického odboje.