Zprávy

Volby do Evropského parlamentu budou "neevropskými evropskými volbami", shodli se v Praze někteří účastníci semináře Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES). O situaci v Evropském parlamentu po květnovém rozšíření Evropské unie diskutovalo na 20 politologů a zástupců vysokých škol z Česka, Francie a Bruselu. Za "druhořadé" označil červnové volby do EP děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. "Volby do Evropského parlamentu mají menší význam než volby do národních parlamentů nebo například volby prezidentské," uvedl. Účastníci semináře mluvili také o volební účasti do Evropského parlamentu nebo o tom, zda se změní stranická rovnováha uvnitř EP po květnovém rozšíření o 25 nových států.

Proděkanka Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lenka Rovná připomněla, že od roku 1979 počet voličů do EP neustále klesá. "Z 63 procent na počátku, na necelých 50 procent před pěti lety," uvedla Rovná. Jedním z důvodů volební neúčasti může být podle politologů nespokojenost s evropskou integrací. Diskutující se většinou shodli i na tom, že u voleb do EP mají větší úspěch menší strany nebo strany ideologicky vyhraněné, až extrémní. "V celoevropském průměru dosahují ztráty velkých a vládních stran v evropských volbách až devíti procent... Voliči většinou využívají možnosti vyjádřit nespokojenost s vládní politikou ve své zemi," uvedl Fiala.

Diskutující se také dotkli faktu, že v evropských volbách nevystupují evropské politické strany, které by předkládaly alternativní koncepci integrace, ale národní stranické subjekty. "Předmětem volební kampaně nejsou evropské otázky, ale zcela dominují vnitropolitická témata," řekl Fiala. Ředitel CEFRES Christien Lequesne připomněl, že mají v EP většinu strana lidová a socialisté. Jak bude vypadat situace po květnovém přistoupení "pětadvacítky", si netroufl odhadnout. Semináře, který zahájil francouzský velvyslanec v ČR Joel de Zorzi, se zúčastnili i představitelé bruselského Institutu evropských studií. Českou stranu reprezentovali především zástupci Institutu mezinárodních studií UK a Fakulta mezinárodních vztahů pražské VŠE.

Největší česká loterijní společnost Sazka vykázala podle předběžných odhadů v prvním čtvrtletí rekordní zisk 450 milionů korun, řekl ČTK mluvčí společnosti Zdeněk Zikmund. Meziročně se profit firmy zvýšil o 60 milionů. Proti plánu Sazka vykázala zisk vyšší o téměř 90 milionů korun. Za růstem zisku stojí mimo jiné zavádění nových produktů. Podrobnější finanční výsledky společnost nezveřejnila. Podle Zikmunda Sazka pokročila také v přípravě emise dluhopisů, kterými chce financovat stavbu víceúčelové haly, ve které se na přelomu dubna a května uskuteční mistrovství světa v hokeji. Dluhopisy společnost chce vydat v objemu 190 milionů eur, tedy asi šesti miliard korun. Emisi Sazka připravuje ve spolupráci s investiční bankou Credit Suisse First Boston a finanční skupinou Penta Finance. Vydá ji na mezinárodních kapitálových trzích.

"Manažeři emise dluhopisů dokončují dokumenty potřebné k její realizaci a předpokládají, že emise bude upsána a vydána ještě do konce dubna 2004," řekl Zikmund. Po úspěšném otevření arény registrují podle něho manažeři emise již v současné době značný předběžný zájem ze strany investorů. Poptávku podporují také pozitivní hospodářské výsledky Sazky, které dokazují, že firma je schopná vytvářet dostatečné zdroje na splácení závazků, dodal. Loni Sazka vykázala podle předběžných výsledků zisk po zdanění 1,4 miliardy Kč, což je meziroční růst o téměř 200 milionů korun. Tržby za loterie a sázkové hry loni poprvé překročily osm miliard a ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o více než 500 milionů korun.

Podle týdeníku Euro však finanční stabilitě Sazky, a tedy její schopnosti dostát svým závazkům, nepřispívá vyhrocená situace mezi jejím předsedou představenstva Alešem Hušákem a ministry za ČSSD. Ti nepokrytě hrozí společnosti odebráním řady výhod jako trest za neslušné chování jejího předsedy vůči premiérovi. Hušák ho odmítl pozvat na slavnostní otevření haly. To může podle Eura ohrozit nejenom projekt emise obligací Sazky a jejich prodejnost, ale i poskytnutí jakéhokoliv úvěru. V tom případě by Sazka nebyla schopna splácet své dluhy, tvrdí týdeník. Výsledek Sazky ale odpovídá odhadům ratingové agentury CRA Rating Agency, která hospodaření společnosti sleduje. CRA očekává, že Sazce v následujících letech zisk výrazně poroste, a to v roce 2006 na 2,1 miliardy korun a v roce 2010 na více než 2,5 miliardy korun. Otevření Sazka Arény doprovází mimořádný zájem veřejnosti. Hala je zkolaudovaná a prošla bez větších problémů zátěžovými testy. Společnost Quonex Real, která vlastní pozemky pod halou, má však možnost se proti kolaudačnímu rozhodnutí do úterka odvolat.

Podle Zikmunda byly vstupenky na všechny plánované akce v hale vyprodány v průběhu několika hodin po zahájení distribuce. "Vysoká návštěvnost i velký zájem pořadatelů sportovních a kulturních událostí vytvářejí předpoklady pro to, aby aréna byla finančně a provozně úspěšná," řekl mluvčí. Výstavbu haly bude Sazka splácet z výnosů vlastní činnosti, především z výtěžku nové sázkové hry za pomocí interaktivních videoterminálů. Objem finančních prostředků, které Sazka vytváří pro sport a tělovýchovu, nebude ohrožen, dodal mluvčí. Ročně Sazka odvádí na sport asi miliardu korun.

Policejní komisař, žalobce i obhájce se ve čtvrtek sešli v plzeňské věznici kvůli výslechu bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby k případu nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Srba je ve vězení za přípravu vraždy novinářky. "Vyslýchán byl od 09:00 do 15:05, v poledne měl hodinu přestávku na oběd," řekl ČTK státní zástupce odboru nejzávažnější hospodářské kriminality Zbyněk Podlipný. Se Srbou jsou stíháni i dva další někdejší pracovníci ministerstva zahraničí: šéf firmy Hotel Český dům Stanislav Brei a Miroslav Karel. Jsou podezřelí ze zneužívání informací v obchodním styku, porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Hrozí jim pět až 12 let vězení. Proti prvnímu výslechu Srba tentokrát podle Podlipného vypovídal ochotně. Stejně jako před časem při druhém výslechu i Brei. Karel hovořil podrobně hned poprvé. "Všichni trvají na tom, že jsou nevinni, že nic nespáchali. Trestnou činnost popírají," uvedl žalobce, který před časem zamítl jejich stížnosti proti obvinění jako nedůvodné.

Trojice podle policie způsobila nevýhodným pronájmem lukrativního objektu státu škodu asi 14,5 milionu korun. Obvinění se hájí tím, že nájemné 28 milionů korun stanovili v souladu se zákonem, že vycházeli z hospodářských výsledků Českého domu za uplynulé roky, pokračoval Podlipný. Suma 28 milionů se rovnala odvodu Českého domu do státního rozpočtu. Podle znalce ale měla být výše nájemného vypočítána jinou metodou. Srba při výslechu požádal žalobce o přezkoumání postupu policejního komisaře při vyšetřování a jeho advokát komisaři navrhl, aby kvůli nájemnému zadal zpracování ústavního posudku. Po obviněných přijdou na řadu výslechy svědků. Termín výslechu exministra zahraničí Jana Kavana zatím naplánován nebyl. "Také si ještě vyžádáme některé zprávy z ministerstva," doplnil Podlipný. Brei podle něj založil jako zaměstnanec ministerstva zahraničí akciovou společnost Hotel Český dům, ačkoli nesměl působit v řídicích orgánech soukromých firem. Pak údajně dal podnět k uzavření nevýhodné servisní smlouvy o pronájmu.

Breiova firma provozovala hotel, byty, restauraci, autoservis a parkoviště. Platilo se v dolarech. Podle servisní smlouvy měla ministerstvu ročně odvádět nájemné 28 milionů korun. Platby podle smlouvy posílala asi 15 měsíců. Podle policie měl být roční nájem 39 milionů korun. Smlouvu s firmou Hotel Český dům, později přejmenovanou na Maximus plus, připravil Kavanovi k podpisu Srba. Kvůli aféře v březnu 2001 rezignoval. Podle tehdejších Kavanových slov tak Srba "zvedl laťku pro české státní úředníky nezvykle vysoko".

Mohutný průvod studentů a pedagogů nespokojených s financování vysokých škol prošel centrem Prahy. Hlučným pochodem chtěli dát politikům najevo, že stát by měl dávat univerzitám více peněz. Podle odhadu se dvouhodinové demonstrace zúčastnilo kolem 2500 lidí. Jejich zástupci zanesli do sněmovny petici proti podceňování vysokého školství a pytel dopisů od studentů. Kromě pražských vysokoškoláků přijeli studenti z Olomouce, Plzně, Ústí nad Labem, Hradce Králové a Liberce, kteří ukončili takzvaný Týden neklidu.

Účastníci se sešli před budovou Karolina, kde zazněly proslovy. Předseda Akademického senátu Karlovy univerzity Václav Hampl poznamenal, že v Evropské unii je mnoho kvalitních vysokých škol. Jiné státy je prý na rozdíl od České republiky dobře platí. Po vstupu do unie nebudeme schopni dlouhodobě konkurovat evropským vysokým školám, varoval. Student lékařské fakulty Karlovy univerzity Michal Karpíšek ČTK řekl, že jim na škole chybějí peníze třeba na vybavení laboratoří, lepší počítače a knihy. Do sněmovny se vydalo sedm studentů v talárech. Petici s téměř 4700 podpisy předali ministryni Petře Buzkové. Vysokoškoláci chtějí, aby se politici zavázali, že se v budoucnu zvýší výdaje na vysoké školství na úroveň srovnatelnou s Evropskou unií. Zatímco ČR na ně dává 0,8 procenta hrubého domácího produktu, průměr v zemích EU je 1,5 procenta. Pokud se k jejich požadavkům politici nevyjádří, hodlají přichystat další protestní akce.