Zprávy

Jako velmi úspěšnou hodnotili účastníci třídenní 13. česko-německou konferenci, která v neděli skončila v Jihlavě. "Na jihlavských konferencích si cením toho, že se zde o problémech v česko-německých vztazích mluví zcela otevřeně, vyjadřují se obě strany a zároveň si naslouchají," řekl ČTK předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka. Účastníci ocenili určitý posun v jednání oproti předchozím ročníkům. Obě strany se posle nich vzájemně chápou i v těch oblastech, v nichž spolu nesouhlasí. Podle Rzepky se rozhovory postupně přesouvají z ryze česko-sudetoněmecké problematiky k celkovému zlepšování vztahů mezi Čechy a Němci.

Ackermannova obec sdružuje katolicky zaměřené sudetské Němce. Podle Rzepky se zajímá o to, které konkrétní překážky je třeba odstranit z cesty, aby bylo možné usmíření mezi Čechy a vysídlenými Němci. Tím se podle něj liší od Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se na svých srazech jen utvrzuje v oprávněnosti svých požadavků vůči Čechům.

Podle člena nadační rady spolupořádající Nadace Bernarda Bolzana Jaroslava Šabaty by česká strana měla v rámci německo-polsko-českého jednání iniciovat společné prohlášení o Postupimské dohodě. Dohoda a z ní vyplývající akty by v něm byly označeny za výsledek historického vývoje s tím, že jejich zpětná revize nepřichází v úvahu. Pokud by Německo takové společné prohlášení odmítlo, "bylo by to aspoň jasné stanovisko", řekl Šabata.

Letošní ročník česko-německé konference se konal pod tématem Identita v nové střední Evropě. Mezi hosty a přednášejícími byli historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, spolkových zemí Bavorska a Saska, a dále Slovenska a Rakouska.

Razantních změn ve výuce už od nového školního roku se nemusejí učitelé bát. Pokud sněmovna schválí nový školský zákon a potvrdí jej i Senát a prezident, budou mít školy na zavedení nových rámcových plánů výuky dva roky. Přechodná období budou platit i pro zavádění dalších novinek v českém školství. Například maturitu společnou pro všechny absolventy středních škol by mladí lidé měli poprvé skládat až v roce 2008. Ministryně školství Petra Buzková to řekla v nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Nova. Některé menší školy budou podle ní mít možná se zavedením rámcových plánů problémy, rozhodně se ale nemusejí bát, že podle nových pravidel budou muset fungovat už od letošního září. Z metodického hlediska ministerstvo udělá podle Buzkové maximum proto, aby přechod školy zvládly bez obtíží. "Připravujeme vzorové programy, rukověti, internetovou poradnu,"uvedla. Některé větší městské školy jsou už podle Buzkové na přechod k rámcovým vzdělávacím programům připraveny a očekávají je, protože se těší na možnost změny. Jsou ale i školy, které budou mít problémy, jsou to především menší školy, soudí ministryně.

Návrh nového školského zákona, který má změnit podobu českého vzdělávacího systému, propustili poslanci ve čtvrtek do druhého čtení. Očekává se, že poslanci přijdou s řadou pozměňovacích návrhů. Podle vládního návrhu zmizí z českých škol direktivní osnovy a žáci by se spíš měli učit, jak a kde získat informace. Na školách by se mělo začít učit jinak - rámcové vzdělávací programy budou předepisovat základní rámec znalostí a dovedností, které by žáci měli získat. Děti se mají učit věci v souvislostech a nemají být už přehlcovány daty, které se musí učit zpaměti. Podle průzkumů zákon podporuje více než polovina ředitelů škol.

Křesťanům začíná velikonoční týden. V kostelech a sborech si o Květné neděli nad biblickým textem z evangelia připomínali při bohoslužbách vítání Ježíše při jeho příjezdu do Jeruzaléma. Pašijový týden vrcholí při centrálních svátcích církevního roku památkou na ukřižování na Velký pátek a končí příští víkend svátečními bohoslužbami k Ježíšovu vzkříšení a zmrtvýchvstání. Římští katolíci při nedělním obřadu svěcení ratolestí berou - podobně jako Židé v Jeruzalémě před dvěma tisíci let - do rukou zelené či rozkvetlé větvičky. Popelem z loňských velikonočních ratolestí si před čtyřiceti dny, na počátku půstu na Popeleční středu, nechali katolíci od svých kněží udělat na čele znamení popelce, aby vyjádřili pokání.

Sté výročí založení krajanského spolku oslavili v sobotu Češi žijící v Belgii. Sešli se na stálé misi ČR při EU, napili se českého piva, ochutnali řízky a hlavně si od plic promluvili s trojicí senátorů ze stálé komise pro otázky krajanů, kteří přijeli velkou událost oslavit s nimi. "Česko-slovanský spolek volnost v Bruselu" vznikl na valné hromadě svolané do hospody v ulici La Putterie, která patřila Antonínu Trojanovi, a to 6. března 1904. Pozváno bylo 25 Čechů, dostavilo se 13. Předsedou byl zvolen krajan Voříšek, lze se dočíst v brožurce, která byla k výročí vydána. Jsou v ní přetištěny zápisy z kroniky, které líčí pronásledování Čechů v Belgii za první světové války, napřed ze strany belgických a pak okupačních úřadů. Nebo zoufalé pracovní podmínky českých horníků, kteří přicházeli za prací do oblasti Charleroi. Ve 30. letech měl spolek na 5000 členů, senzační kancelář přímo na bruselském Velkém náměstí a provozoval mimo jiné oblíbené loutkové divadlo a sokolskou organizaci.

Pamětníci vyprávěli, jak koho válečné události zavály do Belgie, jak přicházely imigrační vlny roku 1948 a 1968, jak nesnadné bylo spolupracovat s komunistickým Československem, ale i jak jezdili na spartakiády. Dohadovali se, zda je správné udržovat ve smíšených rodinách i ve druhé a třetí generaci češtinu nebo ne. Někteří žehrali na to, že jim česká legislativa neumožňuje mít dvojí občanství, nebo že jim nebylo české občanství nabídnuto poté, co ho byli minulým režimem jako emigranti zbaveni. Předsedkyně senátní komise Jitka Seitlová jim slibovala, že se schyluje k přípravě nového zákona o občanství, který bude velkorysejší a lépe odrazí české členství v Evropské unii. "Mnozí krajané mají pocit, že pro ně je Česká republika pořád jaksi uzavřená, že se s ní obtížně komunikuje," řekla ČTK. "Jde obvykle o otázku občanství, které by často rádi získali zpět, nebo o možnost se účastnit voleb." Upozornila i na tenčící se finanční prostředky pro aktivity vůči Čechům žijícím v zahraničí. "Chápeme, že státní rozpočet je velmi napjatý. Měli bychom však zvážit, zda ty dopady na vztahy ke krajanům nejsou neúměrné."