Zprávy

Bývalá velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková se nedomnívá, že by vlna násilí, která zachvátila Irák, vedla k masovému povstání proti koaličním jednotkám v Iráku. Někteří vůdci ale měli být zadrženi už dříve, řekla ve čtvrtek v Praze při autogramiádě své knihy Čekání na válku.

"Například Muktada Sadr měl být zadržen daleko dříve a proti sunnitskému trojúhelníku mělo být také zasaženo vojensky daleko dříve a účinněji," uvedla Hybášková. Současná vlna násilí je vyvolaná jen několika skupinami, které jsou navíc často organizované ze zahraničí, domnívá se bývalá velvyslankyně. Iráčané chtějí podle ní zejména klid. "Podle průzkumů veřejného mínění chce 68 procent Iráčanů klid. Ani ne demokracii, hlavně klid," míní Hybášková, která v Kuvajtu působila do loňského listopadu.

Své zkušenosti z roční diplomatické mise představuje v knize Čekání na válku. "Většinu knihy jsem napsala v červenci a srpnu 2003. Dvacet kapitol bylo hotovo v září nebo říjnu," řekla Hybášková při dnešním křtu své knihy. "Napsána tedy byla dlouho předtím, než vyšel ten článek v Mladé frontě Dnes," dodala.

Právě po otištění článku, v němž Hybášková kritizovala rozhodnutí o stažení české nemocnice z Iráku, následovalo její rychlé odvolání. Jak ale připustil bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec, kterého si spolu s hercem a bývalým diplomatem Martinem Stropnickým pozvala na křest své knihy, za podobnou kritiku by ji zřejmě odvolal i on.

Kniha má odkrýt i zákulisí diplomacie v době iráckého konfliktu. "Myslím, že diplomacie je služba veřejnosti a zemi. Není co tajit," prohlásila autorka. Kniha sice neobsahuje žádná státní tajemství, na druhou stranu se Hybášková podle svých slov snaží maximálně přesně informovat o všech rozhodovacích procesech, které vedly k vyslání české jednotky. "Jsou tam i postoje českých politiků, tak jak já, jeden český diplomat, je viděl. Především chování a jednání Jana Kavana," dodala.

Prosazování evropského zatykače se v Česku znovu zkomplikovalo. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek nečekaně odložila až na příští úterý hlasování o vládní novele trestního zákona, která má umožnit vydávání českých občanů do zahraničí na základě eurozatykače. Odklad hlasování způsobily pochybnosti vládních unionistů o tom, zda je možné novelu trestního zákona přijmout beze změny základních ústavních dokumentů. Podobné pochyby má i opozice.

Novele trestního zákona měla předcházet změna ústavní Listiny základních práv a svobod, která měla v obecné rovině umožnit vydávání českých občanů do ciziny. Opozice ale před týdnem přehlasovala vládní koalici a prosadila, že sněmovna změnu listiny zamítla.

Ministr Čermák varoval, že nepřijetím eurozatykače by se ČR stala "zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa, anebo aspoň z Evropy". Takové argumenty ale opozice odmítá. Česko není jediným státem, který má s přistoupením na evropský zatykač problémy. Podobná polemika se teď vede například v Německu. Evropský zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Termín však splnilo jen osm zemí.

Prudký nárůst počtu přepadení bank v Česku je zásadní problém, řekl na čtvrteční tiskové konferenci policejní prezident Jiří Kolář. Dodal však, že to jsou spíše amatérské případy. Policie se záležitostí podle něj bude intenzivně zabývat.

"Frekvence se výrazně zvyšuje, nejde však o vysoké profesionály nebo o nějaké sofistikované trestné činy a zločinecké struktury," pokračoval. Na otázku, co konkrétně bude policie dělat, však neodpověděl. "Policie využije jak represivní, tak preventivní opatření, daleko větší důraz ale budeme klást na preventivní část," uvedl.

Domácí peněžní ústavy reagují na rostoucí počet loupežných přepadení na pobočkách posílením bezpečnostních opatření, školením zaměstnanců a omezením množství hotovosti na pokladnách. Rozhodující díl práce je ale podle nich v těchto případech na policii.

Největší počet útoků vyšetřovatelé evidují v Praze, letos jich bylo hlášeno již 16. Přitom za celý loňský rok přepadli lupiči v hlavním městě 11 peněžních ústavů a předloni ještě o dva méně. Jenom v březnu pachatelé přepadli čtyřikrát pobočky České spořitelny, dvakrát Komerční banku a jednou ČSOB. Ve středu ráno byla v hlavním městě vyloupena nejprve pošta v Parléřově ulici v Praze 6, a potom banka GE Capital v Petržílkově ulici ve Stodůlkách.

Rumunský prezident Ion Iliescu navštívil v rámci své třídenní návštěvy České republiky také Kroměříž. Mimo jiné zde uctil památku rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování moravských měst na konci druhé světové války. Na radnici poté převzal čestné občanství. Podpisem zpečetil i obnovené partnerství mezi Kroměříží a rumunským městem Rimnicu Vilcea.

V rámci své návštěvy se Iliescu setkal také se svými krajany, kteří v Kroměříži žijí a zároveň zde založili Česko-rumunskou společnost. Do budoucna zde plánují různé kulturní akce, seznámí české občany s historií, tradicemi i kulturou Rumunska.