Zprávy

Ve věku nedožitých 75 let zemřela v Moskvě známá obhájkyně lidských práv Larisa Bogorazová. Podle ruské televize NTV podlehla dlouhé těžké nemoci. Účast příbuzným a přátelům zesnulé vyjádřil mimo jiné bývalý československý a český prezident Václav Havel. Bogorazová byla jedním ze sedmi demonstrantů, kteří 25. srpna 1968 protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa sovětskými vojsky. Byla odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody, které strávila v Irkutské oblasti. Václava Havla hluboce zasáhla zpráva o smrti Larisy Bogorazové, se kterou se dobře znal a které si hluboce vážil za její statečné občanské postoje, uvádí se v prohlášení, které zveřejnil exprezidentův tajemník. Loni v lednu společně s dalšími aktivisty pro lidská práva vyzvala českého prezidenta Václava Havla k ustavení "soudu cti evropských politiků". Podle jejích představ měl tento orgán posuzovat činnost autoritářských politiků.

Karel Roden, Pavel Kříž, Ester Geislerová, Marek Vašut a Martin Dejdar vedle řady amerických herců se objeví ve filmu nazvaném Rex-patriates. Snímek v nezávislé česko-americké produkci natočila režisérka Nancy Bishopová. Diváci v něm uvidí také nedávno zesnulého šéfredaktora týdeníku The Prague Post Alana Levyho, který hraje sám sebe. Promítat se bude 12., 13. a 26. dubna večer v pražském kině Kotva. Podle informací filmového štábu měl tento projekt světovou premiéru koncem února na festivalu nezávislých filmů v Římě. Tato filmová parodie je prý úplně prvním snímkem o Američanech v Praze. Alan Levy v roce 1990 vyhlásil Prahu za "levý břeh 90. let" - nové evropské útočiště amerických umělců. Stejně jako Paříž byla ve 20. letech minulého století vystěhovaleckým domovem Ernsta Hemingwaye, Gertrudy Steinové či Henryho Millera.

Rex-patriates je satira, v níž diváci mohou sledovat osudy čtyř amerických přistěhovalců, kteří po pádu komunismu přijeli do Prahy za dobrodružstvím. Okouzleni krásou města, levným pivem a volným životním stylem vydávají se za obnovením umělecké renesance. Autorem scénáře byl Tony Laue, za kamerou byla Minna Pyyhkala, hudbu složil Stephen Dirkes. Režisérka Nancy Bishopová se podílela na více než třech desítkách filmů. Zejména při amerických produkcích natáčených v Praze včetně snímku xXx, Příběhu Anny Frankové, Ligy výjimečných gentlemanů či filmu Hitler - vzestup zla. Bishopová byla v 90. letech režisérkou řady anglicky mluvených divadelních projektů v Praze. Nastudovala například Havlovu aktovku Protest, Kohoutovu hru Atest, Frielovy Proměny a hru známého britského dramatika Harolda Pintera Zrada v produkci nadace Black Box.

Prezident Václav Klaus v pondělí na Pražském hradě přijal nového velvyslance Vatikánu v Praze Diega Causera, který mu předal své pověřovací listiny. "Byla to formální schůzka na úvod mé mise. O česko-vatikánské smlouvě jsme se jen zmínili," řekl nuncius Causero. Dodal, že do podrobností týkajících se smlouvy se Svatým stolcem se s Klausem nepouštěli. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která nemá smluvně upraveny vztahy s Vatikánem. Po svém příjezdu do Prahy Causero uvedl, že chce dovést přerušená jednání o česko- vatikánské smlouvě k dohodě založené na "vzájemném pochopení a uspokojení". Nemá však pro tento cíl žádný pevný termín. Předloni již podepsanou, ale dosud neratifikovanou smlouvu, která má upravovat postavení římskokatolické a řeckokatolické církve v zemi, loni zamítla sněmovna jako nevýhodnou pro republiku. Klaus vybídl v únoru českou diplomacii k novému jednání o textu smlouvy s tím, že by ji v předloženém znění nepodepsal. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) pak oznámil, že za takové situace smlouvu poslancům zatím k novému projednání nepředloží.

Do druhého kola slovenských prezidentských voleb postoupili opoziční kandidáti Vladimír Mečiar a Ivan Gašparovič. První kolo skončilo překvapivým neúspěchem ministra zahraničí Eduarda Kukana, který skončil až na třetím místě. Vyplývá to z oficiálních výsledků, které zveřejnila ústřední volební komise (ÚVK). V prvním sobotním kole suverénně zvítězil bývalý premiér a předseda opoziční Lidové strany - Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) Mečiar, kterého volilo 650.242 voličů, což představuje 32,74 procenta platných odevzdaných hlasů. Většina předvolebních průzkumů ale Mečiara odsouvala na druhé místo za Kukana a předpovídala mu podporu jen pětiny až čtvrtiny hlasů. Někdejší Mečiarův spolupracovník Gašparovič dostal 442.564 hlasů, tedy 22,28 procenta. Kukan zaostal za Gašparovičem pouze o 3644 hlasů, když obdržel 22,1 procenta platných hlasů. Ještě větší překvapení než Mečiarovo vítězství je to, že Kukan nepostoupil do druhého kola, které se uskuteční 17. dubna. S takovým vývojem totiž nepočítal ani jeden ze známých politologů.

Ze hry o znovuzvolení vypadl také nynější prezident Rudolf Schuster, který získal pouze 7,43 procenta hlasů. Dále pak následují křesťanský demokrat František Mikloško, který získal 6,52 procenta, a bývalý velvyslanec v USA Martin Bútora s 6,51 procenta platných hlasů. Žádný ze zbývajících pěti uchazečů by podle průběžných výsledků nedostal více než procento hlasů.

Zklamáním byl malý zájem voličů o první kolo voleb hlavy státu. Volební komise napočítaly 1,986.214 platných odevzdaných hlasů, což odpovídá účasti 47,94 procenta oprávněných voličů. Sociologické agentury přitom očekávaly, že hlasovat budou tři čtvrtiny Slováků.