Zprávy

Velikonoční svátky na lyžích se rozhodly strávit tisíce lidí v Krkonoších. Podle vlekařů zde stále panují ideální podmínky, když na sjezdovkách leží ještě 30 až 60 centimetrů sněhu. Je nádherně, svítí sluníčko a sněhové podmínky jsou na tuto dobu výborné, řekl vlekař Jiří Beran ze Ski areálu ve Špindlerově Mlýně. V provozu jsou všechny čtyři lanovky a pět hlavních lyžařských vleků.

Poslanecká sněmovna s největší pravděpodobností přehlasuje veto prezidenta Václava Klause u zákona o dani z přidané hodnoty. Poslanci tvrdí, že budou hlasovat stejně, jako při únorovém schvalování zákona ve sněmovně. Pro předlohu byli tehdy všichni přítomní koaliční poslanci, tedy i včetně takzvaných rebelů z řad ČSSD a US-DEU. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek bez dalších podrobností ČTK řekl, že ODS zákon nepodpoří. Jednoznačnou podporu bude mít zákon zřejmě mezi poslanci ČSSD. "Předpokládám, že zákon podpoříme," řekl předseda jejich klubu Petr Ibl. Není si přitom vědom, že by vůči zákonu o DPH byla mezi poslanci ČSSD nějaká opozice. Zákon totiž ve sněmovně podpořili i poslanci, kteří někdy nesouhlasí s vládními kroky.

Dalšího prezidentova kandidáta na ústavního soudce, bývalého šéfa advokátní komory Stanislava Balíka, Senát zřejmě schválí, řekl senátor Richard Falbr. Horní komora parlamentu se ve čtvrtek dostala kvůli Ústavnímu soudu s prezidentem do konfliktu. Senátoři odmítli kandidáta na ústavního soudce Milana Galvase a Václava Klause vyzvali, aby urychleně předložil další jména. Na tiskové konferenci vládní ČSSD Falbr zopakoval, že v ČR je ústavní krize, protože jeden z jejích pilířů, Ústavní soud, je ochromen a nepracuje. Zdůraznil, že Senát schválil už pět kandidátů Václava Klause na ústavní soudce a šest odmítl. Čtvrteční reakce Hradu mu proto připadá hysterická a zbytečná. Prezident a senátoři na sebe vzájemně svalují odpovědnost za to, že Ústavní soud nemá plný počet soudců a jeho činnost je omezena. "Důvod, proč jsem označil prezidenta za viníka ústavní krize je ten, že když jsme odmítli první kandidáty, tak nám prezident už další neposílal, urazil se," vysvětlil senátor. Prezidentovou povinností je podle něj postarat se o doplnění Ústavního soudu. Podle Falbra byl poslední navržený kandidát - odborník na pracovní právo Milan Galvas - nekvalitní. Naopak Balík kvalitním kandidátem je, a proto podle Falbra podporu v Senátu zřejmě získá.

Prezident Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům 14 návrhů na členy Ústavního soudu. Ve dvou případech šlo o opětovné jmenování dosavadních ústavních soudců (oba Senát schválil), advokáta Aleše Pejchala pak prezident navrhl dvakrát neúspěšně.

Senát chce po prezidentovi Václavu Klausovi, aby urychleně předložil horní komoře další návrhy na ústavní soudce. Žádost prosadili rozdílem tří hlasů a přes odpor hlavně ODS až na výjimky senátoři vládních stran a nestraníci. Mnozí z nich v poměrně ostré debatě obvinili Klause z toho, že může za ochromení práce Ústavního soudu, pozastavovali se i nad výběrem adeptů na ústavní soudce. Podle senátorů prezident způsobil ústavní krizi, senátor Zdeněk Bárta jeho nečinnost označil dokonce za velezradu.

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou nyní čtyři místa neobsazena, a Ústavní soud tak nemůže rozhodovat v plénu o složitějších případech. Navíc jednotlivé senáty Ústavního soudu jsou nekompletní, což ztěžuje jejich práci. Senátor Richard Falbr (ČSSD) to označil za ústavní krizi zaviněnou jen Klausem. "Za vzniklou ústavní krizi - a jde skutečně o ústavní krizi, protože jeden ze základních pilířů ústavy je ochromen - může výhradně prezident republiky. A schvalovat vinu na Senát mohou jenom lidé, kteří našemu ústavnímu systému nerozumí," prohlásil Falbr. Podle něj Senát odmítl jen některé Klausovy kandidáty pro jejich nekvalitnost. Nekvalitním adeptem byl podle Falbra i expert na pracovní právo Milan Galvas, kterého Senát ve čtvrtek odmítl jako pátého z 12 kandidátů současného prezidenta.

Reakci Hradu i Klause na loňská odmítnutí kandidátů označil Falbr za trapnou. "Pan prezident začal trucovat, další návrhy nepřicházely," poznamenal. Podle Falbra to odpovídalo Klausovu postoji k právu v dřívějších dobách. Klaus podle něj hovořil o Listině základních práv a svobod "jako o plevelu v ústavě" a o funkci ombudsmana jako o "trafice".

Proti usnesení Senátu se ve čtvrtek postavili občanští demokraté, podle nichž tím Senát překračuje své pravomoci. Předseda senátorů ODS Jiří Liška neúspěšně navrhoval, aby se horní komora usnesením vůbec nezabývala. "Kompetencí Senátu není radit prezidentovi, jakým způsobem má vybírat ústavní soudce," prohlásil Liška. Podle něj si je prezident vědom vážnosti situace. "Problém je v tom, že nároky pana prezidenta na ústavní soudce jsou vysoké. I to je důvod, proč se obtížně hledají," uvedl Liška.

Místopředseda Senátu Jan Ruml (US-DEU) odmítl Liškovo mínění, že by Senát měl prezidentovy kandidáty jen schválit nebo odmítnout. Horní komora má i podle Martina Mejstříka (za Cestu změny) právo upozornit na porušování ústavnosti. K námitkám, že hledání vhodných kandidátů na ústavní soudce je obtížné, Mejstřík podotkl, že Klaus převzal po svém předchůdci Václavu Havlovi seznam téměř 50 možných adeptů. "Nikdo pana prezidenta Klause nemůže nutit, aby se řídil návrhy svého předchůdce. Na druhou stranu ale z výše uvedeného vyplývá, že kvalifikovaných kandidátů lze v České republice nalézt více než jednoho za čtvrt roku," prohlásil Mejstřík. Naznačil, že Klaus tímto "dávkováním" kandidátů možná vyčkává na podzimní senátní volby s nadějí, že z nich vzejdou povolnější členové horní komory. Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL) vyvolal mezi senátory bouřlivé reakce nevole. Prohlásil totiž, že "nejednání pana prezidenta v současné době lze kvalifikovat jako velezradu", neboť znemožnil činnost pléna Ústavního soudu a tím jeho základní funkci. Podotkl, že pokud by se Senát rozhodl na Klause podat ústavní žalobu pro vlastizradu, Ústavní soud by ji vzhledem k nefunkčnímu plénu nemohl projednat. Jiří Pospíšil (ODS) to označil za absurdní závěr. "Škoda, že už jsme dospělí a že si to nemůžeme vyřídit jako uličníci," poznamenal.

Senát, a nikoli prezident Václav Klaus, je odpovědný za to, že Ústavní soud stále není plně personálně obsazen. Novinářům to řekli šéf tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek a kancléř Jiří Weigl. "Senát byl a priori rozhodnut o tom, že nominovaného kandidáta zamítne. Nezajímalo jej, jaké má názory, nezajímalo jej, jaký je odborník, v jaké oblasti, jeho kvalifikace, kompetence," podotkl kancléř Weigl. Podle něj to svědčí o tom, že nominace prezidentových kandidátů na ústavní soudce nejsou seriózně projednávány. Debata senátorů o žádosti prezidentovi byla podle něj "velmi smutnou ilustrací aprioristických negativistických postojů některých senátorů vůči prezidentu republiky". Tato dikce a styl diskuse podle kancléře také vypovídají o atmosféře, v níž se projednávání nominací na ústavní soudce koná.