-
7.4.2004
Záchrana chátrajících národních památek v Babiččině údolí v Ratibořicích spadla na státní bedra. Jejich majitel František Wolf podle ministerstva kultury promarnil stanovený termín k opravám. Nezbytné práce nyní stát zadá jiné firmě a náklady potom bude v souladu se zákonem vymáhat na Wolfovi, uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Wolfovo stanovisko se nepodařilo sehnat.
"Je to v takovém stavu, že je potřeba udělat alespoň prvotní ošetření, aby se to úplně nezřítilo," zdůraznila mluvčí. Dokud neskončí správní řízení, ministerstvo nezveřejní jméno pověřené firmy ani cenu za opravy.
Práce podle mluvčí musejí začít co nejdříve, aby památky nebyly dále devastovány. Jde o několik historických domů včetně Panklovny, kde v dětství žila spisovatelka Božena Němcová. "Bez rizika se tam nelze podívat," popsala.
Ministerstvo nyní musí požádat vlastníka pozemků, město Českou Skalici, o povolení ke vstupu. "Já jsem řekl ano, zašlete žádost o vstup na pozemky. Myslím si, že z naší strany nebude problém," podotkl starosta Tomáš Hubka.
Kvůli přístupu soukromého majitele již dříve padl ze strany státu návrh na vyvlastnění za finanční náhradu. Záležitost se však zadrhla na nemožnosti odhadnout cenu. "Pan Wolf vůbec nespolupracuje, nepustí odhadce dovnitř," uvedla mluvčí.
Druhá část Babiččina údolí, například Bělidlo, Mlýn a zámek Ratibořice, patří státu. "Ta část této národní kulturní památky, která patří státu, je v pořádku a je přístupná (veřejnosti)," uvedla.
"Máme pokyn z ministerstva se k tomu nevyjadřovat, jsme pouze sousedy pana Wolfa," poznamenal Jiří Švec, ředitel pardubického pracoviště Národního památkového ústavu, který spravuje uvedené památky.
-
7.4.2004
U soudu šestého pražského obvodu ve středu začal další ze série procesů s příslušníky Státní bezpečnosti (StB) a předlistopadového ministerstva vnitra stíhaných za akci Asanace, zaměřenou proti disidentům. Na lavici obžalovaných tentokrát usedl čtyřiašedesátiletý František Vach. Na přelomu 70. a 80. let stál v čele oddělení boje s vnitřním nepřítelem 10. správy ministerstva vnitra, která fungovala jako velitelství StB.
Státní zástupkyně Jana Hercegová viní Vacha ze zneužití pravomoci veřejného činitele za to, že zařadil akci Asanace, jejímž cílem bylo donutit některé disidenty k vystěhování, do náplně práce svých podřízených. Jejich obětí se stala rodina jednoho z prvních signatářů Charty 77, filozofa Julia Tomina. StB vadilo, že Tomin ve svém bytě pořádal přednášky a semináře a jeho tehdejší manželka Zdena Tominová patřila mezi mluvčí Charty 77. Vach podle žalobkyně vydával konkrétní příkazy, jak mají policisté proti Tominovým postupovat.
Bývalí manželé Tominovi i jejich syn Marek před soudním senátem s pohnutím popisovali represe a šikanování, kterého se na nich dopouštěli příslušníci StB. Zdena Tominová uvedla, že se v roce 1980 rozhodla opustit Československo zejména ze strachu o svého staršího syna Lukáše. Přestože se výborně učil, nesměl být přijat na střední školu a byl vyhozen i z učiliště. Poslední kapkou, po níž se rodina Tominových rozhodla opustit zemi, bylo Lukášovo zadržení, při kterém ho příslušníci StB fyzicky napadli.
Proto když Julius Tomin dostal v roce 1980 nabídku na pětiletou stáž na oxfordské univerzitě, požádala rodina o vycestování. V Británii pak Tominovi dostali od československého ministerstva vnitra oznámení, že byli zbaveni občanství.
Tomin před soudem uvedl, že proti nedobrovolnému zbavení občanství protestoval hladovkou, kterou v Londýně tři dny držel před československým a sovětským velvyslanectvím. Desetidenní hladovku uspořádal také na jaře roku 1989 v době, kdy do Británie přijel na oficiální návštěvu tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.
Loni v prosinci soud Prahy 6 vyměřil devíti vysokým policejním důstojníkům, kteří stáli v čele krajských správ StB, za akci Asanace podmínky. Nepodmíněný tříletý trest dostal bývalý šéf odboru boje s vnitřním nepřítelem u krajské správy StB v Hradci Králové Petr Žák. Proti verdiktu se ale se dvěma spoluobviněnými odvolal. Další čtyři vysocí funkcionáři ministerstva vnitra byli pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům v roce 2002. Dva z nich podali k Nejvyššímu soudu dovolání, které bylo nedávno odmítnuto.
-
7.4.2004
Posílení vědy a výzkumu, ale i rozšíření možností vysokoškolského studia pro mladé lidi jsou jedny z úkolů Univerzity Karlovy (UK). Škola by měla rozšířit nabídku bakalářského studia a také celoživotního vzdělávání, řekl na dnešním shromáždění Univerzity Karlovy její rektor Ivan Wilhelm. Univerzita si připomněla 656. výročí svého založení.
Univerzita chce propojit vědeckou a výzkumnou činnost se svými doktorandskými programy. Podle rektora mají šanci uspět ve všech disciplínách, jimiž se akademici zabývají. UK se totiž chce stát mezinárodně uznávanou vědeckou institucí, poznamenal.
Wilhelm hovořil o reformě českých veřejných vysokých škol, kterou loni vypracovali akademici s ministerstvem školství. Jejím cílem je zvýšení kvality škol a jejich konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie. Podle něj ale není možné reformu realizovat bez podpory státu. Vysoké školy jsou závislé na penězích ze státního rozpočtu, protože jsou pro ně hlavním zdrojem financí, uvedl. Poznamenal, že by v budoucnu neměly spoléhat jen na státní peníze, měly by být schopny získat finance i ze soukromé sféry.
Vysoké školy by k jejich vnitřní reformě měla motivovat i změna způsobu jejich financování. Školy by se díky tomu mohly rozhodnout, zda se budou soustředit na vědu a výzkum nebo na vzdělávání, vysvětlil. Upozornil na to, že jsou vysoké školy už dlouho nedostatečně financovány. V této situaci to je jedinečná příležitost ke změně financování, zdůraznil. Wilhelm ocenil iniciativu studentů, kteří minulý týden zorganizovali akci nazvanou Týden neklidu a demonstraci. Upozorňovali veřejnost a politiky na špatné financování vysokých škol. Studenty podpořili i vysokoškolští pedagogové.
Podle některých oponentů by se vysoké školy měly měnit i bez navyšování rozpočtu. Ušetřit by mohly třeba efektivnějším hospodařením. Hovoří se také o možném zavedení školného, které by pro školy znamenalo určitý zdroj příjmů. Peníze by měly získávat také spoluprací s průmyslem a soukromým sektorem.
-
6.4.2004
Prezident Václav Klaus pozval na středeční ráno na Hrad premiéra Vladimíra Špidlu. ČTK to řekl Klausův mluvčí Petr Hájek. Jedním z témat schůzky bude Evropská unie, uvedla mluvčí vlády Anna Veverková. O koncepčních otázkách vztahu Česka k Evropské unii se Klaus zmínil například během své nedávné návštěvy Senátu. "Vláda 11. února formulovala nějaké teze, jak se má Česká republika chovat, jaké má mít priority až do roku 2013," uvedl tehdy Klaus s tím, že Špidlovi poslal své "zásadní připomínky" k vládní tezi. Na Pražský hrad zavítal Špidla naposledy koncem loňského září. Tehdy s Klausem diskutovali o návrhu společné evropské ústavy. Poté se spolu setkali dvakrát na přelomu roku na pracovním obědě v Lánech.
Prezident si premiéra na Hrad pozval necelý měsíc před rozšířením Evropské unie a v době po summitu EU, na němž zástupci současných i nových členských států debatovali mimo jiné právě o evropské ústavě. Shodli se na tom, že kompromisní návrh ústavy by mohl být hotov do konce června, tedy ještě v době irského předsednictví v EU. Špidla v pátek v Senátu uvedl, že Evropská unie by mohla ztratit svou "integrační dynamiku", pokud se do června na znění ústavní smlouvy neshodne. Klaus zase v únoru v Českém rozhlase prohlašoval, že pokud ústava nebude, nic zas tak hrozného by se prý nestalo.
Česká republika se jedním z deseti nových členských států EU stane 1. května. "Nevím, jestli to je důvod k oslavě. Je to důvod k vážné chvíli, je to důvod k nepodcenění této věci," řekl k tomu Klaus.
-
6.4.2004
Česko již zná jména všech 24 poslanců, kteří po vstupu země do Evropské unie dočasně zasednou v Evropském parlamentu. Poslanecká sněmovna v úterý rozhodla o tom, že 17 jejích členů, kteří od loňska působili v europarlamentu jako pozorovatelé, zůstanou v tomto sboru jako dočasní poslanci. Podobně potvrdil sedm svých dosavadních pozorovatelů už minulý týden i Senát. Všech 24 dočasných českých europoslanců bude v EP pracovat od 1. května do 19. července. Od 20. července je nahradí europoslanci zvolení v řádných červnových volbách.
Jmenování dočasných poslanců je zakotveno ve smlouvě o přistoupení k unii. Deset nových zemí včetně Česka rozšíří řady unie od 1. května. EU tak bude mít od tohoto dne 25 členů. EP však nemůže být po rozšíření bez zástupců z nových členských zemí, a proto v něm dočasně zasednou nezvolení europoslanci. Speciální volby se kvůli nim nebudou konat mimo jiné proto, že v europarlamentu budou pracovat necelé tři měsíce.
Dočasní poslanci budou mít veškerá práva a povinnosti poslanců EP. Budou dostávat 257 eur (8000 korun) za každý den pobytu na zasedání v Bruselu nebo ve Štrasburku, ať už jde o plénum, výbory nebo poslanecké kluby. Tuto sumu berou už jako pozorovatelé. K tomu jim přibude částka 3620 eur (přes 110.000 korun) měsíčně na provoz kanceláře - telefony, poštovné a jiné potřeby. Za dva a půl měsíce to dělá 275.000 korun. Až 12.305 eur (přes 380.000 korun) budou moci požadovat na asistenty a sekretářky. Nebudou mít ale nárok na tříměsíční odstupné.
-
6.4.2004
Celkem 31 politických uskupení vyslalo své kandidáty do historicky prvních českých voleb do Evropského parlamentu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Počet kandidujících uskupení je tak o dvě vyšší než při předloňských volbách do Poslanecké sněmovny. Lhůta pro předkládání kandidátek skončila v úterý v 16:00. Kromě tradičních parlamentních stran své adepty na místa 24 českých europoslanců předložilo ministerstvu k registraci i několik stran a hnutí, která se na oficiální seznam stran a hnutí dostala teprve letos. Mezi kandidujícími stranami jsou i koalice, které stejně jako samostatně kandidující strany a hnutí potřebují k volebnímu úspěchu získat pět procent hlasů. Při volbách do sněmovny je tato hranice vyšší v závislosti na počtu stran volební koalice.
-
6.4.2004
Ministerstvo vnitra zřejmě přijme podle mluvčího Jiřího Hájka i ty kandidáty pro volby do Evropského parlamentu, kteří ke dni registrace ještě nebudou uvedeni v evidenci obyvatel ČR. Zákon totiž ukládá ministerstvu registrovat kandidáty do 24. dubna. Zároveň ale umožňuje kandidovat v Česku občanům ostatních členských zemí EU, kteří budou podmínku uvedení v evidenci obyvatel splňovat až od 27. dubna, tedy o tři dny později. Vyřešit tuto termínovou nesrovnalost pomůže splnění další podmínky, kterou je zákonem předepsané prohlášení kandidátů, podle něhož jim "nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Evropského parlamentu", řekl ČTK Hájek. Prohlášení musejí adepti na europoslance předložit ke kandidatuře. Pokud by se ukázalo, že prohlášení neodpovídá pravdě, případ by řešil soud, dodal mluvčí.
Problém s uvedením do evidence obyvatel by se mohl týkat lídra kandidátky nedávno uznané Občanské federální demokracie, kterým je podnikatel Viktor Kožený. Nemá české, ale irské občanství, a žije na Bahamách. Kvůli obžalobám z rozsáhlých podvodů je trestně stíhán, byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Výkonný místopředseda strany Pavel Matějka ČTK řekl, že Koženého právníci činí kroky k tomu, aby podnikatel zákonné podmínky kandidatury splnil.
-
6.4.2004
Přes tisíc mladých Čechů vyjede každý rok na pracovní stáže nebo výměnné pobyty do zahraničí. Umožňuje jim to evropský program podporující rozvoj odborného vzdělávání Leonardo da Vinci. Česká republika se do něj zapojila v roce 1997 a od té doby do ciziny odjelo přes 7000 lidí - žáků středních, vysokých a vyšších odborných škol a také pedagogů. Na české projekty Evropská unie vynaložila zhruba čtyři miliony eur (zhruba 128 milionů korun), řekla vedoucí Národní agentury Leonardo da Vinci Iva Tatarková. Podle ní by se měl po vstupu země do EU zhruba zdvojnásobit.
Projekty jsou založeny na spolupráci českých odborných škol s partnery ze zahraničí. Jejich cílem je rozvoj odborných a jazykových dovedností žáků. Češi vyjeli už do 23 evropských zemí. Podle Tatarkové mají i cizinci zájem o stáže v České republice. "Chtějí poznat české pracovní prostředí a seznámit se s naším odborným vzděláváním," uvedla.
Na konferenci k programu Leonardo da Vinci, která se od pondělí konala v Praze, bylo oceněno deset nejlepších projektů. Jeden z nich předložila a realizuje Soukromá škola cestovního ruchu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Projekt je zaměřen na pomoc mladým nezaměstnaným. "Nejdříve jsme ve spolupráci s úřady práce v regionu vybrali mladé lidi, pro něž jsme připravili rekvalifikační kurzy. Vybraní absolventi pak mohli odjet do zahraničí na pracovní stáž," řekl ČTK ředitel školy Luděk Pavlík.
-
6.4.2004
Rumunský prezident Ion Iliescu, který v úterý odpoledne přiletěl do Prahy, zahájil svoji třídenní návštěvu České republiky přednáškou ve Vlasteneckém sále Karolina. Ke shromáždění diplomatů, zástupců akademické obce a studentů promluvil Iliescu o rumunské vizi integrace a globalizace. V úvodu přednášky mu rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm předal pamětní medaili. "Globalizace je objektivní fenomén, proces, který je výsledkem ekonomického a sociálního vývoje," uvedl Iliescu. Přes stinné stránky tohoto procesu má podle něj globalizace velký význam například pro boj se světovým terorismem. Během dnešní přednášky Iliescu také řekl, že pro země, jako je Rumunsko a Česká republika je rozhodující pragmatický a analytický přístup k integračnímu a globalizačnímu procesu. Své názory na dané téma rozvedl rumunský prezident v knize Integrace a globalizace, která vyšla i česky. Publikaci představil v rámci návštěvy Univerzity Karlovy.
Iliescu odhalil pamětní desku na počest knížete Michaila Chrabrého na budově rumunského velvyslanectví. Valašský kníže Michail Chrabrý zahájil na konci 16. století vzpouru proti turecké nadvládě a sjednotil území Sedmihradska, Valašska a Moldavska. Rumunské země tak osvobodil od nadvlády turecké a vložil pod moc habsburskou, konkrétně Rudolfa II. Je považován za sjednotitele Rumunska, někteří historikové s tím však nesouhlasí.
Iliescu také otevřel Rumunský kulturní institut v sídle rumunského velvyslanectví. Fungovat bude od příštího měsíce. Stejně jako v kulturních centrech jiných zemí zde bude k dispozici například knihovna a budou se tu promítat filmy.
Ve středu čeká Iona Iliescu setkání s českým prezidentem Václavem Klausem, návštěva Poslanecké sněmovny a Senátu. V podvečer odletí do Brna.
-
6.4.2004
Šéfové největších českých bank se na úterním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou shodli na nutnosti posílení práv konkurzních věřitelů v chystané změně zákona o konkurzu a vyrovnání. ČTK to po skončení schůzky řekl generální ředitel Československé obchodní banky Pavel Kavánek. "Shodli jsme se na věcném obsahu změny zákona a urgentnosti jeho přijetí," dodal. Otázka zákona o konkurzu je podle Kavánka velmi důležitá pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům. "Dostupnost a ceny úvěrů se velmi zhoršují tím, že současný stav je velmi neefektivní a dokonce v některých polohách jednoznačně dopřává korupci," uvedl.
Bankovní asociace počátkem roku předložila některým ministerstvům ucelené návrhy změn úpadkové legislativy. Mezi pilíře návrhu patří vedle posílení práv konkurzních věřitelů také uspokojení zástavních věřitelů z prodaných zástav až do sta procent, zavedení insolvenčních rejstříků a stanovení lhůt pro rozhodnutí soudu, poznamenal šéf ČSOB. Česká bankovní asociace sdružuje 35 bank, které reprezentují více než 99 procent bankovního sektoru.
Premiér Špidla již dříve prohlásil, že nynější zákon o konkurzu a vyrovnání je velmi špatný. Podle zdroje z vlády panuje nad chystaným věcným záměrem novely zákona shoda, výhrady mají pouze odborníci na ministerstvu spravedlnosti. Ke schvalování novely, kterou by měli předložit poslanci různých stran, by mělo dojít na podzim tohoto roku. Česká republika sklidila kritiku za zákon o konkurzu a vyrovnání například od Mezinárodního měnového fondu a Evropsko- českého fóra. Instituce volají po změnách zákona, kvůli kterému klesá investiční atraktivita země.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13163
- 13164
- 13165
- 13166
- 13167
- 13168
- 13169
- 13170
- 13171
- …
- následující ›
- poslední »