• 31.3.2004

    Televizní poplatky se mají ještě letos zvýšit ze 75 na 100 a rozhlasové z 37 na 45 korun měsíčně. V budoucnu by je pak měla vláda dál zvyšovat v závislosti na inflaci. Novela rovněž předpokládá, že poplatky bude hradit každá domácnost, ať rozhlasový a televizní přijímač vlastní, nebo ne. Reklama ve veřejnoprávní televizi se sníží z dnešního jednoho procenta na 0,8 procenta vysílacího času, dál ale klesat nemá. Počítá s tím novela, kterou ve středu sněmovna schválila hlasy převahou jednoho hlasu. Předlohu ale posoudí ještě Senát a prezident. Zvýšení koncesionářských poplatků přivítala Česká televize i veřejnoprávní Český rozhlas. Obě média chtějí příspěvky vložit do zkvalitnění své nabídky divákům a posluchačům. Navýšení poplatků umožní České televizi podle předsedy Rady ČT Jiřího Mrzeny fungovat v příštích pěti letech. Další změny ve financování budou později čekat veřejnoprávní televizi a její diváky v souvislosti se zavedením digitálního vysílání.

  • 31.3.2004

    Opozičním komunistům se v Poslanecké sněmovně podařilo v prvním čtení uhájit novelu ústavy, která by výslovně zakotvila češtinu jako národní jazyk České republiky. Komunistickou předlohu v příštích týdnech podrobně posoudí sněmovní výbory. Je však otázkou, zda ji potom dolní komora schválí. Pro její přijetí je totiž potřeba nejméně 120 hlasů, avšak komunisté jich sami mají ve dvousetčlenné sněmovně pouze 41. Mnozí poslanci již naznačili, že komunistický návrh je jen proklamací, která bez zvláštního prováděcího zákona stejně nic nevyřeší. Vláda odmítla předlohu jako nadbytečnou. Český jazyk má být podle komunistů v ústavě označen za národní jazyk a také za úřední řeč orgánů veřejné moci. Ústava by měla také stanovit, že práva národnostních menšin nejsou touto úpravou nijak dotčena.

  • 31.3.2004

    Příspěvek na nájemné by měl stát platit rodině, která na čisté nájemné vydává více než 15 procent svých příjmů. Podmínkou je, že rodina bydlí v přiměřeně velkém nájemním bytě. Uvažuje o tom návrh zákona, který chtějí vládě předložit poslanci US-DEU Karel Kühnl a Robert Vokáč a Tomáš Vrbík z klubu US-DEU. Ministerstvo pro místní rozvoj návrh poslanců vítá, samo ale nový příspěvek navrhnout nemůže, protože to je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí. To však uvedlo, že s bezprostřední změnou předpisů o státní sociální podpoře, ani se zavedením nové zvláštní dávky na sociální podporu bydlení nepočítá. Návrh na zavedení adresných příspěvků vítají i majitelé domů. Podle předsedy Sdružení nájemníků Stanislava Křečka jde ale o nesmyslný návrh. Příspěvek by podle něj měl být na bydlení, a nikoli na čisté nájemné. Čisté nájemné totiž tvoří zhruba třetinu výdajů na bydlení, většinu tvoří náklady na energii.

  • 31.3.2004

    Na vojnu nastoupilo v úterý posledních 878 branců, což je o jednu čtvrtinu méně, než armáda plánovala. Základní vojenskou službou po těchto mladých mužích už nikdo další nezakusí, protože od ledna příštího roku bude armáda plně profesionální. Armáda plánovala, že k výkonu základní nebo náhradní služby nastoupí 1150 lidí. Nakonec se dostavily tři čtvrtiny. Nejvíce těch, kteří nepřišli, požádalo o odklad z důvodu studia, další nenastoupili kvůli nemoci a jiní žádali o přezkoumání svého zdravotního stavu. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky čeká nové vojáky nejdříve základní a pak specializovaný výcvik. Letos už na vojnu nastoupilo 1712 branců.

  • 31.3.2004

    Celkové přímé zahraniční investice do České republiky přesáhly do konce loňského 120.000 korun na obyvatele. Celková výše investic dosáhla téměř 1,22 bilionu korun. Česko si tak mezi středoevropskými zeměmi stále drží první místo. V příštích letech by je však mohlo předstihnout Slovensko, které se pro investory stává atraktivní. Tamní vládě se hlavně díky snižování daní podařilo získat dvě obrovské investice zahraničních automobilek (PSA a Hyundai- Kia), které se zatím ve statistice neprojevily. Do země míří i řada dalších dodavatelských firem. Země střední Evropy zůstávají pro západní firmy stále atraktivní. Důvodem jsou především mnohem nižší pracovní náklady. Zatímco v EU dosáhly na jednu hodinu 22,2 eura, ve střední Evropě to byla nejvýše pětina. Nejnižší náklady práce mělo právě Slovensko.

  • 31.3.2004

    Na společný trh Evropské unie bude moci od 1. května dodávat asi čtvrtina provozů na zpracování živočišných produktů. Jde o provozy, které splnily standardy požadované pro zpracovatele s velkou kapacitou. Zbytek může působit na místním trhu v rámci České republiky. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy. Od poloviny loňského roku bylo uzavřeno kvůli nesplnění požadavků 586 z celkových více než 4000 provozů. Evropská komise nedávno vyzvala české orgány, aby "přehodnotily všechny provozy a podnikly veškeré nezbytné kroky, jež umožní stanovit realistické termíny pro odstranění závad". EK uvedla, že považuje za nepřijatelné, aby po vstupu pokračovaly ve výrobě provozy, které neplní normy EU a nevztahuje se na ně dohoda o přechodném období.

  • 31.3.2004

    České dráhy začnou od 1. dubna propouštět. Postupně podnik opustí asi 6000 zaměstnanců z celkových 77 tisíc, řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. K 1. dubnu vznikne u Českých drah 60 uzlových železničních stanic, na kterých se soustředí průřezové činnosti, jako jsou personalistika, administrativa apod. Řídit je bude vrchní přednosta. Na zhruba dvou stovkách podřízených stanic zůstane přednosta, řídit však bude pouze provozní záležitosti. ČD tak chtějí uspořit asi 900 pracovních míst. Zaměstnanci však neopustí podnik současně k 1. dubnu, ale budou odcházet postupně. Celkem letos odejde asi 6000 lidí, z nichž asi 5000 je krátce před důchodem a měli by tedy mít nárok na tzv. doprovodný sociální program. Na něj zatím dráhy mají k dispozici pouze 123 milionů korun, což by stačilo jen asi pro 1300 lidí. Potřebovaly by však asi 530 milionů korun. Železničáři mají totiž nárok na odstupné kolem 100 tisíc korun. Podle šéfa Odborového sdružení železničářů Jaromíra Duška stále platí usnesení odborů, podle kterého železnice vstoupí do stávky v případě, že ČD nezaplatí odstupné třeba jen jedinému členu OSŽ, který na něj má nárok.

  • 31.3.2004

    Drogistický koncern Rossmann se musí omluvit Romce Renátě Kotlárové za diskriminaci, má jí navíc vyplatit jako finanční satisfakci 50.000 korun. Rozhodl o tom pražský městský soud. Kotlárová se v chebské pobočce firmy ucházela o zaměstnání, personál se s ní však o volném místě odmítl bavit.

    Žalobu na nadnárodní řetězec drogerií podala za pomoci pražské Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Poradna do inkriminované prodejny poslala svou členku, s níž uskutečnila pracovnice prodejny řádný přijímací pohovor. Nabízela přitom stejnou kvalifikaci jako Kotlárová. Reakci personálu ženy nahrávaly skrytým diktafonem v kabelce.

  • 31.3.2004

    Podle odhadu hygieniků bylo loni v Česku 32.600 problémových uživatelů drog. Mezi ně patří lidé, kteří dlouhodobě "berou" opiáty, heroin, kokain a pervitin či extázi. Zhruba 26.300 osob si drogy píchalo. Řekl to národní koordinátor drogové epidemiologie pro rezort zdravotnictví Vladimír Polanecký. Dvě třetiny z odhadovaného množství problémových uživatelů podle něj tvoří muži, třetinu ženy. Česká drogová scéna je relativně stabilní, míní Polanecký. Podle něj lze hodnotit pozitivně to, že v Česku je ve srovnání s vyspělými státy velmi málo narkomanů nakažených virem HIV. V zemi jich žije 26, nemoc AIDS se rozvinula jen u dvou z nich. Klesá také množství uživatelů heroinu. K negativním okolnostem patří zvyšující se počet lidí, kteří si drogu píchají, a také velké množství opakovaně léčených.

  • 31.3.2004

    Bezmála dvě třetiny pacientů, kteří loni onemocněli žloutenkou typu C, si píchaly drogy. Z lidí, kteří v roce 2003 dostali žloutenku typu B, pak narkomani tvořili čtvrtinu. I když každoročně onemocní žloutenkou méně uživatelů drog, jejich podíl na počtu pacientů roste. Hepatitidu typu B dostalo loni 94 lidí, kteří si drogy píchali. V Česku jí ochořelo celkem 370 osob, hepatitidou C pak 182. Z nich 118 užívalo drogy injekčně. Pracovníci Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti jsou však přesvědčeni, že výsledky ukazují příznivý trend na české drogové scéně. Podle nich počty nemocných narkomanů klesají od roku 2000.

Pages