Zprávy

Rumunský prezident Ion Iliescu navštívil v rámci své třídenní návštěvy České republiky také Kroměříž. Mimo jiné zde uctil památku rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování moravských měst na konci druhé světové války. Na radnici poté převzal čestné občanství. Podpisem zpečetil i obnovené partnerství mezi Kroměříží a rumunským městem Rimnicu Vilcea.

V rámci své návštěvy se Iliescu setkal také se svými krajany, kteří v Kroměříži žijí a zároveň zde založili Česko-rumunskou společnost. Do budoucna zde plánují různé kulturní akce, seznámí české občany s historií, tradicemi i kulturou Rumunska.

Česko má mít čtyři desítky chráněných oblastí evropského typu Natura. Shodl se na tom Senát, když přes odpor opoziční ODS schválil beze změn příslušnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Normu, jejíž přijetí požaduje po Česku jako nové členské zemi Evropská unie, nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Novela má přinést především vyhlášení takzvaných ptačích rezervací, které by zajistily ochranu přírodních stanovišť ohrožených druhů ptáků. Mnozí občanští demokraté pokládají za nepřijatelné, že novela omezuje vlastnická práva majitelů pozemků. Proti zákonu mají výhrady také jižní Čechy, kde mají ptačí oblasti tvořit na 34 procent území. Táborský senátor Pavel Eybert (ODS) řekl, že se tím zhorší ekonomické využití území. "V řadě případů jsou navrhované ochranné podmínky v rozporu s regionálními rozvojovými programy," uvedl. Vyčíslení i vyplácení kompenzací bude podle něj obtížné.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) ale zdůraznil, že novela jasně definuje náhrady za to, že vlastník pozemku bude muset omezit hospodaření. Kvůli souladu s evropskými směrnicemi není možné vyhovět požadavku, aby vymezování ptačích oblastí bylo možné pouze se souhlasem obcí a krajů, zdůraznil ministr.

Ambrozek uvedl, že již nyní je nějakou formou chráněno asi 15 procent českého území, "což je procento, které se pohybuje někde na úrovni lepšího průměru nebo lepších čísel evropských zemí". Podle ministra se síť území typu Natura s těmito národními parky či chráněnými krajinnými oblastmi vesměs kryje. Chráněná území se mají novelou rozšířit jen zhruba o třetinu.

Téma novely poskytlo prostor i pro odlehčenější výroky. "Upřímně řečeno nechápu, jak může proti ptákům vystupovat někdo, kdo je členem strany, která má ve znaku ptáka," řekl na adresu senátorů ODS Richard Falbr (ČSSD), který se podle svých slov věnuje přes 30 let ornitologii. Jaroslav Kubera (ODS) zase poukázal na přemnožení některých ptačích druhů, "což je vidět třeba na modrých ptácích, které nikdo nechrání, a žijí si docela dobře a také to přežijí". Senátor KDU-ČSL Josef Kalbáč přispěl do debaty příběhem ze svého dětství o tom, jak čápi nasazením vlastního života ochránili svá mláďata před krupobitím, a dal je senátorům za příklad pro hlasování o novele.

Cílem projektu "Natura 2000" je vytvořit souvislou evropskou ekologickou soustavu zvláště chráněných území kvůli ochraně ohrožených druhů ptáků a chráněných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť.

Prezident Mezinárodní romské unie (IRU) Emil Ščuka se obává, že řešení romského problému může v rozšířené Evropě ztratit na významu. Na přínos, který by mohl mít život ve společenství států pro Romy, se dívá pesimisticky. Řekl to ČTK na celostátní konferenci romských organizací, sdružení a osobností v Praze, kterou IRU uspořádala k Mezinárodnímu dni Romů.

"Západní Evropa do dneška romský problém nevyřešila. Neměla ani tu politickou vůli, kterou občas aspoň v našem státě pociťujeme a vidíme," uvedl Ščuka. Upozornil na to, že ani v členských státech EU například mnoho mladých Romů nestuduje. Vznikají tam navíc ghetta a Romové jsou vytěsňováni na okraj společnosti, dodal prezident IRU.

Ščuka se obává, aby řešení problémů romské menšiny po rozšíření EU i v Česku neustoupilo do pozadí. Zlepšení postavení Romů a dalších menšin patřilo k požadavkům EU, o jejichž splnění se musely kandidátské země před vstupem do společenství snažit. Orgány EU v minulosti Česko za jeho přístup často kritizovaly. Podle prezidenta IRU ale není jasné, zda EU bude tuto oblast stejně intenzivně sledovat i ve státech členských.

Pouhých osm lidí se ve čtvrtek v Letech u Písku zúčastnilo pravoslavné mše, která měla připomenout Mezinárodní den Romů. Památné místo nedaleko bývalého romského koncentračního tábora nepřilákalo žádné osobnosti, pouze jednu rodinu pravoslavných věřících a knězův doprovod. Rodina, která do Letů přijela z Rokycan, stejně jako kněz, si u dvouramenného kříže vyslechla slavnostní mši a poté bez emocí odjela. Večer se podle svých slov zúčastní ještě mše v Rokycanech.

Mše se konala u kříže, který Romové vloni vztyčili nedaleko památníku obětem romského holokaustu. Samotný památník, jenž v roce 1995 odhalil tehdejší prezident Václav Havel, zůstal ve čtvrtek bez povšimnutí. Pouze jeden z účastníků mše jej očistil od náletů plevelu.

Památník v Letech se každoročně v květnu stává místem vzpomínky na oběti koncentračního tábora, na jehož místě dnes stojí velkokapacitní vepřín. Podle historických pramenů zde o život přišlo 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora slavnostně odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích.