• 8.4.2004

    Bývalý prezident Václav Havel, kterého od počátku roku trápí dýchací potíže, zrušil svůj dubnový program v zahraničí. Počátkem měsíce chtěl exprezident odletět na několik měsíců do Spojených států. Datum jeho cesty do USA ale zůstává zatím nejisté. Vyplynulo to ze slov Havlova tajemníka Jakuba Hladíka.

    V polovině dubna se měl Havel také potkat s dalajlamou v kanadském Vancouveru na setkání náboženských vůdců. V Kanadě mu měli také předat dvojitý čestný doktorát Univerzity Britské Kolumbie a Univerzity Simona Frasera. "Kanadu jsme museli bohužel zrušit. Bylo by riskantní plánovat tak dalekou cestu s velmi náročným programem," řekl ČTK Hladík. Nezodpovědné by podle něj bylo také již nyní stanovit přesný termín několikaměsíčního Havlova pobytu ve Washingtonu, kde mu kongresová knihovna udělila stipendium.

    Kvůli zánětu průdušek už Havel počátkem ledna přerušil návštěvu Indie a zrušil plánovanou návštěvu Thajska a Tchaj- wanu. Podle odborníků trpí Havel chronickou bronchitidou. Z pravé plíce mu lékaři v roce 1996 odstranili zhoubný nádor. Na zdraví nyní sedmašedesátiletého Havla se podepsala léta strávená v komunistickém vězení a také dlouholeté kouření. Z hlediska cestování mu nesvědčí prudké střídání teplot, klimatizace či suchý vzduch v letadle. Již v době, kdy stál v čele státu, musel ze zdravotních důvodů přerušit několik zahraničních cest.

  • 8.4.2004

    Automobilka Škoda Auto ve svém mladoboleslavském závodě vyrobila ve čtvrtek miliontý vůz modelu Fabia. V historii automobilky této mety dosáhly pouze modely Favorit, Felicia a Octavia. Miliontý vůz ve variantě RS si na místě převzal manželský pár z Velké Británie. Předseda představenstva Vratislav Kulhánek při slavnostním aktu zdůraznil, že Fabie představuje pro automobilku klíčový vůz, který se na celkové produkci podílí téměř 60 procenty. Z celkového počtu vyrobených Fabií bylo asi 622.000 ve verzi hatchback, 300.000 ve verzi combi a 76.000 ve verzi sedan. Kromě toho bylo vyrobeno přes 2000 užitkových vozů Škoda Fabia Praktik. Vedle mateřského závodu v Mladé Boleslavi se Fabia montuje také v ukrajinském závodě Eurocar v Solomonovu a v bosenském Sarajevu. Kulhánek zdůraznil, že Fabia se úspěšně prosazuje i na nejnáročnějších trzích, jakými jsou Německo a Velká Británie. V Británii byla po řadu let škodovka terčem vtipů a dnes podle něho patří k nejoblíbenějším vozům.

  • 8.4.2004

    Automobilka Škoda Auto zahájila novou personálně-marketingovou kampaň a hodlá ještě letos nabrat několik stovek zaměstnanců. Během letošního roku by tak mělo vzniknout v automobilce kolem sedmi stovek nových míst a celkový počet pracovníků by se měl zvýšit asi na 24.000. Zástupci automobilky o tom ve čtvrtek informovali novináře.

    Automobilka chce posílit vývojové centrum o nové odborníky, zároveň hodlá získat další kvalitní vysokoškoláky, specialisty a mladé manažery. Potřebuje nové konstruktéry, specialisty na elektroniku, ale i další odborné i dělnické profese v souvislosti s náběhem výroby nové octavie. Ta se začala vyrábět ve Vrchlabí, ale v létě se přesune do Mladé Boleslavi. Naopak veškerá výroba současné octavie se pak bude soustředit do Vrchlabí. Člen představenstva odpovědný za personalistiku Helmuth Schuster potvrdil, že automobilka hodlá ve spolupráci s Mladou Boleslaví investovat do vybudování vzdělávacího centra. V něm mají být soustředěny nynější vysoká škola automobilky a plánovaná veřejná vysoká škola, kterou připravuje obchodní akademie. Zdůraznil nutnost získat špičkové odborníky a mladé manažery, kteří by měli automobilce pomoci mimo jiné rozvíjet nové trhy v zahraničí.

    Cílem nové kampaně je oslovit co nejširší okruh potenciálně vhodných uchazečů o zaměstnání a vybrat ty nejlepší. "Jsme si vědomi, že nejsilnějším kapitálem korporací, které se chtějí v dynamicky se rozvíjejícím světě udržet a vylepšovat svá postavení a obstát v tvrdém konkurenčním boji, jsou lidské zdroje", řekl Schuster.

  • 8.4.2004

    Mobilní operátor Eurotel začal od dubna nabízet neomezené bezdrátové připojení přenosných a kapesních počítačů k internetu prostřednictvím technologie WiFi za paušální poplatek. Dosud byla služba dostupná jen v rámci poplatků za určitou dobu připojení. Z dalších velkých provozovatelů WiFi nabízí připojení za paušál zřejmě jen společnost WideNet. Český Telecom nebo T-Mobile podobnou možnost nenabízejí. Telecom chce během několika týdnů najet z bezplatného zkušebního provozu na komerční model služby. Paušál je podle mluvčího Vladana Crhy jednou z možných tarifních variant.

    Neomezené připojení u Eurotelu přes WiFi vyjde na 1463 korun měsíčně. Je to téměř o 500 korun více, než když uživatel od stejného operátora použije pomalejší neomezené připojení prostřednictvím mobilního telefonu a služby GPRS pod názvem Data Nonstop. Službu Eurotel od dubna zlevnil z 1199 Kč na 975 korun měsíčně a nabízí k ní 60 minut volání zdarma. Data Nonstop v současnosti používá kolem 50.000 lidí. Měsíční paušál u WideNetu začíná na 1574 Kč.

    Majitel notebooku či kapesního počítače se může připojit v blízkosti přístupových bodů, takzvaných hotspotů. Vzdálenost od vysílače většinou nepřesahuje stovky metrů. Technologie WiFi umožňuje přístup na internet o maximální rychlosti až 11 megabitů za sekundu. Pásmo je však sdílené pro všechny uživatele, což znamená, že s počtem připojených k jednomu bodu rychlost klesá.

    Eurotel provozuje asi stovku hotspotů. V tuzemsku je celkem přes 300 přístupových míst a jejich počet stále roste. Operátoři v současnosti vyjednávají o tom, aby jejich zákazníci mohli využívat i přístupové body konkurence.

  • 8.4.2004

    Čtvrtkem začínají velikonoční svátky. Zatímco katolíci na Zelený čtvrtek chodí na mši, v protestantských sborech se nekonají bohoslužby, ale modlitební setkání a pašijová čtení. Podle církevních tradic dodržovaných katolickou církví patří k čtvrtku obnova kněžských závazků, obřad umývání nohou a připomínka Kristovy poslední večeře s apoštoly. Umývání nohou, při nichž katoličtí biskupové při bohoslužbě symbolicky poslouží vybraným mužům, naznačuje službu a lásku Kristovu. Mše při svěcení olejů, kterou biskupové slouží společně s kněžími diecéze, zdůrazňuje jejich společenství.

  • 8.4.2004

    Šumperská okresní organizace Komunistické strany Československa-Československé strany práce (KSČ-ČSSP) podala trestní oznámení na herečku Barboru Hrzánovou. Vadí jim její výrok "Rusáci a komunisté jsou svině", který pronesla po převzetí ceny Thálie v přímém přenosu České televizi. "Naše strana se cítí dotčená. Myslíme si, že i celý ruský národ může být tímto uražený," řekl dnes ČTK mluvčí komunistů Josef Zlámal. Komunisté podali trestní oznámení u Okresního státního zastupitelství v Šumperku pro podezření z hanobení národa, rasy a přesvědčení. Komunistická strana Československa-Československá strana práce je neparlamentní stranou, kterou vede bývalý důstojník StB Ludvík Zifčák.

    Výrok Hrzánové se nelíbí ani zástupcům KSČM. "...jde o urážlivý slovní projev snižující vážnost jednak ruského národa, jednak početné skupiny obyvatel České republiky pro jejich politické přesvědčení," napsal v otevřeném dopise premiérovi Vladimíru Špidlovi komunistický místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

    Herečka Lidovým novinám už dříve v souvislosti se svým výrokem řekla, že při udělování cen Thálie pouze citovala hru Hrdý Budžes, za kterou byla oceněna. "Jestli s tím má někdo problém, tak to je jeho věc... Dostala jsem několik anonymů a měla několik telefonátů. Prý jsem svině a děvka a žiju si krásně za dělnické peníze. To mě docela potěšilo, poněvadž trocha provokace neuškodí," uvedla pro Lidové noviny.

  • 8.4.2004

    Zařazení kláštera v Chotěšově na Plzeňsku na seznam nejvíc ohrožených památek na světě zřejmě začíná přivádět první zájemce. "Díky tomu seznamu se ozval jeden člověk z New Yorku; nevím, co přesně chce, ale doufáme, že nám ten seznam přinese víc zájemců," řekl ČTK architekt Jan Soukup. Zařazením Chotěšova na seznam Světového památkového fondu (WMF) by se mohla podle Soukupa otevřít cesta k dalším financím. Areál potřebuje na odstranění havarijního stavu asi 100 milionů korun, rekonstrukce do použitelného stavu se odhaduje na miliardu korun. Město sice dostává od státu peníze z fondu na záchranu architektonického dědictví, jeden nebo dva miliony ročně ale vždy stačí jen na opravu malé části krovů a střech. "Letos dostaneme 2,5 milionu korun, opraví se zas kousek střechy," poznamenal Soukup, který se s občanským sdružením a městem angažuje za záchranu památky.

    Architekt věří, že zapsáním na seznam WMF bude snadnější najít pro klášter i peníze z evropských fondů. "Ještě do poloviny roku by se například měly materiály o Chotěšově dostat do Bruselu na přehlídku nejvíc ohrožených a potřebných rozsáhlých památkových areálů v Evropě," řekl.

    I když město a občanské sdružení se těší na mecenáše, který se rozhodne do klášteru investovat, snaží se najít i další peníze. Každý, kdo chce pomoci, si například může symbolicky koupit jedno nové okno. V klášteře jich je dost - na každý den v roce jedno, dodal Soukup.

    Chotěšovský ženský klášter byl založen v roce 1202, v 18. století byl zrušen a soukromě využíván; byla tu například dívčí církevní škola. Když jej užívala armáda, trpěl. Od 70. let 20. století byl opuštěn a chátral. Teď je v dezolátním stavu. Občanské sdružení Klášter Chotěšov v nejméně zdevastovaných částech pořádá výstavy a koncerty. Po více než deseti letech skončila před třemi roky záchrana monumentální stropní fresky z poloviny 18. století. Stála 7,5 milionu korun.

  • 7.4.2004

    Český prezident Václav Klaus na středeční schůzce s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) tvrdě zkritizoval text připravované vládní koncepce směřování České republiky v EU.

    "Panu předsedovi vlády jsem vyjádřil hluboký nesouhlas s tím textem, který mně byl jménem vlády předložen," řekl Klaus novinářům. Dodal, že má zájem na tom, aby byl dokument předmětem širší politické diskuse a aby byl také předložen veřejnosti. Klaus uvedl, že je ochoten jakkoli se podílet na přípravě textu koncepce. Hodlá se také zúčastnit zasedání vlády, na němž bude nová verze materiálu projednána.

    Prezidentovi v textu chybí mimo jiné vymezení představ České republiky o budoucí podobě integračního procesu a jasné zadání diplomacii pro vyjednávání o budoucích závazcích země. Koncepce na období 2004 až 2013, jejíž návrh vzala vláda na vědomí v únoru, by podle Špidly měla být hotova do konce dubna.

    Mezi priority obsažené v koncepci patří záměr dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářského rozvoje, posilovat soudržnost Evropy, zajistit svobody a bezpečnost občanů, plnohodnotně se zapojit do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a podporovat evropskou rozmanitost.

    Klaus se Špidlou se podle mluvčího Hradu Petra Hájka shodli na tom, že na téma koncepce se povede debata politických sil, že na textu bude dále pracovat tým odborníků a že bude konzultován i s prezidentovými experty.

    "V některých případech jsme se shodli, v jiných jsme se neshodli. Byla to schůzka, která mě velmi zaujala," řekl po jednání s Klausem Špidla. Podrobnosti sdělit nechtěl. Později po příchodu do sněmovny novinářům řekl, že schůzka s prezidentem dopadla dobře.

    Špidla nechtěl říci, v čem se s hlavou státu neshodli. "Spíše jsme debatovali o některých akcentech a formulacích a hlavně jsem panu prezidentovi popisoval ještě proces, kterým ten text projde, než bude schválen," řekl premiér.

    Své výhrady prezident předeslal už v dopise, který premiérovi zaslal v polovině března a jehož text ve středu Hrad zveřejnil na svých internetových stránkách. V dopise Klaus konstatuje, že text je tak špatný, že si nedovede představit, že mohl být vládě předložen a že jej Špidlův kabinet vzal dokonce na vědomí.

  • 7.4.2004

    Hejtmani nemají vážnější výhrady k částce kolem 53 miliard korun, kterou jim chce příští rok přidělit stát, ale mají připomínky k tomu, jak peníze použít. Vyplynulo to z dnešního jednání hejtmanů a premiéra Vladimíra Špidly. Částka, s níž by kraje samy disponovaly, vychází z navrženého zákona, který počítá pro kraje s převedením asi 16 procent z vybraných daní ročně.

    Nyní si kraje dělí 3,1 procenta z celostátního výnosů daní, požadovaly však více než 17 procent. Vláda jim sice dala dodatečné kompenzace, ale ve formě peněz vázaných na určité oblasti, s nimiž nemohly nakládat podle svého.

    Premiér Vladimír Špidla slíbil návrh zákona o rozpočtovém určení daní, jehož absenci kraje kritizovaly, projednat v parlamentu zrychleně. "Vláda je připravena prosadit zákon v rychlém legislativním procesu," řekl novinářům Špidla, podle něhož 16 procent nebylo během jednání zpochybněno. Je to velmi podobná částka, ke které kraje došly, potvrdil hejtman Moravskoslezského kraje a šéf Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský.

    Nejasnosti ale panují v tom, na co peníze použít. Každý kraj má také svá specifika, dodal středočeský hejtman Petr Bendl. "My jsme sdělili naše připomínky k zákonu... Naší snahou není přenést maximální možné prostředky na kraje, ale přenést je tak, aby odpovídaly kompetence a zodpovědnost, kterou kraje v současnosti mají," uvedl Tošenovský.

    Kraje například nechtějí financovat soukromé střední a církevní školy, kterých se týká 3,3 miliardy korun. "Nejsme zřizovateli ani nerozhodujeme o zřízení," uvedl Tošenovský, podle něhož na střední školství by měly kraje dostat 24 miliard.

    Dále není vyjasněno financování dopravní infrastruktury - silnic druhé a třetí třídy. "Část peněz zůstává ve fondu dopravní infrastruktury, potřebujeme vědět proč," uvedl Tošenovský. Otevřenou otázkou je také podle něj také investování do zdravotnictví.

    V této věci nemohou ani hejtmani najít shodu, jak tyto peníze rozdělit. "Bude to samozřejmě věcí vlády, která toto rozdělení navrhne, a parlamentu," dodal Tošenovský.

  • 7.4.2004

    Český prezident Václav Klaus věří, že se Rumunsko brzy stane členem Evropské unie. Prohlásil to ve středu po setkání se svým rumunským protějškem Ionem Ilieskem na Pražském hradě. Uvedl, že Česká republika nebude v žádném případě zemí, která s uspokojením přijme členství v unii a potom se bude tvářit, že do EU už nikdo jiný nemá vstupovat. Kriticky se však vyjádřil k nynějšímu vývoji unie.

    "V soudobém vývoji Evropské unie bohužel vidím více pokusů o regulaci, kontrolu, řízení, organizování, byrokratizaci než tendencí ke svobodě," řekl Klaus. Na dotaz rumunských novinářů, zda se považuje za eurorealistu, odpověděl, že všechny nálepky jsou podle něj velmi zjednodušující a zkratkovité. "Trval bych ale na tom, že slovo eurorealista, eurorealismus je obrana každého rozumného člověka proti nálepkám jako je europesimismus nebo euroskepticimus. Hlavně ale nejsem euronaivista a eurooptimista," prohlásil Klaus.

    Iliescu na stejnou otázku odpověděl, že se považuje za realistického politika. Účast na evropské integraci označil za objektivním nutnost jít s vývojem. Opakem by podle něj totiž byla izolace Rumunska. Je potřeba najít optimální formu, která by vyhovovala národním státům i evropským strukturám, uvedl Iliescu.

    Rumunský prezident se setkal také s předsedy obou komor parlamentu Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Petrem Pithartem (KDU- ČSL), s nímž hovořil o čerstvém členství Rumunska v NATO. Rumunsko do aliance vstoupilo počátkem tohoto měsíce spolu se Slovenskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Bulharskem. Klaus to označil za významný krok pro Rumunsko. "Od této chvíle jsme alianční partneři," řekl.

    Severoatlantická aliance od Rumunska očekává aktivní roli v balkánském regionu a oceňuje jeho dobré vztahy se všemi sousedy, uvedl Pithart. I v souvislosti s úsilím Rumunska o vstup do EU přislíbil pomoc Česka radou. Podle Ilieska bude mít Rumunsko "velký zájem", dodal.

    Oba představitelé si připomněli také prvorepublikové spojenectví v takzvané Malé dohodě a členství ve Varšavské smlouvě. "Já jsem ovšem panu prezidentovi řekl, že byli velmi špatní spojenci, protože když bylo potřeba, tak nepřišli do naší země s ostatními," uvedl Pithart v nadsázce s připomenutím událostí ze srpna 1968.

    Prezidenti mluvili také o případu podnikatele Františka Příplaty, který byl v Rumunsku odsouzen za podíl na vraždě tamního odboráře a údajné ošizení státu ke 14 letům vězení. "Pan prezident mě informoval o svým způsobem pozitivním vývoji v této věci, ale o detailech jsme se domluvili, že v nejbližších dnech bude informovat moji kancelář rumunský velvyslanec v Praze," uvedl Klaus.

    Zasedání rumunského nejvyššího soudu, k němuž se Příplata odvolal, se má konat 7. května. V telefonickém rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří ve středu obvinil rumunské politiky a úřady z toho, že mu neumožnili konání spravedlivého soudu. Uvedl, že má důkazy a doklady o tom, že se rumunští politici vměšují do jeho případu. Z Rumunska nesmí vycestovat. Iliescu se k případu před novináři nevyjádřil.

    Čtyřiasedmdesátiletý Iliescu přiletěl v úterý. V Karolinu, kde z rukou rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma převzal pamětní medaili, promluvil o rumunské vizi globalizace a integrace. Zahájil rovněž činnost Rumunského kulturního institutu v Praze.

Pages