Zprávy

Senátoři chtějí usnadnit obnovení českého občanství pro krajany, kteří o něj přišli po emigraci během komunistické éry. Tento záměr, s nímž přišli členové senátní komise pro krajany, podpořil ve čtvrtek Senát hlasy 41 z 50 přítomných. Navrhovaná právní úprava je určena hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit.

"Občanství je nástrojem sounáležitosti zahraničních Čechů se svou vlastí. Bylo by chybou, pokud bychom vztahu těchto lidí k naší zemi a jejich snaze mít nadále Českou republiku svým domovem bránili legislativními bariérami," uvedla k účelu normy předsedkyně krajanské komise Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí).

Jelikož zákony může Senát navrhovat pouze jako celek, pro nyní přijatý návrh novely zákona o státním občanství některých bývalých československých občanů teprve začal schvalovací proces. Novelu teď dostane k posouzení sněmovna a vláda.

Nová úprava vychází vstříc například těm krajanům, kteří o české občanství mohli získat například krajané, kteří o něj nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997. Platný zákon ale umožňuje požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli do konce března 1990. Podle předkladatelů novely se může také stát, že si řada zájemců o obnovení občanství nedokáže vyřídit všechny náležitosti. Novela má proto lhůtu pro podání žádosti o občanství zrušit bez omezení. Seitlová podotkla, že o změnu zákona je mezi krajany zájem. Jen v USA bylo ke konci roku 2003 obnovenou české občanství 3500 krajanů, zájem dalších se v posledním půlroce zvýšil.

Česká republika kvůli současné vlně násilí mezi Srby a Albánci v Kosovu zřejmě přehodnotí svůj záměr stáhnout k 1. květnu stovku svých vojáků, kteří působí v této jihosrbské provincii v rámci mezinárodní mise KFOR. Po čtvrtečním setkání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Schefferem v Praze český premiér Vladimír Špidla oznámil, že počet příslušníků společného česko-slovenského praporu zřejmě zůstane zachován. V současnosti má jednotka čtyři sta českých a sto slovenských vojáků.

Předseda české vlády o napjaté situaci v Kosovu dopoledne jednal s ministrem obrany Miroslavem Kostelkou. Nejnovější události podle premiéra asi ovlivní další budoucnost společného česko-slovenského praporu. "Budeme zřejmě nuceni přehodnotit úvahu, že bychom stáhli 100 mužů, jak jsme předpokládali. Česko- slovenský prapor bude zřejmě působit v plném rozsahu," řekl Špidla novinářům. Vyžaduje to ještě další jednání, dodal. "Český prapor je zapojen, splní povinnosti, které se od něj žádají. Má uloženo všemi silami působit tak, aby se situace zvládla," komentoval Špidla současné násilné střety v Kosovu.

Do České republiky dorazil šéf aliance s několikahodinovým zpožděním právě kvůli řešení napjaté situace v Kosovu, kde propukly krvavé srážky mezi Albánci a Srby. Při srážkách v oblasti, kde působí mezinárodní jednotky NATO a OSN, již zahynulo 22 lidí. Kosovo oficiálně patří do soustátí Srbsko a Černá hora. I téměř pět let po ukončení války tam trvá napětí mezi majoritními Albánci a menšinovými Srby.

Řecko žádá Severoatlantickou alianci, aby při ochraně letní olympiády pomohla nejen letouny s výstražným systémem AWACS, ale také speciální jednotkou zaměřenou na odhalování jaderných, chemických a biologických zbraní, kde mají klíčové postavení čeští experti. ČTK to sdělila Michaela Cvanová z tiskového oddělení vrchního velitelství NATO v Evropě. Neoficiální zdroje v centrále NATO tvrdí, že alianční odpověď teď závisí hlavně na postoji české strany.

Řekové podle Cvanové požádali o mezinárodní prapor CBRN. Páteří této jednotky, specializované na ochranu proti zbraním hromadného ničení a začleněné do aliančních sil rychlé reakce (NRF), je liberecký protichemický útvar, který má v této roli setrvat až do ledna 2005.

Česká republika obdržela ve čtvrtek seznam požadavků, které Řecko zaslalo Severoatlantické alianci a které by mu měly pomoci zajistit ochranu letních olympijských her. ČTK o tom informoval mluvčí českého ministerstva obrany Ladislav Šticha. Seznam požadavků, které Řecko zaslalo alianci, Šticha nechtěl konkretizovat s odůvodněním, že materiál je tajný. Česká republika podle Štichy nemá na pomoc Řecku dostatek peněz, o financování by nyní měly české orgány jednat.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Klas (ODS) se ohradil proti obavám ředitele služby Jiřího Langa z možných úniků citlivých informací z Klasovy komise. Klas v rozhovoru pro ČTK tyto obavy důrazně odmítl s tím, že šest ze sedmi členů komise už absolvovalo bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Obecně Klas upozornil, že vyzradí-li lidé s takovou prověrkou tajné informace, hrozí jim vysoké tresty bez ohledu na to, zda jsou chráněni třeba imunitou.

Lang Právu řekl, že pracovní vztahy BIS se sněmovní komisí jsou dobré a že nevidí žádný problém ve sdělování informací poslancům. "Ale otázka stojí tak: zda informace, kterou předám, skončí v komisi a nedojde k jejímu vyzrazení. Pokud by k němu mělo docházet, pak bychom museli některé akce předčasně ukončit. Byl bych proto rád, aby stejný Damoklův meč v případě prohřešků proti zákonům, jaký visí nad námi, visel i nad kontrolory. Protože poslanec je na rozdíl od nás chráněn imunitou," řekl.

Klas ale Langovy pochybnosti odmítl. Upozornil, že ze sedmi členů sněmovní komise zatím pouze poslanec Vlastimil Dlab (KSČM) nedoložil, zda již bezpečnostní prověrku absolvoval. Zbývajících šest členů ji už podle Klase má, a to na nejvyšší stupeň, tedy přísně tajné. Pro srovnání Klas uvedl, že na stejný stupeň byl prověřen i Lang a další členové managementu BIS. Naopak třeba řadoví operativci mají podle Klase nižší prověření na stupeň tajné.