• 13.4.2004

    Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín, který od 6. dubna po odstávce dodával elektřinu do rozvodné sítě, byl od neděle opět mimo provoz. Důvodem odstavení byla špatná funkce regulačního ventilu na jedné z dvojice tras parního ohřevu napájecí nádrže v nejaderné části elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Reaktor byl v úterý v podvečer znovu nastartován. Pracovníci elektrárny armaturu upravili a reaktor druhého bloku obsluha znovu nastartovala. "Předpokládám, že ve středu znovu připojí turbogenerátor a obnoví dodávky do sítě," uvedl Nebesář.

  • 13.4.2004

    Desítky projekcí pro středoškoláky i promítání dokumentů ve třech českých věznicích má na programu letošní ročník mezinárodního festivalu filmů s tématikou lidských práv Jeden svět. Šestý ročník filmové přehlídky začne ve středu v Praze. Během následujících osmi dnů uvede v hlavním městě 156 snímků ze 30 zemí. Potom se přesune do regionů. "S festivalem spolupracuje na 250 středních škol. Některé vy dopolední projekce, které jsou spojeny s debatami s hoy. Některé si berou naše filmy a promítání si organizují samy," uvedl ředitel festivalu Igor Blaževič.

    Festival opět zavítá i do věznic. Letos se k přehlídce připojily věznice Praha - Ruzyně, ženská věznice v Praze - Řepích a věznice Kouřim. "Po prvních projekcích ve věznicích jsme dostali i jeden dopis od trestance, na kterého prý filmy tak zapůsobily, že poté, až mu skončí trest, by pro Jeden svět rád pracoval," uvedl Blaževič. Loni navštívilo festival jen v Praze 29.000 lidí, v celé republice pak dalších 20.000. Blaževič očekává, že letos přijde celkově 60.000 návštěvníků.

  • 11.4.2004

    Problematika terorismu bude hlavním bodem úterního jednání Bezpečnostní rady státu. Členové rady vyslechnou například ústní informaci k zahraničněbezpečnostní situaci spojené s teroristickými útoky na vlaky v Madridu z 11. března, informoval Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády. Ministr vnitra Stanislav Gross má bezpečnostní radu informovat o opatřeních, která byla po těchto útocích přijata v České republice. Na veřejnost pronikly informace o zpřísněných policejních hlídkách na místech, kde se nachází více lidí, například na nádražích či v obchodních střediscích. Policejní obrněný transportér posílil ostrahu mezinárodního letiště v Praze-Ruzyni. Policisté na hranicích se zase soustřeďují na kontroly cizinců z "rizikových zemí", v praxi tak čekají obtíže při vstupu do Česka především občany arabských států.

  • 11.4.2004

    Sedm stovek odborníků z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu by mohlo letos dostat šanci získat již za dva a půl roku v ČR povolení k trvalému pobytu. Tolik cizinců by se totiž mohlo letos podle návrhu ministerstva práce zapojit do projektu na získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Od října se budou nejspíš o život v Česku moci ucházet i lidé z dalších dvou zemí. Ve středu by o tom měl rozhodnout kabinet.

    Projekt začal loni. Přestože vláda počítala s tím, že se do něj zapojí 300 lidí, přihlásilo se jen 126 uchazečů. Z nich bylo vybráno 114 žen a mužů, kteří splnili potřebná kritéria. Cizinci, kteří chtějí o trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě usilovat, musejí mít v Česku vízum nad 90 dní a práci. Další podmínkou je nejméně středoškolské vzdělání. Roli hraje i věk, pracovní zkušenosti, jazykové znalosti a rodinné zázemí. Podle některých odborníků se nedaří získat zamýšlený počet zahraničních pracovníků proto, že projekt není k cizincům příliš vstřícný a podmínky jsou přísné. Kritizují také to, že do programu zatím vstoupili hlavně cizinci, kteří v Česku žijí již delší dobu. Akce přitom měla přilákat hlavně další specialisty ze zahraničí. Podle ministerstva je nutné hledat způsob, jak zahraničním zájemcům usnadnit hledání práce v Česku a nepoškodit české pracovníky a nezaměstnané.

    Vyspělé země se snaží bránit hromadné migraci cizinců z chudších zemí, odborníky a vědce v nich ale lákají. Také v osudu Česka budou podle expertů hrát migranti velkou roli. Loni do ČR přišlo 26.000 cizinců, jen díky nim přibylo v zemi asi 8000 obyvatel. V Česko totiž postupně stárne a vymírá.

  • 11.4.2004

    Státní rozpočet přichází ročně zhruba o 640 milionů korun na dani z přidané hodnoty při prodeji osobních aut, která jsou vykazována jako užitkové vozy. Osobní automobil lze několika prvky (tmavé fólie na zadních sklech, mřížka oddělující kufr aj.) přeměnit na lehký užitkový vůz, za který nemusí kupec platit 22 procentní daň z přidané hodnoty. Ministerstvu financí se tento postup nelíbí, ale ten je v souladu s předpisy EU, která užitkové vozy podporuje, uvedla televize Nova. Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana kupci neplatí DPH ani za luxusní vozy, které určitě neslouží jako užitkové. Úspora při koupi přitom není zanedbatelná. Například u Volkswagenu Sharan může kupec ušetřit čtvrt milionu korun, u Chrysleru 260.000 Kč a u Mercedesu 370.000 Kč. Ministerstvo chce situaci dál sledovat.

  • 11.4.2004

    Český Telecom a jeho 100procentní dceřiná firma Eurotel by podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře měly zůstat jako samostatně fungující firmy. Stát si tak chce zajistit co největší prostor pro různé privatizační scénáře. Ministr zopakoval, že stát bude prodávat svůj 51procentní podíl v Telecomu včetně Eurotelu dohromady a nikoliv zvlášť Telecom a zvlášť Eurotel. Podle jeho slov má Telecom s Eurotelem výrazně vyšší cenu. Mělo by však být možné od sebe Telecom a Eurotel majetkově oddělit, pokud to bude privatizační záměr vyžadovat například kvůli souhlasu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

    V souvislosti s Deutsche Telekomem ministr ČTK řekl, že firma o privatizaci zájem neprojevila, jak nedávno spekuloval tisk. Zároveň popřel informace, že by existoval zájemce, který by za Český Telecom nabídl až 130 miliard korun. "Není to pravda," řekl v pořadu televize Prima Nedělní partie. Podle týdeníku Euro měl tuto cenu nabídnout právě Deutsche Telekom. Analytici odhadují cenu 51procentního podílu státu v Telecomu na 50 až 65 miliard korun, což Mlynář považuje za realistické odhady. Přesto však varoval před očekáváním velkého výnosu.

  • 11.4.2004

    Cizincům, kteří se chtějí seznámit se systémem zdravotní péče v České republice, je určena nová příručka Institutu zdravotní politiky a ekonomiky. Dozvědí se z ní, kam se mohou obrátit v případě nemoci, co všechno jim umožňuje zdravotní pojištění či kdy po nich lékaři budou vyžadovat přímou platbu. Kniha má název Průvodce systémem zdravotní péče České republiky a vychází nejen v češtině, ale také v anglické, německé, ruské, ukrajinské a vietnamské verzi. Podle Víta Černého z Institutu zdravotní politiky a ekonomiky se cizinci z příručky mimo jiné dozvědí, jak se platí léky a jak je to s pojištěním dětí narozených na českém území. Publikaci obdržely konzuláty řady zemí. Text lze najít rovněž na internetové adrese www.izpe.cz, včetně jednotlivých jazykových verzí.

  • 11.4.2004

    Zdravotní stav dvou iráckých chlapců, kteří v pátek prodělali v dětském kardiocentru pražské nemocnice v Motole několikahodinové operace srdce, se postupně zlepšuje. "Stav toho prvního je výborný, stav toho druhého chlapečka se postupně stabilizuje, ale vyžaduje pořád ještě intenzivní léčbu," řekla mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová. Oba chlapci trpěli srdeční vadou s velkým defektem na komorové přepážce. Operace prvního dítěte trvala šest hodin, druhá byla komplikovanější, trvala o hodinu déle a operované dítě bylo v bezprostředním ohrožení života.

    Na operace srdce čekají v Motole ještě dvě dívky. Všechny děti přicestovaly do Prahy z jižního Iráku koncem března spolu s českými policisty. Děti od sedmi do 14 let vybral v Basře český zdravotnický tým. Na podobné operace čekají na jihu Iráku další děti - čeští lékaři našli tři desítky pacientů, u nichž je zákrok nutný. V českých nemocnicích se už vloni léčilo 18 iráckých dětí, které se v jihoirácké Basře dostaly do péče lékařů české polní nemocnice. Vedle dětí s vadami srdce se v Česku léčili i dva malí Iráčané s rozsáhlými popáleninami.

  • 11.4.2004

    Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba stane ve středu znovu před soudem kvůli tomu, že podle obžaloby plánoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a vrátil případ pražskému vrchnímu soudu. Za plánování vraždy novinářky byl Srba loni v říjnu odsouzen k osmiletému vězení. Podle vrchního soudu se prokázalo, že to byl Srba, kdo si u přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dál odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Srba vždy tvrdil, že si vraždu u Tomšovicové neobjednal. Jeho advokáti postavili obhajobu na zpochybnění věrohodnosti korunní svědkyně Tomšovicové.

  • 11.4.2004

    Ve věku 91 let zemřel po delší nemoci ve Spojených státech filmový režisér Jiří Weiss. ČTK to řekla jeho dcera Jiřina Bílá. Do srdcí českých diváků se zapsal především filmem Vlčí jáma s Jiřinou Šejbalovou a mladičkou Janou Brejchovou v hlavních rolích, za který získal cenu kritiky na festivalu v Benátkách. Weiss, který natočil 22 filmů a řadu dokumentů, v roce 1968 emigroval a usadil se v Santa Monice. V USA se věnoval pedagogické činnosti na filmových školách jako profesor režie a herectví. Počátkem devadesátých let se vrátil k hrané režii snímkem Marta a já, který natočil v německo-francouzské koprodukci v mezinárodním hereckém obsazení. S úspěchem ho představil na řadě festivalů, mimo jiné v Benátkách a Karlových Varech.

    Pro film se Weiss, syn majitele továrny na rum a likéry, rozhodl proti vůli otce, který z něj chtěl mít právníka. Práva sice studoval, ale školu nedokončil a raději utekl z domova. Od roku 1936 natáčel krátké dokumentární filmy, točil i reklamu. Po obsazení Československa v roce 1939 odešel do Británie, kde natočil sérii krátkých dokumentů o válečných událostech. O československém podílu na protinacistickém úsilí mezi lety 1937 a 1944 natočil dokument Věrni zůstaneme. Nikdy se netajil tím, že řadu záběrů pro své dokumenty inscenoval; pro Věrni zůstaneme například bojovou akci českých vojáků bránících pevnost Tobrúk, autentické záběry mu totiž chyběly. Po válce a návratu do vlasti horoval pro socialismus a byl stoupencem nastupující komunistické moci. V poválečném Československu se prosadil jako režisér hraného filmu. Prvním z nich byla Uloupená hranice o situaci v předválečném Krušnohoří. Na konci padesátých let režíroval několik snímků, které narušily dogmata znárodněného filmu. Za své filmy z padesátých a šedesátých let získal řadu mezinárodních ocenění. Vedle Vlčí jámy na mezinárodních festivalech získal mimo jiné Zlatou mušli v San Sebastianu za film Romeo, Julie a tma s Danou Smutnou a Ivanem Mistríkem. V roce 1995 vydal Weiss v Čechách paměti Bílý mercedes.

Pages