Zprávy

Spor o autorská práva na loutky Spejbla a Hurvínka pokračuje. Vrchní soud v Praze se bude v pondělí odpoledne zabývat odvoláním Městského ústavu v Plzni, který před rokem u soudu nižší instance prohrál spor s ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou.

Plzeňský ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Žalobou chce docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.

Podle pražského městského soudu, který žalobu na Štáchovou zamítl, je autorem toho, co si každý vybaví pod pojmem Spejbl a Hurvínek, Skupa. Toto dílo se však časem vyvíjelo a měnilo. Skupa si Kirschnera vychoval jako svého pokračovatele, a dal mu tak souhlas, aby vykonával dílo nové. "Zápis ochranných známek byl na dílo jiné než původní, nemohl tak být neoprávněným zásahem do autorských práv," uvedla soudkyně. Plzeňský ústav je podle ní dědicem pouze toho, co existovalo ke dni Skupova úmrtí.

Ještě než se kauza dostala k soudu, pokoušela se Štáchová s ústavem dohodnout. Jeho podmínky však prý byly pro divadlo nepřijatelné a vedly by k jeho konci. Ústav totiž podle Štáchové chtěl 400.000 korun ročně za to, že divadlo má v názvu Spejbla a Hurvínka, dalších 300.000 za to, že hraje s oběma loutkami, a 30 procent ze všech tržeb. Kromě toho chtěl prý ústav úkolovat divadlo i umělecky.

Dokazování před soudem vyústilo ve spor, kdo je vlastně autorem loutek jako výtvarného díla. Právnička plzeňského ústavu tvrdila, že Skupa, zástupci divadla, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Soudkyně však při odůvodnění verdiktu zdůraznila, že jejím úkolem nebylo určit, kdo je autorem výtvarného díla, ale zda Štáchová užívá ochranné známky zákonně. Přesto ale soudkyně podotkla, že ani v případě loutek jako takových žalobce neprokázal Skupovo autorství.

Štáchová v emotivní řeči před soudem vznesla obavu, že pokud přijde ztrátou známky o možnost chránit dílo Skupy a Kirschnera, bude možné loutky z komerčních důvodů zneužít. Připomněla například osud díla Josefa Lady, které bylo zneužito k pornografickým účelům, či díla Ondřeje Sekory, jehož práva na Ferdu Mravence skončila v Německu.

Strana zelených je přesvědčena, že připravovaná dálnice mezi Brnem a Vídní nijak neprospěje městu Mikulov. Turisté by podle jejího mínění město pouze míjeli a domácím by se nakupovalo výhodněji v supermarketech na jihu Brna. "Trend v Evropě rozhodně k budování dálnic nemíří," upozornil na besedě k dálnici lídr Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu Jakub Patočka.

Besedu uspořádalo občanské sdružení Nebojsa z Bavor, jehož členy je padesát lidí z obce na Břeslavsku. Upozorňují na neuváženost projektu a snaží se organizovat občanský odpor proti dálnici. O tu se však zajímají město Brno i Jihomoravský kraj. Na nedávném setkání primátorů Brna a Bratislavy zaznělo, že obě města chtějí tlačit na vybudování dálničních napojení na rakouské straně. Patočka nechápe, čemu by stavba prospěla. Upozornil, že v Evropě obstojí pouze ten, kdo dokáže posilovat své přednosti. "V Mikulově jsou to jednoznačně přírodní krásy, kulturní skvosty a znamenité víno," uvedl. Připomněl i desítky případů v Evropě, kdy po slibech rozmanitých přínosů z dálniční stavby města nakonec zplakala nad výdělkem.

Jihomoravský radní Milan Venclík se naopak domnívá, že celá krajská reprezentace by měla usilovat o mnohem rychlejší vybudování silnice. Výstavba na hraniční přechod s Rakouskem v Mikulově je podle něj v nedohlednu. Kdyby se totiž měl dodržet plán ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, začala by stavba nejdříve v roce 2011. V tomto roce by však komunikace měla být podle dřívějších plánů již hotova a navazovat na dokončenou dálnici z Vídně. Stavbě nyní hrozí, že vypadne z plánovacího období Evropské unie na léta 2007 až 2013. Nyní se posuzuje vliv jednotlivých variant plánované trasy na životní prostředí.

Zpěvačkou a současně objevem roku 2003 se z rozhodnutí Akademie populární hudby stala Radůza. Cenu Anděl získala i v kategorii Folk & Country. Zpěvákem roku vyhlásili akademici Dana Bártu. V kategorii skupin zvítězil soubor Kabát. Do Síně slávy akademie zapsala písničkáře Jaromíra Nohavicu. V kategorii popové album roku byla soškou anděla hrajícího na šalmaj oceněna skupina Monkey Business za desku Resistance Is Futile (Odpor je marný). Skladbou roku členové akademie určili píseň 1970 skupiny Chinaski.

Režisér Zdeněk Suchý přebral společně se skupinou J.A.R cenu za videoklip roku, natočený ke skladbě Jsem pohodlný.

Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza začínala s převážně bluesově zabarveným repertoárem; poprvé na sebe upozornila v roce 1993 na pódiu pražské Lucerny jako předskokanka americké zpěvačky Suzanne Vega. Nohavica, který získal také ocenění za nejvíce prodaných nosičů, při přebírání ceny řekl, že vchází do Síně slávy s velkou trémou. Moc dobře prý tuší, kdo ho tam čeká. "Protože jsem nejmladší, tak vím, že budu chodit pro pivo a dělat rajony," poznamenal zpěvák, jehož album Babylon patřilo na českém trhu k jednomu z nejprodávanějších. V ženské kategorii byla za počet prodaných nosičů odměněna Lucie Bílá a za skupiny převzal totéž ocenění Kabát. Táž skupina byla rovněž vyhlášena absolutním vítězem za nejprodávanější titul roku - desku Dole v dole. Za nejprodávanější DVD byl vyznamenán Čechomor. "Jsem fakt rád, že mám řemeslo, které mě baví, a že mám co a pro koho hrát," svěřil se publiku Bárta, který byl zpěvákem roku vyhlášen také loni. Se svou skupinou Illustratosphere slavil úspěchy s albem Entropicture.

Slavnostní ceremoniál v pražském Kongresovém centru moderoval v sobotu večer zpěvák Miroslav Žbirka. Publiku, v němž zasedla řada známých osobností, zahráli Black Milk, Věra Bílá se skupinou Kale, ostravský soubor Kryštof či Lucie Bílá, kterou na kytaru doprovodil zpěvák a kapelník legendárního Olympiku Petr Janda. Diváci si mohli vychutnat také společné vystoupení Jany Kirschner a Lenky Filipové či Kabátu s Nohavicou. Známé osobnosti se střídaly také mezi předávajícími. Sošky udělovali mimo jiné herec Ondřej Vetchý, desetibojař Roman Šebrle, zpěvačky Hana Hegerová či houslistka Gabriela Demeterová.

Na otevření ústřice je prý nejlepší použít hrubou sílu. Alespoň to tvrdí mistr kuchař Václav Frič, který v neděli zvítězil v tradiční soutěži v otevírání ústřic. Dvě desítky ústřic otevřel za dvě minuty 59 vteřin. Stejného času dosáhl i obhájce titulu z loňského roku Jean-Paul Manzac. "Po hodnocení úpravy a s přihlédnutím na estetickou stránku věci se čas upravil a vítěz dosáhl dvě minuty 48 vteřin a vyhrál," řekla ČTK koordinátorka akce Magdaléna Holtnová.

Do netradičního klání, které je součástí pražských oslav svátku irského patrona - svatého Patrika, se přihlásilo devět specialistů z nejlepších pražských hotelů a restaurací. Po vítězi z hotelu Alcronu skončil druhý Francouz Manzac z pražského hotelu Marriot a třetí Tomáš Řehák z hotelu Hilton.

Všichni kuchaři otevírají ústřice téměř každý den. "Ono je to podle toho, jak je potřeba. Někdy každý den, někdy je pauza třeba půl roku," řekl ČTK třicetiletý Frič, který v pětihvězdičkovém Alcronu vaří už šest let. Tamní rybí restaurace patří mezi nejlepší v Praze. K otevření ústřice prý není potřeba žádný speciální trik ani nožík. Stačí ostrá kudlička a člověk musí vědět, kam bodnout. "Pak už stačí jen zabrat. Hrubá síla vyhraje," uvedl čerstvý šampion. Vítěz bude na podzim reprezentovat Česko na šampionátu v otevírání ústřic v Irsku. Frič se ČTK přiznal, že už se nemůže dočkat.