• 20.3.2004

    Ačkoli občané zvolí 24 českých poslanců Evropského parlamentu až v červnu, kandidáti by již na jaře mohli vědět, za kolik korun tam budou pracovat. Poslanecká sněmovna má totiž v příštích 14 dnech rozhodovat o jejich platu. Po měsících vyjednávání se zdá, že podpoří na své nadcházející schůzi návrh, aby základní plat českých členů EP byl zhruba 65.000 korun měsíčně. To je o 18.500 korun víc, než mají poslanci a senátoři.

    Původně se předpokládalo, že poslanci EP budou placeni z rozpočtu EU. Její členské státy, mezi které se 1. května zařadí i desítka nováčků včetně Česka, ale neschválily kompromisní návrh statusu poslanců, který zahrnoval mzdu 8600 eur, tedy asi 280.000 korun měsíčně pro všechny členy EP. Tyto peníze měly plynout z unijního rozpočtu. Protože státy EU ke kompromisu nedospěly, budou poslanci EP dále placeni různě z národních rozpočtů.

    Pokud sněmovna plat europoslanců ve výši zhruba 65.000 korun podpoří, členové EP sice budou brát více než řadoví poslanci a senátoři, budou ale zaostávat za dalšími politiky. Nejlépe placeným činitelem bude zástupce v Evropské komisi s platem asi 580.000 korun měsíčně. Prezident republiky dostává měsíčně téměř 167.000 korun, měsíční plat premiéra a šéfů obou komor parlamentu je skoro 135.000 korun, ministři mají přes 88.000 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR přitom loni byla 17.000 korun.

  • 20.3.2004

    Sociální demokracie chce sjednotit výši dětských přídavků, které v současné době rodiny pobírají. Výše přídavku by se měla lišit jen v závislosti na věku dítěte. U rodin s nárokem na přídavek by se již nepřihlíželo k výši příjmů. Novinářům to v sobotu řekl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda strany Zdeněk Škromach. ČSSD neustupuje od svého programu, v němž měla plošné vyplácení přídavků na děti, zdůraznil Škromach. Plošné vyplácení přídavků všem rodinám se bude ČSSD snažit prosadit v budoucnosti, až na to bude příhodná situace, řekl Škromach ČTK. Nyní navrhovaná jednotná výše přídavků je podle něj mezikrokem. Bude se týkat zhruba 85 procent rodin, jejichž příjem není vyšší než trojnásobek životního minima. Tyto rodiny mají nárok na přídavky již nyní, výše částky se však mění nejen podle věku dítěte, ale i podle toho, zda rodina má příjem do 1,1 násobku, 1,8 či trojnásobku životního minima.

    Navrhované opatření by mělo být jedním z prvků prorodinné politiky ČSSD a mělo by pomoci především rodinám se středními příjmy. Škromach připomněl, že letos by měly jednorázové platby pro rodiny s dětmi 2000 korun na jedno dítě a 1000 korun pro důchodce kompenzovat daňové změny. Rodiny s dětmi do čtyř let budou dostávat rodinný příspěvek, který bude vyšší každý měsíc o 1000 korun. U těchto rodin kompenzace podle Škromacha dopady daňových změn převýší.

  • 20.3.2004

    Unie svobody-DEU zjistí, kolik má aktuálně členů, až v létě. Vedení strany se totiž nedávno rozhodlo posunout o tři měsíce termín pro zaplacení příspěvků až do konce června. V minulosti byl nejzazším termínem pro tuto povinnost poslední březen. Kdo nezaplatí příspěvky, automaticky přestává být podle stanov členem strany. Touto "tichou" formou chtěli vystoupit z unie například příznivci bývalého místopředsedy strany Ratibora Majzlíka a další unionisté dlouhodobě nespokojení s politikou strany a s její účastí ve vládě s převahou sociálních demokratů. Někteří - například poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz - svoji nespokojenost vyjádřili otevřeně a vrátili stranickou legitimaci. US-DEU dosud uváděla, že má kolem 2000 členů.

  • 20.3.2004

    Bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová kritizuje v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny své stranické kolegy Ivana Pilipa a Vladimíra Mlynáře, kteří se podle ní ke straně vůbec neznají. "Tohle mi skutečně vadí," řekla Marvanová listu. "Ivan Pilip míří někam do Evropské investiční banky a najednou to vypadá, že s US nemá nic společného. Vladimír Mlynář (ministr informatiky) dělá, že už za Unii svobody není ve vládě," míní Marvanová. Podle ní by se oba měli vrátit ke svým agendám a pomoci řešit straně její krizi.

    Marvanová se také domnívá, že by stále mělo smysl, aby US-DEU opustila vládní koalici. "Já myslím, že nám ta tři křesla ve vládě za tuhle krizi nestojí. Unie svobodu by mohla rozumné vládní návrhy podporovat z poslaneckých lavic a být rozumnou opozicí," sdělila listu.

    V integraci malých pravicových stran do nového uskupení, o které se v posledních dnech spekuluje, nevěří. "Já jsem byla vždy skeptická k zakládání nových stran... Jsem zastáncem evolučního procesu napravovat staré. Ne pořád zakládat něco nového," vysvětluje v LN Marvanová.

    Příčinu krize ve straně vidí v tom, že US-DEU příliš brzy vstoupila do koaliční vlády. "Na to, abyste mohla sednou do vlády, se musíte nejdříve vypracovat. Unie se měla nejdříve vypracovat a třeba si počkat několik volebních období, než to k něčemu bude vypadat," uvedla Marvanová a připomněla, že všechny malé strany, které v minulosti vstoupily do vlády, pak zanikly. Na dlouhodobé budování strany však podle ní klíčoví představitelé unie rezignovali.

  • 20.3.2004

    Duchovní několika řádů a tři desítky dalších věřících si v sobotu na Vyšehradě připomněli oběti nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků. Vzpomínkovou bohoslužbu v bazilice sv. Petra a Pavla celebroval strahovský opat premonstrátů Michael Pojezdný. Pietní shromáždění pokračovalo na Vyšehradském hřbitově u památníku obětí obou totalitních režimů.

    Polesný při mši označil totalitní režimy za moderní způsob otrokářství a poděkoval těm bratřím a sestrám, kteří si navzdory zotročování lidí uchovali svou vnitřní svobodu. Bůh se stal jejich volbou a jejich silou, řekl opat. U památníku na hřbitově připomněl, že k umění žít patří také přinášet oběti.

    Mluvčí české biskupské konference Daniel Herman ČTK řekl, že vzpomínková slavnost byla stanovena na datum, kdy byl roku 1393 umučen pražský generální vikář Jan Nepomucký, který se stal obětí sporu mezi církví a státem. Dnešní bohoslužba se konala při příležitosti ročního výročí odhalení památníku obětem totalitních režimů z řad církve.

  • 20.3.2004

    Policie rozbila šestičlenný gang vybavený deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilních telefonů. Při prohlídkách našla také pistole a součásti do samopalů a kulometu, sdělila v pátek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

    Evropou otřásl minulý týden teroristický útok ve Španělsku, při němž zemřely dvě stovky lidí a 1500 jich utrpělo zranění. Zpřísněná bezpečnostní opatření začala platit i v Česku. V této souvislosti se hovoří mimo jiné o tom, že tajné služby by měly mít pravomoc omezit v případě potřeby provoz mobilních operátorů. To by znemožnilo odpalovat nálože pomocí mobilních telefonů.

    Gang zbraně vyráběl a obchodoval s nimi. Kosinová uvedla, že detektivové zajistili čtyři dálkově odpalované výbušné systémy. Každý z nich obsahoval přibližně kilogramovou náplň trinitrotoluenu. Podezřelí přechovávali 3,5 kilogramu černého semtexu, 6,2 kilogramu trinitrotoluenu s rozbuškami a další elektronické součástky, schémata a plánky na výrobu výbušných systémů. Některé měli zadržení v počítačích. Detektivové zabavili pět pistolí, jednu s tlumičem, samopal domácí výroby, součástky do vojenských samopalů vzor 58, univerzálního kulometu vzor 59 a dalších střelných zbraní. "Všechny komponenty i zbraně jsou domácí provenience a je předmětem šetření, kde se k nim pachatelé dostali," uvedla Kosinová.

    Při jedné z domovních prohlídek navíc policisté objevili kompletně vybavenou hydroponickou pěstírnu konopí, kde našli 3,5 kilogramu sušené marihuany určené k prodeji a 80 rostlin.

  • 20.3.2004

    Příštích 14 dnů napoví, zda politici vyslyší volání zdravotníků, hasičů a dalších záchranářů po zvýšení jejich bezpečnosti. Na pořad schůze Poslanecké sněmovny, která má začít v úterý, se totiž dostane návrh stínového ministra vnitra Ivana Langera (ODS), který chce tvrdší tresty pro násilníky útočící na záchranáře.

    Návrh reaguje na fakt, že zejména lékaři, kteří pomáhají v terénu, se v posledním roce opakovaně stali obětí brutálních útoků, často ze strany opilců. Cílem jejich fyzických útoků se stávají i hasiči. Langer chce napadeným záchranářům pomoci tím, že soudy by při trestání násilníků mohly považovat za přitěžující okolnost právě to, že napadnou profesionální, ale i náhodné záchranáře. Langer odůvodnil svůj návrh tím, že teď nejsou dostatečně chráněni.

    Vláda v únoru Langrův návrh nepodpořila. Ministerstvo spravedlnosti totiž v připravované komplexní úpravě trestního zákona počítá s jiným řešením takových případů, řekl tehdy novinářům náměstek Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. Je ale otázkou, zda se všichni vládní poslanci budou postojem kabinetu řídit. Jejich řady totiž nejsou v podobných případech vždy jednotné, takže Langrův návrh by mohl získat podporu i mezi nimi. Proto lze těžko odhadnout, jakou šanci ve sněmovně má.

    Iniciativy se mezitím chopili i sami záchranáři. Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz se například před časem rozhodl nečekat na rozhodnutí politiků a uspořádat pro své podřízené kurzy sebeobrany.

  • 20.3.2004

    Úkolem České republiky po vstupu do Evropské unie je nepřipustit spuštění další železné opony, která by oddělila země sjednocené od ostatních. Na konferenci Bělorusko - náš nový soused to řekl předseda Senátu Petr Pithart. Hlavním tématem celodenního semináře, který se konal v sobotu na půdě horní komory, je nové postavení Běloruska po květnovém rozšíření Evropské unie.

    "My jsem ji (železnou oponu) zažili. A dnes nechceme žít ani na té druhé straně," dodal Pithart. Konference se kromě českých zástupců zúčastnili i politici z Běloruska, Polska, Německa a Evropského parlamentu. Na semináři krátce vystoupil i bývalý prezident Václav Havel. Také on připomněl minulost. "Naše zkušenost s totalitním systémem nás zavazuje k větší citlivosti k tomu, co se děje jinde. Mezinárodní podpora a solidarita je velmi důležitá," uvedl Havel. Politici i veřejnost by podle bývalého prezidenta měli vědět o všech autoritativních režimech, které porušují lidská práva, aby bylo možné solidarizovat s lidmi těchto zemí. Bělorusko má zvláštní postavení mezi nedemokratickými systémy, uvedl. "Je nám blízké historicky, kulturně, geograficky a máme zvýšené porozumění pro jeho typ problémů," vysvětlil Havel ČTK.

  • 20.3.2004

    Kasárna generála Štefánika v Jihlavě se v sobotu po nedávném odchodu profesionální jednotky znovu zaplnila vojáky v maskovacích uniformách. Poprvé se tu sešli dobrovolníci ze 191. krajské roty aktivních záloh. Po lékařské prohlídce dostali výstroj a seznámili se s posláním brigády a její organizační strukturou. Podle velitele Karla Kredby má mít nově vznikající útvar 150 mužů, přihlásilo se zatím devadesát branců. Rota bude v případě živelních pohrom či válečného ohrožení posilovat jednotky integrovaného záchranného systému. Na Vysočině byla v rámci armádní reformy zrušena většina vojenských posádek, o to více se budou lidé v případě ohrožení spoléhat na dobrovolníky.

    Podle zákona musejí dobrovolníci cvičit 18 dnů v roce, které jsou rozloženy na čtyři víkendy a dvě týdenní soustředění ve výcvikových prostorách. Za to jim náleží příspěvek 6000 korun, refundace mzdy a odměny podle hodnosti. Novela branného zákona, která bude platit od příštího roku, pak počítá s tím, že se odměna zdvojnásobí.

  • 20.3.2004

    Před americkým velvyslanectvím v Praze se v sobotu sešlo asi 350 lidí, kteří nesouhlasí s postupem Spojených států a jejich spojenců v Iráku. Minutou ticha uctili památku obětí války a minutou halasu a pískotu vyjádřili svůj nesouhlas s postojem USA a jejich prezidenta George Bushe. Na bezpečnost před velvyslanectvím dohlížely zesílené hlídky policistů, část z nich byla vybavena ochrannými štíty. Před velvyslanectvím se sešly dvě skupiny demonstrantů. Silnější skupina asi 300 stoupenců Mezinárodního mírového hnutí ČR vyšla z Václavského náměstí. K nim se až před velvyslanectvím přidalo asi 50 stoupenců Komunistického svazu mládeže a Iniciativy za sociální fóra, kteří vyšli z Mariánského náměstí. Mezi příznivci mírového hnutí byla i řada Palestinců žijících v Praze, kteří nesli vlajky své země.

    Na pražském náměstí Míru demonstrovala asi stovka anarchistů, kteří protestovali proti válce, okupaci Iráku a hlavně kapitalismu. Pod červeno-černými anarchistickými vlajkami a protiválečnými transparenty je sledovaly policejní hlídky i policisté v civilu.

    V Brně se protiválečné demonstrace zúčastnilo zhruba čtyřicet demonstrantů. Hodinové shromáždění pod dohledem desítek policistů i strážníků doprovázela reprodukovaná hudba a příchozí mohli dostat u stolku s propagačními materiály i teplé jídlo.

Pages