• 25.3.2004

    Vládní koalice znovu usiluje o veřejnou volbu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Při tajném hlasování totiž straničtí lídři nemohou kontrolovat, zda jejich členové dodržují stranické dohody a hlasují pro kandidáty svých stran. V minulosti na to několikrát doplatila právě vládní koalice.

    Předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda (KSČM) ve čtvrtek uvedl, že volba prezidenta NKÚ by se měla konat 6. dubna. Koaliční poslanci při dnešním jednání volební komise podle dostupných informací prosadili návrh, aby volba byla veřejná. S konečnou platností o tom rozhodne až dolní komora 6. dubna před volbou. Nebude-li koalici nikdo chybět, měla by mít více hlasů než opozice a veřejnou volbu prosadit.

    O křeslo prezidenta NKÚ budou 6. dubna usilovat tři kandidáti - nynější viceprezident NKÚ Dušan Tešnar, jehož prosazuje ČSSD, a poslanci Miroslav Beneš (ODS) a Karel Vymětal (KSČM). Pokud by se spoléhali jen na hlasy stran, jež je navrhly, ani jeden nemá šanci být zvolen. ČSSD má ve dvousetčlenné sněmovně 70, ODS včetně Beneše 57 a KSČM i s Vymětalem 41 poslanců. Pokud by volilo všech 200 členů sněmovny, musel by vítěz dostat nadpoloviční většinu hlasů.

    Sněmovna se od loňského podzimu pokusila zvolit prezidenta NKÚ již čtyřikrát. Nejdříve to zkoušela v tajných volbách, naposledy v únoru pak při volbě veřejné. Ani jednou ale nového šéfa kontrolního úřadu nezvolila. Únorovou veřejnou volbu prosadila koalice. Vysloužila si tím kritiku opozice, která vládu obvinila z nátlaku na vlastní poslance.

    Křeslo prezidenta NKÚ se uvolnilo loni v červnu, kdy na služební cestě v Dánsku nečekaně zemřel Lubomír Voleník. Od té doby úřad prozatímně vede jeho viceprezident a bývalý poslanec ČSSD Tešnar. Dosud nejblíže byla ke zvolení šéfem NKÚ nynější místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD), jíž loni v říjnu chyběly ke zvolení pouhé čtyři hlasy.

  • 25.3.2004

    České aerolinie chtějí v letní sezoně, která začne v neděli, přepravit 2,9 milionu cestujících. Proti loňskému létu by to byl růst o 22 procent. Letadla ČSA budou nově létat do sedmi měst v Evropě i Asii, na mapě aerolinií tak bude již 75 měst v celkem 44 zemích.

    Nárůst počtu přepravených cestujících umožní také plánované rozšíření flotily ČSA. Aerolinie chtějí letos pořídit sedm strojů a zvýšit tak přepravní kapacitu o 23 procent.

    Ve středu prezident ČSA Jaroslav Tvrdík oznámil, že společnost zlevní některé letenky. Například zpáteční letenky bez letištních poplatků do Amsterodamu, Bruselu, Birminghamu, Edinburghu, Göteborgu, Oslo, Stuttgartu, Madridu a na londýnské letiště Heathrow budou stát 2990 korun. Ceny se tak v některých případech sníží až o 4000 korun.

    Od dubna do června ČSA postupně zahájí provoz na nových linkách do německého Dortmundu, polského Krakova, ruského Jekatěrinburgu a Samary. Nově budou ČSA létat také do Baku v Ázerbajdžánu, hlavního města Lucemburska a francouzské Marseille.

    U některých destinací, které ČSA létají již nyní, se zvýší frekvence nabízeného spojení. Podle ředitelky komunikace ČSA Dany Dvořákové půjde například o Varšavu, Tallin, Rigu, Birmingham, Dublin, Barcelonu a další.

    Vstup ČR do EU znamená i pro ČSA nové obchodní příležitosti. Národní dopravce tak poprvé ve své historii nabídne spojení mezi dvěma evropskými městy ležícími mimo Českou republiku. Otevře totiž linku mezi Marseille ve Francii a španělskou Barcelonou.

    V období platnosti letního letového řádu, tedy od této neděle do konce října, plánují ČSA celkem 20.200 letů. To je o 20 procent více než v loňské letní sezoně. Aerolinie tak budou z pražského letiště startovat v průměru 100krát denně. Kromě Prahy budou v ČR letadla ČSA startovat a přistávat na pravidelných linkách také z letišť v Ostravě a v Karlových Varech.

    Za celý rok 2003 ČSA přepravily rekordních téměř 3,6 milionu lidí, zatímco v roce 2002 to byly tři miliony osob. Letos by se mohl počet cestujících zvýšit na 4,3 milionu. Hranici 5,5 milionu cestujících chtějí ČSA překročit v roce 2006.

    V době platnosti letního letového řádu začne z Ruzyně nově létat 17 aerolinií. Celkem tak Prahu do svých map zařazuje již 52 leteckých firem. Cestující se z pražského letiště Ruzyně dostanou přímo do 98 míst na světě. Počet přímých spojení se tak zvýší o více než čtvrtinu.

  • 24.3.2004

    Ve Španělsku proběhl ve středu pohřeb 190 obětí teroristických útoků z 11. března. Smutečního obřadu v madridské katedrále Almudena se zúčastnili členové španělské vlády a panovnické rodiny. Přítomni byli také prezidenti, premiéři a ministři řady zahraničních států, vedle britského premiéra Tonyho Blaira vyjádřili soustrast s oběťmi atentátu i další státníci. Francii zastupoval prezident Jacques Chirac, Německo kancléř Gerhard Schröder, Itálie prezident Carlo Azeglio Ciampi, Spojené státy ministr zahraničí Colin Powell. Za Českou republiku se obřadu zúčastnili premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle světových agentur právě hojná účast oficiálních představitelů dodala státnímu pohřbu mimořádný rámec.

  • 24.3.2004

    Registry, v nichž stát shromažďuje údaje o zdraví obyvatel, budou dál fungovat. Sněmovna přehlasovala prezidentské veto a znovu schválila novelu zákona, která existenci registrů nadále umožní. Nebudou v nich uvedena jména a adresy lidí, kterých se údaje týkají, jako identifikační znak však zůstane rodné číslo. Prezident Václav Klaus při zdůvodnění svého veta uvedl, že nebojuje s registry, ale jde mu o to, aby údaje v nich byly anonymní. S jeho výhradami k zákonu souhlasí i Úřad pro ochranu osobních údajů. Klaus, který je na návštěvě v Portugalsku, k registrům uvedl, že je třeba citlivě vnímat všechny zásahy do svobody a soukromí jednotlivce. Existenci registrů přitom považuje za zbytečný a velký zásah. V Česku je registr onkologických pacientů, hospitalizovaných, rodiček, novorozenců, vrozených vad, potratů, cévní chirurgie, kardiochirurgie a kardiovaskulárních intervencí, kloubních náhrad, nemocí z povolání, lékařů, lékárníků, zubařů a také lidí, kteří se léčí z drogové závislosti za pomoci náhražkových látek.

  • 24.3.2004

    Senátní výbory odmítly návrh zákona o zásluhách druhého československého prezidenta Edvarda Beneše jako politickou proklamaci. Senát na svém čtvrtečním zasedání tento zákon zřejmě neschválí. "Věta, že se Edvard Beneš zasloužil o stát, by se v případě schválení zákona stala právně závaznou i pro ty, kteří si to nemyslí," poznamenal Jaromír Volný (ODS). Ani prvorepublikový parlament podle něj neměl přijímat podobný zákon o zásluhách Benešova předchůdce Tomáše Garrigua Masaryka. Autory poslaneckého návrhu zákona o Benešových zásluhách jsou Jitka Gruntová (KSČM) spolu s Radkem Martínkem a Karlem Šplíchalem (oba ČSSD). Ve sněmovně jej prosadili právě poslanci těchto stran spolu s dvacítkou občanských demokratů. I prezident Václav Klaus dal před časem najevo, že se mu zákon o Benešových zásluhách nezamlouvá. K odmítnutí normy vyzval před časem senátory i Klause předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Toto sdružení požaduje zrušení Benešových dekretů, které jsou spojeny s poválečným vysídlením Němců z českého pohraničí. Odpůrci zákona dali najevo, že jejich postoj s Posseltovou výzvou nesouvisí.

  • 24.3.2004

    Senát zřejmě schválí novelu, podle níž budou moci po vstupu Česka do EU získávat česká živnostenská oprávnění občané dalších členských států unie. Pro české živnostníky se tím zvýší konkurence. Vláda odhaduje náklady spojené s prováděním zákona na 6,5 milionu korun vzhledem k výdajům na úpravy programového vybavení projektu evidence podnikatelů na živnostenských úřadech, včetně vedení živnostenských rejstříků a ústřední evidence podnikatelů.

  • 24.3.2004

    Rakousko neotevře svůj pracovní trh pro obyvatele všech nových členských zemí rozšířené Evropské unie. Národní rada (dolní komora parlamentu) podle očekávání schválila novelu zákona o zaměstnávaní cizinců, která zavádí přechodné období pro pracovníky z osmi přistupujících států včetně České republiky. Výjimku budou mít pouze občané Malty a Kypru. Sněmovna ale nestanovila přesnou délku přechodného období, pouze souhlasila se stávajícími dohodami, které umožňují uplatnit až sedmileté omezení volného pohybu pracovních sil. Potřebu zavedení přechodného období obhajovali především zástupci vládní koalice. Opoziční sociální demokraté naznačili, že tato ustanovení by mohla být protiústavní.

  • 24.3.2004

    Katolická církev nežádá žádná privilegia, prohlásil ve středu v Praze nový apoštolský nuncius Diego Causero. Za svůj úkol považuje dovést k úspěšnému cíli česko-vatikánskou smlouvu. Výhrady českých politiků, které přerušily její ratifikaci, nazval "důkladnou reflexí" smlouvy. Arcibiskup Causero jako velvyslanec Vatikánu věří ve vzájemnou vstřícnost při přístupu k textu dohody. Smlouvu, která má upravovat postavení římsko-katolické a řecko-katolické církve v zemi, loni zamítla sněmovna jako nevýhodnou pro Českou republiku. S tímto postojem se ztotožnil také prezident Václav Klaus, který nedávno prohlásil, že by smlouvu v předloženém znění nepodepsal. České diplomacii současně doporučil, aby zahájila s Vatikánem nová jednání o smlouvě. Ministr zahraničí Cyril Svoboda pak oznámil, že za takové situace smlouvu poslancům zatím k novému projednání nepředloží. Podle dřívějších informací by Vatikán chtěl, aby smlouva začala platit do roku 2006, kdy vyprší mandát současné koaliční vlády.

  • 24.3.2004

    Prezident Václav Klaus, který je na oficiální návštěvě v Portugalsku, odhalil ve středu na jedné z tříd portugalského hlavního města Lisabonu desku, která dává této ulici název Pražská. "Město Lisabon je velmi šťastné, že jedna z hlavních tepen ponese jméno Pražská třída," řekl portugalský primátor Pedro Santana Lopes, který je mimo jiné kandidátem na příštího portugalského prezidenta. Podle prezidenta Klause budou všichni Pražané rádi, že v Lisabonu je ulice pojmenována po jejich městě. Nyní má dluh česká strana, protože v Praze zatím není ani Portugalská, ani Lisabonská ulice, uvedl prezident. Podle pražského primátora Pavla Béma, který Václava Klause do Portugalska doprovází, se ale situace již brzy změní. Do roka a do dne Praha bude mít Lisabonskou třídu, Lisabonské náměstí, Lisabonskou ulici, uvedl Bém. Pražský primátor také s představiteli Lisabonu jednal o možnostech prohloubení vzájemné spolupráce. Portugalská strana projevila zájem například o pražské poznatky s řešením městské hromadné dopravy; Béma zase zajímalo, jak Lisabon postupuje při správě a využití obdoby pražského Kongresového centra.

  • 24.3.2004

    Okresní soud v Kladně rozhodl, že kladenský primátor Milan Volf půjde do vazby. Vyhověl tak policejním vyšetřovatelům, kteří šéfa největšího středočeského města podezřívají, že kladenskému hokejovému klubu bez schválení zastupitelstva přidělil z rozpočtu města více než 40 milionů korun. Zodpovídat se bude i z nákupu drahého služebního vozu Audi, které údajně pořídil bez výběrového řízení. Policie Volfa v pondělí obvinila ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Za stejný trestný čin byl už loni obviněn i bývalý místostarosta Kladna Václav Přibyl. Oběma hrozí trest až tři roky vězení. Státní zástupci podali návrh na uvalení vazby na Milana Volfa proto, aby na svobodě nemohl ovlivňovat svědky a pokračovat v trestné činnosti.

Pages