Zprávy

V následujících dvou letech se v průměru v každé třinácté pražské domácnosti chystají někteří její členové přestěhovat. Polovina lidí je již k tomuto kroku pevně rozhodnuta, druhá polovina o stěhování vážně uvažuje. Vyplývá to z průzkumu společnosti Incoma Research. Poptávka po bytech mírně převažuje nad poptávkou po domcích. Především z cenových důvodů dávají lidé přednost starším bytům. Zároveň však částka, kterou jsou připraveni za bydlení zaplatit, roste. Největší zájem o přestěhování do rodinného domku mají lidé mezi 30 až 44 lety, kteří tvoří více než polovinu zájemců.

Přes tři desítky českých a slovenských nakladatelství se snaží prorazit větší měrou do světa prostřednictvím 24. ročníku pařížského knižního veletrhu Salon du Livre, který ve čtvrtek zahájil francouzský prezident Jacques Chirac. Slovensko je na pařížském veletrhu poprvé. Další premiérou je, že česká a slovenská vydavatelství se představují ve společném stánku. V expozicích má výrazné místo literatura pro děti. Součástí české prezentace bude rovněž projekce filmů pro děti a promítání dětské opery Brundibár, natočené na DVD.

Český rozhlas se dostal mezi sto nejobdivovanějších společností v České republice. Ve speciální kategorii žebříčku CZECH TOP 100 pro veřejné, sociální a osobní služby, získal dokonce druhé místo. Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka je toto umístění důkazem dobré práce všech zaměstnanců.

Příliš velký počet zákonů kritizoval ve čtvrtek v projevu k senátorům prezident Václav Klaus. Pozastavil se mimo jiné nad důsledky rychlých změn právního řádu, který se tak stává nepřehledným, nesrozumitelným a v současném rozsahu špatně aplikovatelným. "Určitě bychom měli usilovat spíše o redukci dnešního rozsahu zákonů formou revize existujícího stavu než pasivně podléhat z mnoha stran podporovanému extenzivnímu procesu tvorby nových, často velmi parciálních právních norem," řekl Klaus, který navštívil horní komoru poprvé po svém zvolení do čela státu.

Prezident zároveň varoval před nezamýšlenými doprovodnými důsledky přijímaných zákonů. "Nepodléhejme slepé víře, že pomocí nejrůznějších regulací, omezení či naopak selektivních zvýhodnění dosáhneme předem zvoleného cíle. Buďme si vědomi, že čím složitější je síť těchto zásahů, tím větší je riziko nezamýšlených důsledků," řekl Klaus.

Kvalitu legislativy dal do spojitosti s účastí v parlamentních volbách, která se postupně snižuje. Podle prezidenta by měl každý volič získat pocit, že za svůj odevzdaný hlas dostává adekvátní protihodnotu. "V případě voleb do obou komor parlamentu by měl získat protihodnotu ve zvyšující se kvalitě legislativy," podotkl Klaus.

Prezident odmítl názor, že představitelé státu na počátku devadesátých let minulého století nějak záměrně nezaváděli kvalitnější právní řád. Za hluboký, ač velmi rozšířený omyl označil představu, že bylo možné připravit zákony upravující život v postkomunistické éře ještě před jejím začátkem. "Právní řád, jako jakýkoli jiný složitý systém, vzniká často bolestným a nákladným evolučním procesem a zejména pak učením se z vlastních chyb," prohlásil Klaus. Dodal, že právo vzniká v konfliktním myšlenkovém ovzduší transformačního procesu v rámci snah politiků o uspokojování značně protichůdných zájmů a aktivit nátlakových skupin.

Legislativní i politická činnost by podle Klause měla vycházet z pozorného hodnocení reality a právního řádu, nikoli z "apriorních, krátkodobých a bezprostřední, úzce politický zájem prozrazujících soudů či odsudků". Role Senátu je v tomto ohledu mimořádně důležitá, uvedl Klaus s tím, že věří, že se v těchto věcech bude horní komora stále více prosazovat.