Inspekce ministra zapletení policistů do kauzy Kajínek nezjistila

Inspekce ministra vnitra neprokázala podezření, že někdo z policistů byl zapleten do dvojnásobné nájemné vraždy, za niž byl Jiří Kajínek odsouzen na doživotí. ČTK o tom ve čtvrtek informoval ředitel inspekce Mikuláš Tomin. Jeho podřízení při přezkoumávání případu vyslechli 26 svědků, mezi nimiž byli i policisté. Udělali také analýzu originálního vyšetřovacího spisu Kajínkova případu. "Úkony, které byly od ledna 2004 do dnešního dne provedeny, nevedly ke zjištění nových skutečností," uvedl Tomin.

Podnětem k prověření role policistů se stal lednový pořad televize Nova Na vlastní oči. Inspekce zkoumala, zda se policisté zmiňovaní v reportáži dopustili v souvislosti s Kajínkovou kauzou například zneužití pravomoci veřejného činitele nebo se dokonce na vraždách podíleli.

Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu od počátku popíral. S Kajínkem byli stíháni i policisté Jiří Kreuzer a Jan Mikeš kvůli podezření, že ovlivňovali svědky, a mařili tak dopadení pachatele. Soud je ale obžaloby zprostil. Inspekce se podle Tomina po přezkoumání případu s verdiktem ztotožnila. Nepotvrdilo se ani podezření, že se na kauze mohl podílet bývalý policista Jaroslav Kronďák.

Podle televizní reportáže se v roce 1993 snažily Plzeň ovládnout dvě skupiny podnikatelů, za nimiž stáli policisté. Vlasák měl podle Novy na své straně Kreuzera a Mikeše, Jandu zase údajně chránil Kronďák. Tito policisté byli zařazeni do týmu, který měl vraždy vyšetřovat, uvedla Nova. Televize přišla také s novým svědkem, který se svými spoluvězni údajně viděl vražednou střelbu z cely věznice na Borech. Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy. Tyto svědky inspekce nevyslýchala, protože v reportáži neodhalili svoji totožnost. Inspekce respektovala to, že chtěli zůstat v anonymitě, a proto po jejich totožnosti nepátrala. "Měli asi důvody pro to, aby zůstali ve skrytu," konstatoval Tomin.