• 10.4.2004

    Ve středu začne ve Zlíně stejně jako v dalších zhruba 140 městech České republiky sbírka humanitární organizace ADRA nazvaná Pomáhat může každý. Do ulic Zlína vyjdou se zapečetěnými pokladničkami dvoučlenné skupinky skautů a žáků místních škol. Lidé, kteří přispějí nejméně dvacetikorunou, obdrží od mladých dobrovolníků na památku visačku plastového domečku. Loni v celé republice lidé do dubnové sbírky přispěli částkou více než 3,3 milionu korun, za které ADRA poskytla pomoc obětem války v Iráku. Část peněz využila na humanitární cesty do zemí bývalé Jugoslávie. Letos organizátoři zlínské sbírky hodlají výtěžek věnovat na pomoc lidem v Moldávii, kam organizace s humanitární pomocí zamíří letos v květnu. Kamion tam poveze i dary zlínských firem.

  • 10.4.2004

    Odborníci z Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli se mohou uplatnit při záchraně starověkých památek. Spolu s dalšími kolegy se posunuli v historii o 2000 let zpátky do času rozkvětu Nabatejského království. Díky penězům z EU se mohou podílet na přípravě restaurování budovy ve starověkém skalním městě Petra na území dnešního Jordánska a dalšího objektu v Sýrii, píše Mladá fronta Dnes. "Nestřetli jsme se s jakoukoli záští, naopak všichni se nám snažili vyjít vstříc," prohlásil o arabském světě chemik a pedagog institutu Karol Bayer, který byl na výzkumné cestě už dvakrát.

  • 10.4.2004

    Velikonoční jarmark v Uherském Hradišti zdobí rekordní kraslice vysoká 103,7 centimetru o hmotnosti 61 kilogramů. Vyrobil ji místní řezbář Antonín Hájek. Tímto výtvorem překonal vlastní světový rekord z roku 2000, kdy vytvořil kraslici o výšce 72 centimetrů a hmotnosti 32 kilogramů, řekl na velikonočním jarmarku komisař Michal Jurečka. Dřevěnou kraslici o průměru 54,2 centimetru, kterou zdobí ornamenty vylévané cínem, vyráběl rekordman jeden rok. "Materiál nejprve musel vyschnout, poté se lepením tvoří kraslice. Po vyzrání jsem vyrýval ornamenty, do kterých jsem nakonec nalil horký cín," popsal svoji práci Hájek.

  • 10.4.2004

    V rozkvetlých venkovních prostorách pražské botanické zahrady v Troji začal velikonoční jarmark. Na trhu bude až do velikonočního pondělí nejen velikonoční zboží, ale i koření a okrasné rostliny. Zájemci si také budou moci vlastnoručně vyzkoušet některé ze zajímavých řemesel, například vykrajování, vytlačování a zdobení perníčků. Kdo ještě nemá pomlázku, může si ji na místě sám uplést. Z vrbového proutí může zkusit udělat i cokoli jiného. Lidé se budou moci zapojit i do výroby vizovického pečiva, drátování, zdobení kraslic, zhotovování svíček ze včelího vosku, dlabání dřeva a výroby kožených šperků. Návštěvníci si mohou zakoupit výrobky všech předváděných řemesel a ochutnat medovinu nebo jiné včelí produkty.

  • 10.4.2004

    Drátované kraslice, kraslice ze zápalek, šunkové vajíčko, obří pomlázka či strašidelný test, to vše bylo k vidění na Staroměstském náměstí v Praze. Program začal pokusem Miroslava Helebranta z Jindřichova Hradce o co nejrychlejší vypití 30 vajec. Zkonzumoval je za 38 vteřin. Z pódia Pražany a velké množství zahraničních turistů bavila rodinná kapela Koryntů, které rekordy nejsou cizí. Syn v 15 letech ovládá 28 zcela odlišných hudebních nástrojů a otec dokáže bez not zahrát na klavír 3000 skladeb. Řeznická šunková kraslice vážila 30 kilogramů, na výšku měřila 64 centimetrů a obvod měla 109 centimetrů, řekl ČTK Josef Vaněk z agentury a Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Masové vejce rozdělili nakonec pořadatelé mezi návštěvníky a zájem o šunku byl velký.

    K vidění byla i kraslice slepená ze 4877 zápalek a 9988 zápalkových hlaviček, kterou její tvůrce vyráběl 674 hodin. Návštěvníci si mohli prohlédnout také čtyři desítky drátovaných kraslic. Toto umění vzkřísil Petr Musil, který nejprve našel starou knížku o drátování, pak založil českou drátenickou školu. Robert Zauer z Teplic představil pomlázku dlouhou 583 centimetrů.

  • 10.4.2004

    Velikonoční svátky otvírají každý rok symbolicky jaro, avšak v křesťanském pojetí je Bílá sobota dnem modliteb, rozjímání a půstu. Vpředvečer "Velké noci", v níž vstal podle biblického svědectví ukřižovaný Ježíš Kristus z mrtvých, se v katolické tradici slaví vigilie vzkříšení - očekávání velké události. Dříve se dokonce bdělo až do rána. Tato liturgie bývá spojována se křty dospělých a před vchodem do kostela se slavností ohně a svěcením světla. Od ohně se již odedávna zapalovala velikonoční svíce - paškál - a jí se světlo přeneslo do chrámu.

  • 10.4.2004

    Australská společnost Oceanis Australia stále uvažuje o tom, že by na místě bývalého Stalinova pomníku v Letenských sadech v Praze 7 postavila oceanárium. Záměr vybudovat na Letenské pláni první podmořské akvárium ve střední Evropě představila už v červnu 2002. Projekt měl tehdy podporu pražského zastupitelstva i Prahy 7. Plány ale odsunuly srpnové záplavy, které krátce na to přišly.

    Oceanárium chce využít zchátralých 60.000 krychlových metrů pod podstavcem bývalého pomníku, jejichž údržba stojí město ročně značné prostředky. Akvárium se třemi miliony krychlových metrů vody a stovkami druhů mořských ryb by se mohlo stát významnou atrakcí hlavního města pro Pražany i turisty. Stavba nemá narušit současné panorama Letenské pláně.

  • 10.4.2004

    Park u zámku v Lánech na Rakovnicku, který je letním sídlem českých prezidentů, se po zimní přestávce otevřel veřejnosti. Návštěvníkům bude přístupný až do počátku listopadu, vždy ve středu a ve čtvrtek, o víkendu a svátcích. Rozsáhlý zámecký park byl založen kolem roku 1770. Dnešní podobu půvabného parku ovlivnil zásadním způsobem slovinský architekt Josip Plečnik, který se jako hradní architekt v letech 1920 až 1934 významně podepsal na současné tváři Pražské hradu. Krásy parku přilákají ročně na 50.000 lidí.

  • 10.4.2004

    Nová stálá expozice Příběh Pražského hradu, která je od 6. dubna přístupná v části Starého královského paláce, má vlastní program pro dětské návštěvníky. Dětská Hra na Hrad je připravena tak, aby si malí návštěvníci mohli projít rozsáhlou výstavu sami bez pomoci dospělých. Mladší děti se mohou stát strážcem, služebníkem, umělcem či řemeslníkem a o exponátech se dozví hlavně k čemu sloužily a kdo je používal. Pro starší děti jsou připravené role kronikáře, učence, rádce a kněze a program jim nabízí informace v historicko-kulturních a politických souvislostech.

  • 10.4.2004

    Zájem lidí o hrad Veveří pomohl podle kastelána Petra Fedora k tomu, že se podstatně zkrátila doba odhadovaná na jeho potřebné opravy. "Když jsme začínali, tak jsme si mysleli, že to bude práce tak na třicet let. Teď i ty trochu pesimistické předpoklady říkají, že bychom mohli nějakého význačnějšího úspěchu dosáhnout už do deseti let," řekl Fedor, když provázel skupinu dárců do sbírky na opravu hradu. Sbírku pořádá deník Rovnost a mezi lidmi se už podařilo vybrat přes 450.000 korun.

Pages