Zprávy

Český režisér Jiří Menzel převzal v neděli v Budapešti vysoké státní vyznamenání, Řád středního kříže s hvězdou. Toto ocenění získal po velmi úspěšné premiéře své inscenace komedie anglického dramatika Michaela Frayna Ještě jednou zezadu (česky uvedena pod názvem Bez roucha) v divadle Új színház. ČTK o tom informoval ředitel Českého centra v Budapešti Evžen Gál.

Dvouměsíční Menzelovo působení v Budapešti prý lze bez nadsázky označit za triumfální, uvedl Gál. Právě v režii Českého centra v Budapešti absolvoval Menzel řadu úspěšných autorských večerů v prestižních maďarských kulturních zařízeních, a to vždy za nebývalého zájmu maďarského publika. Podle Gála je vyznamenání, které v neděli Menzel převzal, důkazem, že jej Maďaři považují za "svého" režiséra.

Menzel sklidil v minulých letech jako divadelní režisér velké úspěchy i v Bulharsku a v Chorvatsku. V obou zemích vyvolal pozornost mimo jiné svou inscenací hry Francise Webera Blbec k večeři, která sklidila úspěchy jak v sofijském Státním divadle satiry v roce 2001, tak o rok později i v záhřebském divadle Komedie. Inscenace jeho her přilákaly v obou zemích i řadu oficiálních osobností.

Finanční skupina PPF opravdu uvažuje o koupi fotbalové Sparty. Zájem o nejúspěšnější český klub v pondělí nezávisle na sobě ČTK potvrdili prezident Sparty Vlastimil Košťál i tiskový mluvčí PPF Ivan Lackovič.

Největší česká finanční skupina, spravující majetek za zhruba 170 miliard korun, není ve fotbale žádným nováčkem. V letech 1993 až 1997 totiž vlastnila Slavii a v té době sklízeli červenobílí největší úspěchy v poválečné historii. V roce 1996 vyhráli ligu a postoupili do semifinále Poháru UEFA. O rok později však svůj podíl prodala britské investiční společnosti ENIC v přepočtu za 120 milionů korun s tím, že chce zmenšit své strategické portfolio. Fotbalovou scénu však tak docela neopustila. Jeden ze spoluzakladatelů PPF a současný předseda dozorčí rady Štěpán Popovič je zároveň prezidentem FK Teplice. Od loňského prosince má PPF také většinu v televizi Nova, která má vysílací práva na fotbalovou ligu. Vedle toho vlastní například Českou pojišťovnu, Home Credit, nebo eBanku, je aktivní i na Slovensku a v Rusku a připravuje další zahraniční expanzi. Mluvčí PPF Ivan Lackovič řekl ČTK, že skupina PPF vstup do Sparty v současné době analyzuje jako investiční příležitost a nechce ho jakkoli komentovat. "Vše je zatím pouze v počáteční fázi úvah, ale o této možnosti přemýšlíme," připustil Lackovič.

Prezident Sparty Vlastimil Košťál byl sdílnější. ČTK řekl, že s PPF již jednal, a prodej klubu, jehož vlastníkem je německý podnikatel Axel Diekmann, nevyloučil. "V tržním prostředí je všechno na prodej. Každý obchod je závislý na nabídce a poptávce," řekl Košťál. Na adresu zájemce o Spartu nešetřil chválou. "V České republice není lepší firma a kdyby se Sparta vrátila do českých rukou, tak by to byl jistě sympatický rys," řekl ČTK. V odpoledne vydaném prohlášení klubu pak šel ještě dál: "PPF je společnost, která může dát fotbalovému klubu v budoucnu nové možnosti rozvoje v evropském měřítku."

Košťál potvrdil informace o zájmu PPF, jež přinesl pondělní Týden. Ohradil se však proti některým nepřesnostem. "Vydavatelství Vltava-Labe-Press nemá finanční problémy, naopak je stabilizovaným subjektem. Navíc není majitelem Sparty, tím je pan Diekmann jako soukromá osoba," odmítl Košťál spekulace Týdne, že by prodej Sparty měl pokrýt finanční ztráty vydavatelství ovládajícího většinu regionálního tisku.

Sparta je nejbohatším českým klubem s rozpočtem kolem 300 milionů korun ročně. Přesto se neobejde bez každoročního prodeje špičkových hráčů do zahraničí. Podle Týdne loni utržila 526 milionů korun, ale její hospodaření skončilo ztrátou 24 milionů korun.

Vstup PPF do letenského klubu by mohl mít podle odborníků výrazný dopad na celý český fotbal. "Je to součást velkého projektu, jehož cílem je zásadně změnit poměry v českém fotbale a konečně z něj udělat hodnotný produkt," řekl ČTK jeden z předních fotbalových funkcionářů, který si nepřál být jmenován. Vlivná skupina podnikatelů už delší dobu usiluje o to, aby liga fungovala nezávisle na fotbalovém svazu.

O budoucí podobě českého penzijního systému bude jednat autoritativní expertní tým, jehož složení bude známo v polovině dubna. Po sobotní večerní schůzce představitelů všech parlamentních stran to řekl premiér Vladimír Špidla. Tým podle něj posoudí tři základní varianty, o nichž se nyní diskutuje. "Nedosáhli jsme kompromisu, pouze jsme se vydali na cestu k němu," poznamenal Špidla. Podle vládních politiků by bylo potřeba, aby se strany dohodly na budoucí podobě penzijního systému do poloviny letošního roku. Vláda nechce tak důležitou reformu, která ovlivní budoucnost několika generací, prosadit v parlamentu jen křehkou většinou svých zákonodárců.

Setkání se zúčastnil předseda opoziční ODS Mirek Topolánek, předseda koaličních unionistů Petr Mareš, první místopředseda lidovců Jan Kasal a dva zástupci KSČM. Jediná shoda, která dosud mezi stranami na levé i pravé straně politického spektra panovala, byla v tom, že dosavadní průběžný systém vyplácení penzí se musí změnit, protože by kvůli nepříznivému demografickému vývoji v budoucnu zkrachoval. Na podobu nového modelu už ale mají vláda a opozice zcela rozdílné názory.

Představa koalice vychází ze švédského modelu. Systém by byl stále financován průběžně, ale každý pojištěnec by měl svůj virtuální účet, do něhož by se promítaly skutečné vklady do systému. Další možnost je založena na dobrovolném rozhodnutí pojištěnců ukládat si část odvodů na soukromé účty u penzijních fondů. Zejména ODS je k návrhům značně kritická, komunisté zase zdůrazňují solidaritu jako základní pilíř systému.

Pokud podporu dostane skutečně nějaký průnik různých systémů, bude podle premiéra Špidly důkladně promyšlený. "Nebude to mišmaš, nýbrž fungující systém," poznamenal předseda vlády. "Lze dosáhnout naprosto korektního a spolehlivého výsledku, ve kterém se zobrazí to dobré, co je obsaženo v jednotlivých systémech," podotkl k tomu Kasal. Topolánek připomněl, že na celém světě funguje mnoho různých systémů a žádný není dokonalý. "My máme za úkol najít takový systém, který bude vhodný pro českou situaci," řekl.

Žádný z politiků však nedokázal odpovědět na otázku, do kdy by expertní komise měla politikům své závěry předložit. Špidla pouze připustil, že v ideálním případě by reforma penzijního systému začala už v tomto volebním období. Politici také naznačili, že výsledkem by mohla být třeba dohoda, že každá ze stran půjde do parlamentních voleb se svým návrhem, její vítězství pak budou ostatní respektovat.

Současný systém průběžného financování důchodů je sice podle Špidly na nejbližších deset až 15 let stabilizovaný, vývoj demografické křivky, tedy stárnutí obyvatel a malá porodnost, jej však v dlouhodobém horizontu vychýlí z rovnováhy. Přesto je nějaká podoba stávajícího systému jednou ze tří základních variant. Druhou je podle Špidly model využívající fiktivních účtů, s nímž přišla ČSSD. Třetí varianta počítá s tím, že by pojištěnci dobrovolně ukládali část odvodů do systému na své soukromé účty u penzijních fondů.

Situace ve sněmovně naznačuje, že myšlenka eurozatykače nemá velkou podporu. Prosazuje ho vládní koalice, která ale nemá dost sil na jeho schválení. Opozice ho odmítá. Tvrdí, že vydávání českých občanů do jiných zemí EU by oslabilo právní jistotu a ochranu.

O tom, zda by se evropský zatykač vztahoval i na české občany, bude sněmovna rozhodovat poté, co Evropou otřásl teroristický útok, který si v Madridu vyžádal 200 mrtvých a 1500 zraněných. Některý evropské země považují právě i evropský zatykač za důležitý nástroj v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ani v Evropě ale nepanuje jednota a eurozatykač zatím zavedly jen některé státy.

Zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Termín ale splnilo jen osm zemí. Dalších sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Nyní se v Evropské komisi hovoří o tom, že úkol má být splněn do 30. června. Eurozatykač nyní uplatňují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.