Penzijní reforma bude bolet
Těsně před Vánocemi se na pražském Žofíně konal seminář, na kterém premiér Vladimír Špidla a někteří sociálnědemokratičtí ministři seznámili odbornou veřejnost s podobou chystané důchodové reformy. Seminář sledoval také Zdeněk Vališ.
"Spornou se vlivem nivelizace důchodů stává současná podoba příjmové solidarity, která působí nemotivačně na obou stranách vah. Bohatší občané se snaží vymanit z placení pojistného, které se jim oprávněně zdá příliš vysoké, se zřetelem k dávkám, které ze systému dostávají. Chudší, kterým systém zaručuje mnohem vyšší návratnost zaplaceného pojistného, nejsou motivováni k doplňkovému důchodovému připojištění. Nelze přehlédnout úroveň pracovních příjmů, která je v naší zemi stále ještě nízká, a limituje možnosti příjmově slabších občanů odvádět na důchody více. Na druhé straně i tito občané se ve velké míře zadlužují, například formou různých spotřebitelských úvěrů, a dále tak své odpovědnější přípravy na stáří omezují. I tyto skutečnosti je třeba do našich reformních úvah zahrnout."
Základní myšlenkou nového důchodového systému, kterým se vláda inspirovala ve Švédsku, je tedy posílení principu zásluhovosti. A samozřejmě také snaha o to, aby se starší lidé stále více sami snažili udržet na trhu práce. K tomu by měl sloužit model tzv. osobních virtuálních účtů. Z něho by bylo jasné, kolik si každý pojištěnec v průběhu produktivního života celkem "naspořil". A z tohoto virtuálního účtu by mu pak také byl vyměřen důchod.
Kdy by tedy podle NDC systému vznikl základní nárok na starobní důchod? Pojištěnec by jednak musel dosáhnout minimální věkové hranice 63 let, jednak by musel mít na svém virtuálním účtu "naspořeno" na pojistném alespoň tolik, aby mu mohl být vyplacen zákonem stanovený minimální důchod. Ten by měl být na úrovni 1,2 násobku životního minima. Pokud nebude mít pojištěnec "naspořeno" alespoň na minimální důchod, mohl by odejít do důchodu v 68 letech. Pak získá nárok na minimální důchod. Ovšem pouze v případě, že byl pojištěn nejméně 40 let. Jestliže ani tuto podmínku nesplní, ale bude mít odpracováno nejméně 25 roků, bude moci odejít do starobní penze s nárokem na minimální důchod v 73 letech. Jak je zřejmé, konečný věk odchodu do důchodu by se mohl pro někoho pěkně natáhnout. Samozřejmě ten, kdo bude mít na svém účtu "naspořeno" hodně peněz, a výše vyměřeného důchodu mu bude stačit, odejde do penze třeba v šedesáti. Bude také možné si k penzi neomezeně dál vydělávat, popřípadě být jen částečně v penzi. Jak řekl premiér Špidla, celý systém bude třeba ještě hodně doladit, protože koneckonců nejde jen o penze.
Zavedení modelu tzv. virtuálních účtů samozřejmě nebude zadarmo. Kde ale vzít prostředky na to, aby lidé s vyššími příjmy dostávali také vyšší důchody, když stát bude nadále vybrané pojistné průběžně rozdělovat mezi stávající důchodce? Přinejmenším už v okamžiku, kdy se systém rozběhne, bude muset mít vláda k dispozici nějaký rezervní fond, a jak potvrdil Radiu Praha ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, v tomto fondu bude muset být dost peněz.
"Ty náklady budou samozřejmě záviset na nastavení parametrů důchodového systému, ale řádově to budou desítky, možná stovky miliard korun."
To zní spíše jako žert, když si uvědomíme, že v rámci reformy veřejných financí dochází k omezování výdajů ze státního rozpočtu.
"To není otázka rozpočtu, protože v něm se přirozeně takové částky nedají najít. Zvyšují se už ale odvody na sociální pojištění. Toto zvýšení by mělo během osmi až deseti let vytvořit základní rezervu v řádu desítek miliard korun. Dalším zdrojem k naplnění rezervního fondu by měly být výnosy z některých privatizací, které ještě proběhnou, případně jiné kapitálové operace."
Státní rozpočet ovšem tak jako tak bude muset být nějak do systému zapojen. Přiznané důchody se přece budou valorizovat o inflaci. Už od začátku letošního roku se ostatně také zvyšují povinné odvody sociálního pojištění o dvě procenta. Nejpodstatnější je ale to, že systém NDC je stále systémem průběžného financování důchodů. Jak přiznává premiér Špidla, země nemá na přechod k povinnému důchodovému spoření peníze.
"Analýzy prokázaly, že není reálnou možností důchodové reformy v České republice změna, spočívající v opuštění průběžného financování - jakožto základního důchodového pilíře, a jeho nahrazení povinným důchodovým spořením. Náklady, které by taková změna po dlouhou dobu přinášela, jsou příliš vysoké a naše země nemá k dispozici prostředky, které by na její hrazení mohla vynaložit, aniž by zásadním způsobem ohrozila rovnováhu svých veřejných financí. Prostě čas oponou trhnul a svět se změnil."
Součástí důchodové reformy má být i intenzivnější využívání doplňkových pilířů, tedy především dobrovolného penzijního pojištění se státním příspěvkem, což bude samozřejmě klást také požadavky na státní rozpočet, a soukromého životního pojištění. Podle Karla Kühnla, předsedy poslaneckého klubu Unie svobody je třeba vytvořit u mladých lidí vědomí, že je nutné myslet na stáří od první chvíle, kdy se dostanou do pracovního věku.
"Systém našeho penzijního připojištění je dnes zatížen - jako jedním z hlavních problémů - strukturou přispěvatelů do toho systému. Ta struktura je věkově převrácená, je obrácená na hlavu. Máme v systému skoro jenom lidi nad 40 až 50 let. Pokud se nemýlím, tak ve věkové skupině do 30 let se důchodově připojišťuje jen asi deset procent lidí. Proto se domnívám, že součástí naší důchodové reformy musí být také zvýšení motivace lidí ke vstupu do dobrovolných systémů penzijního připojištění. I když nevím, proč tomu říkáme připojištění, když je to přece soukromé důchodové pojištění."
Vláda chce v tomto roce získat podle premiéra Špidly široký politický i odborný konsensus o budoucí podobě důchodového systému. Nejpozději v roce 2006 by měl příslušné zákony projednat a schválit Parlament a od roku 2010 už by se jelo podle nového systému. Ten se rozhodně nebude týkat těch lidí, kteří už v důchodu jsou. Určitě by už ale měl zasáhnout ty občany, kteří se narodili po roce 1960. Podle odborníků prý zhruba dvě třetiny lidí budou muset počítat s nižší penzí než podle starých pravidel. Na semináři na Žofíně to ale otevřeně řekl jen bývalý ministr financí v Zemanově vládě Jiří Rusnok.
"Penzijní reforma v zásadě není o ničem jiném, než jak kultivovanou formou připravit následující generace na to, že penze budou menší, než ty, které jsou dnes. Žádné jiné řešení bohužel není."
