Zprávy

Ostré reakce mezi politiky německých křesťanskodemokratických stran CDU/CSU i Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) vyvolaly výroky českého premiéra Vladimíra Špidly, který jednoznačně odmítl požadavky na navrácení majetku Němců odsunutých po válce z bývalého Československa. O Špidlově prohlášení ve středu informoval deník Právo. Bavorský zemský premiér a předseda CSU Edmund Stoiber označil Špidlovy výroky za "nehistorické a nepřijatelné", protože podle něj vyúsťují v charakteristiku sudetských Němců jako vrahů. Takováto prohlášení nepřispívají ke srůstání Evropy, soudí Stoiber. Předseda SLÖ Gerhard Zeihsel označil dokonce Špidlovo vyjádření za součást "historických lží, které jsou stále opovážlivější". Zpochybnil i Špidlův údaj o 28 zavražděných příbuzných, který by prý bylo "nanejvýš obtížné jmenovitě doložit".

Reakce se týkají výroku českého premiéra z úterní diskuse s diplomaty a novináři během jeho pobytu ve finských Helsinkách. "Já jsem ochoten k jakékoli restituci, já jsem ochoten k čemukoli, za jedné jediné podmínky: posaďte k tomuto stolu dvacet osm mých příbuzných, které jste zavraždili za druhé světové války. Protože toho nejste schopni, nebudeme se vracet do minulosti," řekl Špidla podle Práva v odpovědi na dotaz z auditoria k česko-německým vztahům. Špidla přitom poukázal na poválečné pařížské dohody, které umožňují použít zabavený německý majetek jako reparace. "Když se začnete zabývat podrobnostmi, zjistíte, že žádný z vítězů možnosti naplnit požadavky reparace zabaveným německým majetkem nevyčerpal. My jsme tyto požadavky uspokojili (zabaveným majetkem sudetských Němců) tak ze dvou procent," připomněl podle uvedeného zdroje Špidla, podle něhož není možné opouštět česko-německou deklaraci z roku 1997 a zatěžovat budoucnost otázkami minulosti.

Ivan Pilip (US-DEU) na dotaz ČTK potvrdil, že se od prvního května stane jedním ze sedmi viceprezidentů Evropské investiční banky (EIB). O svém jmenování se dozvěděl při středečním jednání, během něhož se v lucemburském sídle banky setkal i s prezidentem tohoto finančního ústavu Philippem Maystadtem. Připomněl, že s EIB spolupracoval již jako ministr financí. Banku považuje za kvalitní a efektivní instituci. Pilip má v Evropské investiční bance reprezentovat všech deset nových členských zemí, jejichž zástupci se budou v této funkci po třech letech střídat. Měl by mít na starosti Polsko, Českou republiku a Slovensko.

Evropská investiční banka je jedním z největších hráčů na světových finančních trzích. Jejím vlastníkem a garantem jsou členské státy EU, takže si může půjčovat za nejvýhodnějších podmínek a poskytovat bezkonkurenčně laciné úvěry. Adresátem jsou obvykle státy a regiony, které si půjčují vesměs na výstavbu infrastruktur.

Počet celních úřadů se v souvislosti se vstupem do EU sníží z 91 na 54. Návrh vlády schválil Senát, zákon ještě čeká na podpis prezidenta. Opatření se dotkne i celníků - o práci by jich mělo přijít 2350 z nynějších 9440. Část celních úřadů nebude po 1. květnu potřeba, protože při obchodování se zbožím v rámci EU odpadnou celní kontroly a placení cel a dalších poplatků souvisejících s dovozem a vývozem. Přibližně 80 procent z propuštěných celníků by mělo odejít ke konci letošního roku, ostatní v roce 2005. Část lidí přijmou jiné úřady, například finanční policie či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Snížení počtu celníků bude znamenat úsporu 800 milionů korun za 12 měsíců, na druhou stranu ale vzniknou značné náklady na jejich rekvalifikaci a odstupné.

Celní správa má získat řadu nových pravomocí, například sběr údajů a informací o zahraničním obchodu s členskými zeměmi EU. Celním úřadům připadne také kompletní správa spotřebních daní, včetně nového systému daňových skladů. Zboží bude moci volně obíhat mezi daňovými sklady všech členských států a daň na něj bude uvalena až v okamžiku, kdy opustí sklad ke spotřebiteli. Přibude také dozor nad nelegálním zaměstnáváním cizinců a kontrola dálničních poplatků. Celníci budou také sledovat pohyb radioaktivních látek a odpadu a pohyb bakteriologických, biologických, toxinových a chemických zbraní.

Ústavní soud (ÚS) doporučil uvalovat vyšetřovací vazbu na obviněné, jimž podle trestního zákona hrozí osmi a víceleté vězení. Hrozbu vysokým trestem lze podle soudu považovat za důvod k obavě z vyhýbání se trestnímu stíhání. Ústavní soud proto nevyhověl stížnosti Arména Artura Grigorjana.

Grigorjanovi hrozí za daňové úniky trest od pěti až do 12 let. Případ je zatím ve stadiu vyšetřování, současný odhad škod činí 65 milionů korun.

Dosud bylo nutné pro uvalení vazby prokázat záměr obviněného vyhýbat se trestu. Ústavní soud upozornil, že i hrozbu "obzvláště vysokým trestem" lze považovat za důvod k obavě z vyhýbání se trestnímu stíhání. Ústavní soudce Pavel Holländer však upozornil, že každý případ je potřeba posuzovat individuálně.