Zprávy

V centru Prahy se v sobotu odpoledne uskuteční tři demonstrace proti válce a okupaci Iráku americkou armádou a spojenci. Mluvčí Mezinárodního mírového hnutí Arianna Meadowlarková ČTK sdělila, že pořadatelům akce někdo telefonicky vyhrožoval násilím. Podobné výhrůžky údajně zaznamenali už loni v lednu, kdy pořádali první demonstraci. Při dalších akcích prý byli skutečně napadeni. Hnutí proto vyzvalo policii, aby protest doprovodila a případným násilnostem zabránila. "Hlasitý" pochod, směřující k americkému zastupitelskému úřadu, organizuje také Iniciativa za sociální fóra. Na mítinku promluví bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl a sociolog Jan Keller. Protestovat budou také anarchisté.

Dodržování zákonného zacházení policistů se zadrženými sledují kontrolní orgány policie, přičemž ochrana lidských práv zaujímá i důležité místo ve vzdělávání jejích příslušníků. ČTK to sdělil mluvčí policejního prezidia Zdeněk Zelenka v reakci na výtky, které České republice adresoval Výbor proti mučení při Radě Evropy. Výbor poukázal na mnohá obvinění policie z brutality bezprostředně po zadržení nebo i při výsleších. Tomuto násilí jsou prý zvlášť vystaveni Romové, cizinci a mladí lidé. Výhrady má výbor také k podmínkám v policejních celách.

Výbor kritizoval i nedostatečný přístup zadržených k lékařské péči a neodpovídající možnosti informovat o své situaci příbuzné a spojit se s advokátem. Tyto výtky Zelenka odmítá s tím, že práva jsou zaručena. Pokud o to někdo požádá, musí policista o zadržení vyrozumět příbuzné bez zbytečného odkladu, uvedl. Od počátku zadržení mají také podle něj všichni lidé právo kontaktovat právníka. Totéž se týká lékařů. V některých případech je přímo povinností policie lékaře přivolat. U vyšetření policie asistuje jen na žádost lékaře z bezpečnostních důvodů.

Poslanecké sněmovně v současné době věří více než třetina občanů, Senátu jen pětina. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM se důvěryhodnost obou parlamentních komor oproti poslednímu průzkumu z listopadu o něco snížila. Výrazně větší důvěru mají k dolní komoře mladší a dobře zajištění lidé a také respondenti, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací v zemi. Sněmovně rovněž častěji věří pravicově orientovaní lidé, zatímco mezi voliči KSČM panuje největší nespokojenost.

Senát patří dlouhodobě k institucím, k nimž mají občané nejmenší důvěru. Odráží se to i na nízké volební účasti v senátních volbách. Podle průzkumu STEM se od konce 90. let minulého století důvěryhodnost této komory pozvolna zvyšuje, stále se ale pohybuje kolem 20 procent. Také Senát má příznivce spíše u mladší generace a u lidí z dobře zajištěných domácností.

Sedm ministrů financí a dva státní tajemníci z devíti zemí, které letos vstoupí do Evropské unie, našli společnou řeč při obraně dosavadních výdajových stropů v rozpočtu EU. Rozpočtový plán EK na léta 2007 až 2013 počítá se zvýšením reálných výdajů rozšířené EU zhruba o 0,14 procenta hrubého národního důchodu členských států. Požaduje také zachování nepřekročitelného stropu jejich příspěvků 1,24 procenta hrubého národního důchodu. Německo, Francie, Británie, Rakousko, Nizozemsko a Švédsko ale na konci loňska navrhli snížit tento strop na jedno procento. Zástupci přistupujících zemí si více méně notovali také v deklarování snahy o co nejrychlejší zavedení eura. Nejambicióznější v tomto ohledu je trojice pobaltských států a Slovinsko, které pracují s termínem zavedení evropské měny od roku 2007.

Ministři financí také chtějí dále jednat s Bruselem, aby se náklady na důchodovou reformu nezapočítávaly do celkových veřejných schodků. Pravidlo započítávání nedávno potvrdil Eurostat. Pro kandidátské země to ale znamená komplikace při snižování veřejných deficitů pod tři procenta hrubého domácího produktu, tedy hlavní podmínky na přijetí eura.