Zprávy

Evropa vždy představovala různost a pluralismus názorů: na politiku, náboženství i třeba na to, který sýr je nejlepší. Identifikovat se s Evropou proto představuje identifikovat se s růzností, a evropanství proto nijak neruší národní identity. Prohlásil to na úvod 13. ročníku česko-německé konference v Jihlavě předseda Senátu Petr Pithart. Přirovnal jednotlivé identity člověka k letokruhům stromu, od nejvnitřnějšího ztotožňování se s rodinou, obcí, regionem, státem, ale třeba i kontinentem. Silný je ten strom, který má hodně letokruhů, a to lze vztáhnout i na člověka: slabý je ten, který má jen několik "letokruhů identity" a všechny ostatní odmítá jako nepřátelské, uvedl Pithart. Podle jeho slov lze určitou formu identity najít i u Evropské unie - projevuje se přerozdělováním bohatství chudším zemím či regionům. V této souvislosti ale předseda Senátu kritizoval bohaté unijní státy, že se v souvislosti s nynějším rozšířením společenství snaží snížit procento takto přerozdělovaných prostředků. "Má to snad znamenat, že tato evropská identita je už minulostí, že platila jen v rozdělené Evropě?" řekl Pithart.

Letošní 13. ročník česko-německé konference v Jihlavě se koná pod tématem Identita v nové střední Evropě. Pořádají ji jako vždy společně pražská Nadace Bernarda Bolzana a katolicky orientovaná sudetoněmecká organizace Ackermannova obec. Mezi hosty a přednášejícími jsou historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, Slovenska a Rakouska. Hlavní, sobotní jednání konference se zaměřilo na témata zacházení s národními dějinami a schopnosti EU překonat zásadní problémy postkomunistické střední Evropy.

Česko-německé usmíření zřejmě musí vycházet z teze, že se oba národy ve všem neshodnou, ale přesto si naslouchají. Dospěla k tomu sobotní diskuse v Jihlavě. "S tím, že my Češi a Němci se při pohledu na dějiny nikdy ve všem neshodneme, se budeme muset smířit. Podstatné ale je, že každá strana se přesvědčí, že ji protistrana vnímá a poslouchá. Jen v tom je východisko," charakterizoval situaci historik Jan Křen. Podle dalších diskutujících ale může být toto "pochopení v nesouhlasu" náročné. Dosavadní výchova a vzdělávání na obou stranách totiž podle nich tomuto postoji neodpovídají. Politolog Jaroslav Šabata se vyslovil pro "společnou vzpomínkovou kulturu, jež by zahrnovala všechna utrpení". Současně je ale podle něj potřeba, aby všichni Středoevropané včetně Čechů a Němců dospěli k formální shodě, že Postupimská dohoda a z ní vycházející akty byly výsledkem historického vývoje a jejich zpětná revize nepřichází v úvahu.

Poukázal také na to, že česko-německá deklarace o usmíření z roku 1997 nebyla vysídleneckými organizacemi přijata a vyjadřují se proti ní i někteří čeští intelektuálové. Podle Šabaty by význam deklarace měl být zhodnocen v rámci jednání o Postupimi, jehož východiskem by mohla být debata o těchto otázkách v rámci Česko-německého diskusního fóra a Fondu budoucnosti.

Také předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka vyjádřil názor, že je třeba "hledat usmíření". Ocenil skutečnost, že nejvyšší čeští představitelé nedávno označili vysídlení sudetských Němců za z dnešního hlediska nepřijatelné. Tento podle jeho slov slibný náběh pak ale jiní čeští politici "vědomě zahráli do autu", takže bylo zmařeno odškodnění "několika těžce nemocných sudetských Němců, kteří ke zdravotní újmě přišli v důsledku vyhnání".

Ministryně zdravotnictví Marie Součková chce oceňovat města a obce, jež dobře pečují o seniory. ČTK řekla, že vyhlásila soutěž o výroční cenu Makropulos. K vypsání obdobné ceny vyzvala své resortní kolegy z deseti přistupujících zemí a Irska, Itálie, Rakouska a Nizozemska, s nimiž jednala v Senohrabech o koordinaci zdravotnické politiky. Jedním z témat konference byl i problém stárnoucí Evropy. Ministři se v závěrečné deklaraci zavázali, že učiní veškerá opatření, která povedou k integraci zdravotní a sociální péče o staré občany. Chtějí se zaměřit na podporu zdravého způsobu života.

Výroční cena Makropulos nese jméno slavné divadelní hry Karla Čapka, která je o touze lidí po věčném mládí. Součková chce udílením ceny motivovat města a obce ke zlepšení péče o starší spoluobčany. Tuto myšlenku považuje za aktuální i v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie, která se potýká s problémem stárnutí populace. Vznik ceny v evropském měřítku by podle ní podpořil aktuální úkol, před kterým zdravotnictví i společnost stojí, a to je sjednocení životních podmínek seniorů v celé Evropě.

Kandidátku středočeských komunistů do podzimních krajských voleb povede šéf klubu zastupitelů KSČM Jiří Svoboda. Volební listinu, kterou sestavila krajská rada strany, ještě musí v červnu schválit Ústřední výbor KSČM. V polovině roku budou mít komunisté hotov také volební program. Svoboda počítá, že po volbách se šestnáctičlenný klub KSČM středočeského zastupitelstva rozroste. "Doufám, že získáme dvacet křesel," řekl Svoboda. Komunisté jsou v současnosti spolu se sociálními demokraty ve Středočeském kraji v opozici. Nelíbí se jim zejména politika, kterou hejtman Petr Bendl prosazuje ve zdravotnictví. Uznávají například, že kraji stačí pouze čtyři nemocnice, nesouhlasí ale s tím, aby kraj zbývající prodal.

Kandidátku rada sestavila tak, aby na prvních deseti místech byli lidé ze všech středočeských okresů. Tajným hlasováním rada obsadila na tři místa za Svobodu ženy. Druhou na kandidátce se stala poslankyně a zastupitelka Jiřina Fialová, následují ji další komunistické zastupitelky Zdeňka Hajleková a Hana Horváthová. Pokud komunisté v podzimních volbách uhájí současnou pozici, dostane se za ně do zastupitelstva i bezpartijní starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek.

Spor o to, zda se má na občany Česka vztahovat evropský zatykač a zda by mohli být vydáváni do ciziny k trestnímu stíhání, možná skončí u Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna totiž ve druhém čtení zamítla vládní předlohu, která měla změnit ústavní Listinu základních práv a svobod tak, aby bylo možné vydávat občany do ciziny. Současně jsou ale před schvalováním novely trestního a dalších zákonů, jež mají umožnit vydat občana ČR na základě eurozatykače do jiného státu EU. Podle opozice je však přijetí těchto obyčejných zákonů beze změny Listiny v rozporu s Ústavou. O novelách bude sněmovna hlasovat za týden. Někteří právníci a i ministr spravedlnosti Karel Čermák ale varovali, že neschválení změn v Listině a přijetí novel obyčejných zákonů může způsobit problémy. "Je to precedentní právní případ, kdy v zásadě bude upraven evropský zatýkací rozkaz v zákonech - pokud projdou, a nebude mít oporu v ústavním pořádku," řekl stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil.

Smyslem zatykače, jehož zavedení je přímým důsledkem teroristických útoků proti USA v září 2001, je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany. Znemožňuje, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných osob by se díky evropskému zatykači měla zkrátit z 1,5 až na čtvrt roku.

Společný boj evropských zemí proti terorismu a organizovanému zločinu, ale i dohody o přistoupení Česka k EU dnes patřily mezi argumenty, jimiž vládní politici evropský zatykač hájili. Ministr Čermák varoval, že jeho nepřijetím by se ČR stala "zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa, a nebo aspoň z Evropy". Opozice ale tyto výhrady důrazně odmítla. Její zástupci opakovaně dávali najevo, že jim vadí hlavně možnost vydávat české občany do ciziny. "Zkrátka nemohu přijmout z úst právní autority této vlády obrovskou relativizaci jednoho ze základních ústavních práv, a to je právo občana býti chráněn svým státem a mimo jiné právo občana nebýt nucen opustit území své vlasti," řekl poslanec Pospíšil z ODS.

Ministr Čermák zase oponoval: "S principem, že nikdy žádného svého zločince, pokud bude mít české občanství, nikdy nikomu a za žádných okolností nevydáme - a když, tak po dlouhém, nesnadném a komplikovaném řízení - s touto zásadou se v dnešním světě Česká republika dostane absolutně na konec států a jejich spolupráce."

Ve sporu proti sobě stály koalice a opozici, ovšem poslanec za ČSSD Stanislav Křeček zdůraznil, že nejde o problém vlády a opozice ani Česka, ale evropský problém. "Všude v Evropě - ať už takovéto změny ústavy byly, nebo nebyly přijaty - se o těchto věcech velice vážně hovoří, protože je pravda, že tyto věci nejsou náležitě prodiskutovány, neznáme praktické důsledky těchto věcí nebo těchto změn a řada otázek je otevřených," poznamenal k debatám o eurozatykači.

Evropský zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Tento termín však splnilo pouze osm zemí. Zbývajících sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Úkol by měl být splněn do 30. června. Evropský zatykač už mají Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.