Zprávy

První skupina českých průzkumníků odletěla utajeně z vojenského letiště v Přerově do Afghánistánu. Potvrdil to náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Vojáci mají v akci Trvalá svoboda pomáhat v afghánských horách s hledáním bojůvek bývalého vládního hnutí Taliban a teroristické organizace Al-Káida. Utajení přesunu podle Štefky odpovídá běžným postupům, které používají všechny státy při nasazení speciálních sil. O jednotkách zvláštního určení by se podle něho nemělo příliš hovořit. Jde o zajištění bezpečnosti vojáků - čím víc se o nich hovoří, tím může být riziko vyšší. "I ta druhá strana má samozřejmě svůj průzkum a to by naše vojáky ze speciálních sil znevýhodňovalo," řekl. Z Prostějova do protiteroristické operace Trvalá svoboda může odjet až 120 průzkumníků skupiny speciálních sil. Zřejmě jich ale bude 108, vojáci si nechávají určitou rezervu. Trvalou svobodu řídí Spojené státy z velitelství CENTCOM v Tampě na Floridě.

K překonání mýtů, předsudků a dogmat v česko-německých vztazích a zejména v každodenních politických činech vyzval v úvodu mezinárodní konference Tolerance místo intolerance v Ústí nad Labem bývalý prezident Václav Havel. Protože se pro onemocnění nemohl zúčastnit slavnostního zahájení konference osobně, jeho poselství účastníkům tlumočil bývalý náměstek ministra zahraničí a velvyslanec v USA Alexandr Vondra. Konference, jejímž cílem je zhodnotit přínos českých a moravských Němců pro rozvoj českých zemí v minulosti a zamyslet se nad česko-německými vztahy v historickém i aktuálním evropském kontextu, potrvá do neděle. Zúčastní se jí stovka osobností politického, akademického a společenského života z České republiky, Německa i z dalších zemí. V neděli vystoupí i prezident Václav Klaus. Havel ve svém poselství poukázal především na skutečnost, že v českých zemích po desetiletí chyběla ke vztahům s Německem svobodná debata. "Velmi vzrušená a dramatická poválečná atmosféra plná spravedlivého hněvu a zášti, provázená neomluvitelnou a nespravedlivou pomstychtivostí, pramenící v mnoha ohledech z pocitu špatného svědomí, neměla čas a možnost přerůst, tak jako v západních demokraciích, ve věcnou svobodnou debatu," uvádí se v Havlově poselství. "Přerostla naopak do poměrů, které jí daly podobu národních mýtů, fixovaných předsudků, nezpochybnitelných dogmat a paradigmat. Dlouhá desítiletí se nesměla naše moderní historie - a specielně naše vztahy s Německem - svobodně zkoumat, analyzovat, hodnotit. Pokud se to dělo, bylo to v oázách svobodného myšlení, vytvořeného nezávislými iniciativami v čele s Chartou 77," uvedl dále Havel. Vyslovil názor, že právě proto byly příslušníkům disentu "některé věci samozřejmé od počátku svobodných poměrů a proto se zároveň netěšily valnému pochopení většiny občanů".

Předseda Českého svazu tělesné výchovy Vladimír Srb označil rozhodnutí generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka nepozvat premiéra Vladimíra Špidlu na sobotní slavnostní otevření pražské sportovní haly za nepříliš šťastný tah. Šéf největšího akcionáře Sazky řekl, že Hušákovo prohlášení na adresu Špidly z lidského hlediska chápe, ale považuje je za přinejmenším nediplomatické. Ve stejném duchu se vyjádřil i další akcionář Sazky, Česká obec sokolská (ČOS). "Vystoupení generálního ředitele Hušáka nebylo šťastné, ale mohu ho pochopit," reagoval Miloslav Pleskač, starosta České obce sokolské, která drží v Sazce 13,54 procenta. Podle Pleskače se stavba haly týká celé společnosti. "Kdo jiný než vláda by měl za ní stát? Ne jako investor, ale jako záruka jistoty," uvedl. Situací kolem šéfa Sazky se prý bude zabývat příští pátek výkonný výbor ČSTV. Hned v sobotu 3. dubna se pak sejde valná hromada v Nymburce. Na ní by mohl padnout návrh na Hušákovo odvolání. "Ale i kdyby se na tom delegáti shodli, je to jen jeden krok. Odvolat generálního ředitele může jen valná hromada Sazky, na níž máme jen jeden hlas," řekl Srb. Sazka má celkem devět akcionářů, jimiž jsou různá sportovní sdružení.

Senát ve čtvrtek podle očekávání zamítl zákon o tom, že se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Jeho odmítnutí může zvrátit Poslanecká sněmovna, které se zákon vrátí k novému projednání. První reakce poslanců naznačily, že by mohla Senát přehlasovat. K tomu bude zapotřebí nejméně 101 hlasů. Poprvé zákon schválila 118 hlasy.

Prezident Václav Klaus uvedl, že mu rozhodnutí Senátu usnadňuje situaci, aby nemusel být tím posledním, který bude tuto věc rozhodovat. Přehlasuje-li však sněmovna nesouhlas Senátu, Klaus zákon k podpisu dostane.

Podle senátorů nelze uzákonit výklad dějin a větu o Benešových zásluhách o stát učinit právně závaznou i pro ty, kteří s tímto historickým hodnocením nesouhlasí. Bylo by to podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Senátoři v hodinové rozpravě nad zákonem Benešovi neodpírali zásluhy o vznik Československa. Mnozí ovšem poukázali i na Benešovu spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty v roce 1948. Někteří poukazovali také na to, že zákon prosazují komunističtí zákonodárci, kteří v minulých dobách vedli proti Benešovi nenávistnou kampaň.

Senátor a místopředseda US-DEU Jan Hadrava připomněl, že zákon spolu se dvěma sociálními demokraty navrhla poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, jejíž straničtí kolegové zákon pomohli ve sněmovně prosadit. Hadrava to označil za "nestoudný cynismus".

Předseda senátorů ČSSD Petr Smutný přiznal, že zákon o Benešovi je nadbytečný, přesto jej navrhl schválit. Jeho návrh ale podpořilo jen 12 ze 65 přítomných senátorů, především z řad ČSSD, KSČM a ODS. Právě zástupci těchto stran zákon prosadili před měsícem ve sněmovně.

Unionistka Táňa Fischerová, která zákon nepodporuje, však dnes předpověděla, že zastánci zákona mají dost hlasů na to, aby ho znovu prosadili.

Spoluautor zákona Radko Martínek (ČSSD) šance na přehlasování Senátu nechtěl odhadovat, doufá ale, že poslanci předlohu znovu schválí. K odmítnutí normy vyzval senátory i Klause předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Toto sdružení požaduje zrušení Benešových dekretů, které jsou spojeny s poválečným vysídlením Němců z českého pohraničí. Odpůrci zákona v parlamentu dali najevo, že jejich postoj s Posseltovou výzvou nesouvisí. Německý Svaz vyhnanců (BdV) dnes konstatoval, že Senát prokázal odvahu a prozíravost.