• 30.3.2004

    Plénum Ústavního soudu (ÚS) nevyvíjí od úterka kvůli malému počtu soudců činnost. ČTK o tom informoval předseda soudu Pavel Rychetský. Zanikl mandát ústavního soudce Pavla Varvařovského a počet soudců klesl na 11 z předpokládaných 15. Na rozhodování je potřeba nejméně 12 přítomných soudců. Plénum má rozhodovat zejména o návrzích na zrušení či změnu zákonů. Na stolech příslušných soudců nyní leží 33 plenárních případů.

    Senát navzdory tomu asi odmítne podpořit nominaci Milana Galvase z brněnské právnické fakulty, který by mohl Varvařovského nahradit. Prezident Václav Klaus chce další jméno navrhnout Senátu koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne.

  • 30.3.2004

    Od ledna, kdy lidovci poprvé představili svůj plán na přísnější trestání recidivistů a pachatelů nejzávažnějších trestných činů, se s jejich iniciativou ztotožnili i někteří politici z ODS, ČSSD a KSČM. Novelu trestního zákona, která má zpřísnit tresty za závažné zločiny a pro který se vžilo označení "třikrát a dost", zatím podepsalo 33 poslanců ze čtyř poslaneckých klubů, řekl hlavní autor předlohy Pavel Severa (KDU-ČSL). Návrh předpokládá, že pachatelům trestných činů znásilnění, pohlavního zneužívání, vydírání a ublížení na zdraví, jejichž oběti zemřou, by mohlo hrozit doživotí. Zločinci by už nemohli spoléhat na to, že budou odsouzeni k mnohaletému trestu, po jehož odpykání vyjdou na svobodu.

    Řada politiků i odborníků včetně ministerstva spravedlnosti s lidoveckou iniciativou nesouhlasí. Oponenti mu vytýkají mimo jiné to, že omezuje rozhodování soudů o trestech a že potrestání zločinců umožňují již současné zákony. Stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil ČTK řekl, že návrh v současné podobě situaci neřeší. "Souhlasím však s tím, že u některých trestných činů, které míří proti životu a zdraví, by měly být zpřísněny tresty," uvedl opoziční politik.

  • 30.3.2004

    Za neodborné a nesystémové návrhy k české protidrogové politice považují kroky vládní KDU-ČSL z poslední doby předsedové krajských protidrogových komisí. Chtějí proto vládě a zákonodárcům adresovat otevřený dopis. Na jeho přípravě se podílí Vladimír Řehan, prorektor Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí tamní katedry psychologie, který v Olomouckém kraji vede protidrogovou komisi. Koncept dopisu k lidoveckým návrhům například uvádí, že je naopak nutné rozlišovat nebezpečnost jednotlivých drog, což KDU- ČSL odmítá. Podle autorů dopisu je také důležitá podpora organizací poskytujících kvalitní a včasnou péči o narkomany, a ne lidovecké zpochybňování takových organizací. Dopis se také staví proti kriminalizaci tisíců mladých lidí, kteří experimentováním s drogami hledají pohled na svět i na sebe sama.

  • 30.3.2004

    Ministři spravedlnosti 25 zemí rozšířené Evropské unie se dohodli na zásadách směrnice o odškodňování obětí násilné trestné činnosti včetně teroristických zločinů. Vzdali nakonec debatu o výši odškodnění a v zájmu rychlé dohody souhlasili s formulí, že má být "spravedlivá a přiměřená". Toto řešení vyhovuje České republice. Podle ministra spravedlnosti Karla Čermáka na jedné straně zajišťuje, že všechny členské a hlavně vstupující země budou odškodňovat oběti násilí, což se zatím nedělo. Na druhé upouští od původně navrhovaných vysokých kompenzačních částek, které byly pro ČR a další nové státy nepřijatelné.

  • 30.3.2004

    Při případném použití takzvané řízené provokace při boji s korupcí budou čeští policisté využívat i zkušenosti svých amerických kolegů. Velvyslance USA Williama J. Cabanisse o tom při společném jednání informovala nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Nejvyšší státní zástupkyně připustila, že o využívání řízené provokace se sice nyní ve společnosti diskutuje méně, nicméně vznikají předlohy zákona, který policii umožní její využívání. V polovině roku by jej měl vládě předložit ministr vnitra Stanislav Gross.

  • 30.3.2004

    Zhruba dvě stovky studentů Univerzity Palackého v Olomouci v rámci Týdne neklidu opět vyrazily na happening, aby zde zábavnou formou veřejnost informovaly o dlouhodobém podfinancování vysokých škol. Z veřejných prostor se pak studenti odebrali na akademickou půdu, kde o stavu vysokého školství diskutovali s politiky, zástupci vysokoškolských odborů, ministerstva školství, Rady vysokých škol a dalšími. Na happeningu stejně jako v pondělí dominoval obrovský osel, symbol dialogu vysokoškoláků s politickou reprezentací. "Opakovaně jsme se snažili oslem třást a čekali, že peníze vypadnou. Dočkali jsme se jen vzkazu politiků: Děláme, co můžeme," řekla ČTK mluvčí Týdne neklidu v Olomouci Lucie Trávníčková.

    Ostravská univerzita se k protestní akci připojila nočním filmovým maratonem. V budově filozofické fakulty se promítají snímky přibližující mimo jiné studentské hnutí ve filmu. Nechybí například i proslulý snímek Miloše Formana Vlasy. Podle člena Akademického senátu Ostravské univerzity Přemysla Máchy způsobuje nedostatek financí ve školství nejen odliv špičkových pedagogů, ale odrazuje i zájemce o práci na vysokých školách. Mácha se domnívá, že stát by měl buďto zvýšit dotace do školství nebo zavést školné.

  • 30.3.2004

    V Olomouci se konala celostátní konference o škokaně. "První celonárodní výzkum, který se konal v roce 2001, ukázal, že obětí šikany se stává přibližně 41 procent dětí. Znamená to, že téměř každé druhé dítě se stává terčem nějakého opakovaného násilí. Ať si to přiznáme či nikoliv, šikana je závažný společenský problém," řekl ředitel Společenství proti šikaně Michal Kolář. Na konferenci zazněly příběhy žáků, kteří se stali obětí šikany. Mnohdy vycházelo najevo, že škola či učitelé se věcí nechtěli zabývat a vinu svalovali na samotnou oběť.

  • 30.3.2004

    V brněnském studiu České televize (ČT) chybí bezmála tři miliony korun. Odhalila to v těchto dnech ukončená hloubková kontrola. Vedení ČT proto podalo tři trestní oznámení na neznámého pachatele z řad zaměstnanců veřejnoprávní televize. Čtvrté a poslední oznámení padlo kvůli podezření ze zpronevěry příjmů za vstupenky k pořadu Manéž Bolka Polívky, sdělil ČTK mluvčí televize Martin Krafl. Mimořádnou kontrolu v brněnském televizním studiu nařídil na podzim generální ředitel ČT Jiří Janeček. Většina škody vznikla v televizních skladech, v nichž inventura odhalila chybějící rekvizity a další materiál.

  • 30.3.2004

    Ministryně zdravotnictví Marie Součková předloží ve středu kabinetu dlouho očekávanou koncepci reformy zdravotnictví. S jejím prosazením spojila své setrvání ve funkci. Podle exministryně zdravotnictví, senátorky KDU-ČSL Zuzany Roithové, je to jen popis situace bez návrhů řešení.

    V současném materiálu ustoupila Součková od plánů na zvýšení spoluúčasti, o nichž poprvé informovala loni v létě na semináři ČSSD. Chce posílit vliv státu, například při rozhodování o cenách péče či stanovení sítě nemocnic a ambulancí, a naopak omezit lobbystické tlaky, například v oblasti léčiv. Posílení státního vlivu odmítá Koalice ambulantních lékařů. Stát podle lékařů nesmí zasahovat do smluvních vztahů a do cen. Stejně jako zdravotní pojišťovny chtějí smluvní volnost a konkurenci mezi pojišťovnami v nabídce připojištění a mezi zařízeními v nabídce péče.

    Součková v koncepci počítá s úbytkem akutních nemocničních lůžek. Lékařský odborový klub varuje, že to úspory nepřinese - za deset let ubylo 20.000 akutních lůžek a náklady přitom stouply šestkrát. Ministryně hodlá omezit případy, kdy nemocniční lékař působí i v soukromé ambulanci, a snížit výkon ambulancí o desetinu, například tím, že pacienti nebudou obcházet několik stejných specialistů a podstupovat opakovaná vyšetření. Komora varuje, že likvidace lůžek provázená likvidací soukromých ambulancí dostane tisíce pacientů do neřešitelné situace, kdy mohou zůstat bez lékařské pomoci.

  • 29.3.2004

    Nominovaný první český člen Evropské komise (EK) Pavel Telička v pondělí sdělil, že si do čela svého kabinetu vybral vysokého úředníka EK Alexandera Italianera z Nizozemska. Považuje ho za nejlepšího ze všech kandidátů, jejichž jména v posledních týdnech a dnech zvažoval. "Je to člověk, který má v komisi vynikající pověst a značný kredit; bude tedy mít i odpovídající vliv. Jsem přesvědčen, že se hodí pro týmovou práci a bude myslím mít vysokou autoritu při jednání mezi šéfy kabinetů. Domnívám se, že se budeme vzájemně dobře doplňovat," řekl Telička ČTK. Osmačtyřicetiletý Italianer, vzděláním ekonom, přišel do EK v roce 1985 z výzkumu. Podílel se na zrodu Maastrichtské smlouvy za začátku 90. let, připravoval v týmu EK všechny následné mutace Smlouvy o EU a pomáhal vymýšlet rozpočtový výhled Agenda 2000, který končí v roce 2006. Byl členem kabinetu předsedy EK Jacquese Santera, kde měl na starosti jednotnou měnu. Známou osobou se stal jako šéf kabinetu komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena. Vydržel tam tři roky; od roku 2002 řídí zahraniční vztahy na generálním ředitelství pro ekonomiku a finance. Hospodářský vývoj vstupujících zemí ovládá do detailů.

Pages