Zprávy

Vláda hodlá po prázdninách předložit parlamentu návrh změn volebního systému. Prezidenta by napříště neměl volit parlament jako dosud, ale lidé v přímém hlasování. Koalice chce do ústavy zavést takzvaný klouzavý mandát a upravit přepočet hlasů na mandáty. Pětiprocentní hranice nutná pro vstup do sněmovny bude zachována. Na změnách volebních pravidel se v úterý shodli lídři ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU.

Přímá volba prezidenta je součástí vládního prohlášení i volebního programu všech tří koaličních stran, zatím se ale na této změně politici nedokázali shodnout. Sněmovní komise pro reformu ústavy dokonce nedávno navrhla, aby přímá volba hlavy státu byla z chystané novely vypuštěna. Původně koalice uvažovala o přímé volbě starostů a hejtmanů, od myšlenky ale ustoupila.

Zaveden má být i takzvaný klouzavý mandát. To znamená, že člen parlamentu, který je zároveň ministrem, by dočasně ztratil poslanecký mandát a nastoupil by za něj náhradník. Kdyby z vlády odešel, mandát by získal zpět. Koalice tak chce lépe oddělit výkonnou a zákonodárnou moc a zároveň dát ministrům více času věnovat se své vládní funkci.

Další změna volebního zákona spočívá v úpravě systému, kterým se získané hlasy přepočítávají na mandáty ve sněmovně. Matematický model má více odpovídat poměrnému volebnímu systému, nemají být zvýhodněny menší strany. Změny volebních pravidel vyžadují změnu zákona i ústavy, koalici tedy nestačí křehká většina 101 hlasů v dolní komoře. Ústavní změny musí podpořit nejméně 120 poslanců a alespoň tři pětiny přítomných senátorů.

Opozice výslovně neodmítla koaliční návrhy. Nicméně je hodnotí opatrně a tvrdí, že bude záležet hlavně na tom, jakou konkrétní podobu budou mít. Ani proti přímé volbě prezidenta neměli v úterý místopředseda ODS Jan Zahradil a šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik námitky. Podle Zahradila ale bude záležet na systému této volby. Občanským demokratům by se nelíbila dvoukolová volba, při níž by do druhého kola postoupili jen dva kandidáti. ODS by se klonila buď k jednokolové volbě, nebo ke dvoukolové, při níž by ale do druhého kola postupovali více než dva kandidáti. Kováčik zase zdůraznil, že přímou volbu by měla doprovázet úprava kompetencí hlavy státu. Pokud jde o změny ve volebním systému, postoje obou opozičních stran se liší. Zatímco KSČM je proti skrytému či otevřenému posilování většinových prvků, ODS by se klonila právě k této věci.

Prezident Václav Klaus nepovažuje za vhodné, aby čeští občané v budoucnu volili hlavu státu stejně, jako nyní vybírají senátory. Systém, při němž do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti, vede k boji "všech proti někomu", což není smyslem voleb, řekl Klaus novinářům.

Evropská komise bude od nynějška tolerovat českou interpretaci unijních předpisů, která umožní snížit ztrátu českých zemědělců při nucených porážkách krav po výskytu tzv. nemoci šílených krav BSE. Porážku kohorty, tedy části stáda, která mohla přijít do styku s postiženým kusem či byla jeho vrstevnicemi, lze uskutečnit až po ukončení laktačního období krav a do té doby je lze dojit.

"Komise nemění svůj přístup, základní cíl zůstává stejný - na prvním místě zůstává ochrana zdraví," řekl ČTK komisař Pavel Telička, který má v kolegiu spolu s Davidem Byrnem na starosti zdraví a ochranu spotřebitelů. "Tato možnost (porážky až po dokončení laktace) se týká České republiky, ale rozhodně ji nelze interpretovat jako jakoukoliv změnu pravidel," zdůraznil.

Jak vysvětlil, pravidla se nemění, komise pouze přistoupila na jejich český výklad, a to na základě vývoje vědeckých poznatků i toho, jak přísně ČR dosud unijní pravidla uplatňovala. "Šlo o to, jak správně vyložit pravidlo 'neprodleně zlikvidovat'," řekl ČTK Milan Kuna z českého stálého zastoupení při EU. "Díky tomu, že jsme již členskou zemí a že náš systém kontroly pohybu zvířat byl schválen EK jako dostatečně věrohodný, jsme se dohodli, že komise nebude protestovat proti tomu, že dojná kráva z kohorty může laktační období dokončit. Mírně se tedy zmírní škody, způsobené farmáři z toho, že musí kohortu vybít," vyložil.

Mléko se může uplatnit na trhu, protože "všechny vědecké výbory prokázaly, že není spojitost mezi mlékem a Creutzfeld- Jacobsovou nemocí, ani v její modifikované podobě BSE", ujistil diplomat.

ČR o měkčí podmínky při vybíjení kohort usilovala od loňského podzimu. Argumentovala také tím, že relativně malý počet případů BSE má velmi citelné dopady vzhledem k velikosti chovů v ČR, kdy v teletnících a stádech jsou stovky zvířat, které je nutné po odhalení nákazy vybít. Jednání byla ukončena v pondělí večer, dohoda byla definitivně doladěna v úterý.

Naposledy se případ nemoci objevil ve Zvonkové na Českokrumlovsku, kde 30. dubna uhynul šestiletý býk. Národní laboratoř v Jihlavě potvrdila, že jde o 11. případ BSE v Česku. Za zhruba 3,5 roku testování bylo nutné v souvislosti s devíti případy utratit 1591 krav. V desátém případě nakažených krav z chovu zemědělské společnosti Silyba v Dolní Dobrouči na Ústeckoorlicku hrozí porážka 62 kusům dobytka.

Na nadcházejícím summitu NATO v Istanbulu česká delegace zřejmě nepodpoří případný návrh na zapojení Severoatlantické aliance do dění v Iráku. Vyplynulo to z úterního vyjádření premiéra Vladimíra Špidly. "Tato otázka byla debatována a česká delegace to nenavrhne ... v mandátu není, že bychom tuto myšlenku podporovali," řekl po jednání Bezpečnostní rady státu novinářům.

Členové tohoto orgánu se za účasti prezidenta Václava Klause shodli na mandátu, s nímž česká delegace v čele s Klausem do Turecka pojede. "Materiál tvoří dobrý podklad," řekl prezident.

Bezpečnostní rada také schválila vojenskou strategii Česka, ale naopak se zatím neshodla na tom, jaký má mít Česká republika přístup k evropské bezpečnostní a obranné politice. "Ukazuje se, že je třeba ještě dost pracovat na jasné pozici České republiky vůči evropským bezpečnostním obranným strukturám a politikám," uvedl prezident.

Politici se ale podle něj shodli na tom, že tato věc "nehoří do zítřka, pozítřka, příštího týdne". Názor na to, do jaké míry mají evropské státy mít společnou obrannou politiku a co je v této věci pro republiku výhodnější, české politiky dlouhodobě rozděluje. Prezident je spíš odpůrcem dalšího prohlubování součinnosti na tomto poli, Špidla zastává opačný názor.

V souvislosti se summitem aliance Klaus uvedl, že NATO by si mělo politicky ujasnit postup k okolí. "Považujeme za důležité, co se tam bude vyjednávat ohledně NATO a Střední východ, NATO a Rusko, NATO a Ukrajina, NATO a Středomoří," uvedl Klaus. Špidla pak tento výčet doplnil o západní Balkán. "Má bezprostřední vliv na bezpečnostní situaci České republiky," řekl.

Prezident uvedl, že už místo konání předurčuje summit k tomu, aby věnoval velkou pozornost oblasti Blízkého východu. Česká republika by mohla sehrát určitou roli zprostředkovatele při řešení problémů na hranicích mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem. Českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu o to v únoru v Bejrútu požádal zvláštní zmocněnec OSN pro Libanon Staffan de Mistura.

Příprava smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen a související smlouvy o průmyslové spolupráci mezi ČR a Švédskem vrcholí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva v úterý ČTK řekl, že obě smlouvy by mohla dostat vláda již příští týden. Kontrakt by pak měl být završen politickým memorandem o porozumění.

Podle některých informací by se mohlo českým vyjednavačům podařit dohodnout pro chystaný pronájem nových stíhaček nižší cenu než 21 miliard korun, za něž švédská vláda tyto stroje původně nabídla. Česká strana podle ministerstva obrany od začátku vyjednávání usiluje nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu.

Ministerstvo trvá například na tom, aby stíhačky pro Českou republiku byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Informační ředitel konsorcia švédské firmy SAAB Military Aircraft a konsorcia Gripen International Owe Wagermark ČTK řekl, že švédské stíhačky jsou kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, a to i pokud jde o americké střely středního dosahu AMRAAM.

Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou ale podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny. Musí být splněny nejpozději do roka po dodávce strojů, jinak by vůči dodavateli následovaly sankce. "Švédská strana ale už dnes garantuje, že všechny námi požadované úpravy gripenů stihne ve stanoveném termínu realizovat," informoval mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.