Zprávy

Dvě desítky obrazů odrážejících osobnost svatého Jana Nepomuckého bude obsahovat výstava, která začne v úterý v ambitu františkánského kláštera v Praze. Práce vznikaly v letech 1999 až 2002 během mezinárodního sympozia Sanctus Ioannes Nepomucenna Medioeuropaensis v bývalém opatství Plasy u Plzně. Díla byla pak vystavena v Plasích, v Muzeu moderního umění v Pasově, v klášteře Aldersbach, v paláci Porcia ve Vídni a na několika dalších místech.

Základní ideou projektu je teze, že kulturní prostor střední Evropy si lze představit jako oblast, kde lidé znají Jana Nepomuckého, kde je uctíván a kde se nacházejí obrazy a sochy tohoto světce. Podle pořadatelů světec ztělesňuje spojovací články, jakými jsou dějiny, kultura a tradice i společně sdílené hodnoty a představuje jeden ze základů nového evropského domu. Výstava se koná u příležitosti rozšíření Evropské unie a Středoevropských katolických dní, které začaly před rokem a vyvrcholí v květnu společnou poutí. V jejich rámci se věřící osmi národů setkávají a modlí se za společnou Evropu.

Ukázky velikonočních zvyků typických pro Valašsko přichystali pro návštěvníky ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hospodyňky v chalupách vařily tradiční jídla nebo barvily vajíčka. V kostelíku svaté Anny si lidé zazpívali jarní písně. Při příchodu prvních velikonočních dní lidé dříve připravovali různé pokrmy. Z kopřiv, lístků petrklíče a všeho zeleného, co na jaře vyrašilo ze země, kuchařky vařily zeleno-čtvrteční polévku. Ta se podle etnografky Vandy Vrlové jedla proto, aby lidé zůstali po celý rok zdraví.

Na zelený čtvrtek se ve všech domácnostech pekly jidáše, sladkosti z kynutého těsta ve tvaru provazu, pomazané medem a posypané mákem. "Mák symbolizoval peníze. Kolik máku, tolik peněz. A ti, co chtěli být moc bohatí, tak jidášky nesypali, ale celé je obalili v máku," poznamenala Vrlová. Velikonoční vajíčka měla na Valašsku typickou červenou barvu, která byla znakem lásky. Dívky a ženy zdobily vajíčka také batikovanou technikou, při níž využívali přírodních barviv a rostlinných ornamentů. Na Rožnovsku se kraslice vyškrabávaly a poté barvily. "Odsud se kraslice posílaly až do Vídně. Tisíce malovaných vajíček zdobily geometrické či rostlinné ornamenty," uvedla pracovnice skanzenu. Často na ně malérečky zobrazovaly kapličku, která stojí na Radhošti, nebo na ně psaly různá sdělení.

Busta bengálského básníka a filozofa, nositele Nobelovy ceny za literaturu Rabíndranátha Thákura bude 21. dubna slavnostně umístěna v Praze 6 v ulici, jež nese básníkovo jméno a sousedí s areálem vysokých škol. Bustu, kterou darovala Praze Indická republika, převzal už před třemi lety tehdejší primátor Jan Kasl od indického velvyslance v ČR Subrahmanjama Džajšankara. Místo vybrané pro sochu označil tehdy velvyslanec za velmi důstojné, protože Thákur se věnoval i vzdělávání a výchově. Thákur Prahu osobně znal. Dvakrát ji navštívil, a to v letech 1921 a 1926, a v české metropoli přednášel. Skladatele Leoše Janáčka, který byl mezi posluchači, inspiroval k napsání článku a zkomponování chorálu Potulný šílenec, který Thákurovi věnoval.

Čeští zápasníci Petr Švehla a Marek Švec vybojovali na mistrovství Evropy ve švédské Haparandě bronzové medaile. Švehla nejprve podlehl v boji o postup do finále váhové kategorie do 55 kilogramů Řekovi arménského původu Ašjumovi Kiurekjanovi, v následném boji o bronz ale porazil Pavla Kramarze z Polska. Švec prohrál v semifinále váhy do 96 kg s Valerijem Lištvanovem z Běloruska a v zápase o třetí místo porazil Davida Saldadzeho z Ukrajiny.