Koalice: Důchod nemá klesnout pod 60 procent dřívějšího příjmu

Za úspěch vlády v tomto volebním období pokládá premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla fakt, že se jí podařilo na deset až 15 let stabilizovat český důchodový systém. Špidla to po sobotním zasedání předsednictva sociální demokracie. Stabilizace systému důchodů totiž podle předsedy vlády umožňuje "bez nějakého napětí" problém penzijní reformy definitivně vyřešit.

Podle představ vládní koalice by v budoucnu neměl klesnout důchod pod 60 procent předchozích příjmů. Toto číslo patří k jejím základním požadavkům na nový penzijní systém, o jehož podobě jednali v sobotu představitelé všech parlamentních stran. Zatím není jasný způsob financování penzí, míra solidarity mezi generacemi, ani věk odchodu do důchodu.

Česká populace stárne a lidí v důchodovém věku přibývá. Současný systém proto do budoucna podle odborníků není schopen penze zajistit. "Financování ze zdanění práce není do budoucna udržitelné," konstatuje i vládní materiál nazvaný Návrh hlavních principů pokračování reformy důchodového systému.

Důchodový systém se skládá ze tří pilířů. Prvním z nich je průběžné financování, tedy odvody do státní pokladny. Druhý představuje zaměstnavatelské penzijní systémy, třetí pak soukromé připojištění do fondů. Jednotlivé země volí různé kombinace těchto tří základních sloupů. Podle vládního materiálu by v budoucnu měly být příjmy základního, tedy státního průběžného systému k doplňkovým fondům v poměru 4:1. V EU je to 5:1. Základní systém by tak poskytoval na penze 45 až 50 procent předdůchodového příjmu, 10 až 15 procent by doplnily fondy, stojí ve zprávě. Princip solidarity, podle něhož pracující generace přispívá starším, by měl zůstat zachován. Jedním z problémů financování prvního pilíře neboli základního systému je nízký věk odchodu do důchodu. Hranice by se proto měla postupně ještě více posouvat.

Vládní strany dosud podporovaly takzvaný švédský model systému důchodů. Soustava penzí by byla stále financována průběžně do státní pokladny. Každý pojištěnec by měl ale svůj virtuální účet, na němž by se zohledňovaly skutečné vklady. Odvedené peníze by pak ovlivnily výši důchodu. Další možnost je založena na dobrovolném rozhodnutí pojištěnců ukládat si část odvodů na soukromé účty u penzijních fondů. Uvažuje se o částce dvě procenta z odvodů. Kdo by této možnosti nevyužil, mohl by vše platit do průběžného systému. Vládní sociální demokracii se však tato varianta příliš nelíbí.

ODS je proti švédskému modelu. Komunisté naopak zdůrazňují solidaritu. Podle odborů by nejlepším řešením byla kombinace obou variant. Místo penzijních fondů by ale upřednostnily fondy podnikové, do nichž by stejně jako pracovníci přispívali i zaměstnavatelé. Lídři parlamentních stran se sešli kvůli důchodové reformě poprvé v lednu. Vláda nechce při prosazení reformy spoléhat jen na svou těsnou většinu ve sněmovně, usiluje i o podporu opozice.