Zprávy

Česko a Portugalsko by podle svých nejvyšších představitelů měly v Evropské unii úzce spolupracovat a prosazovat své názory. Portugalský prezident Jorge Sampaio a jeho český protějšek Václav Klaus, který zahájil oficiální třídenní návštěvu Portugalska, se pro to vyslovili při společném setkání v Lisabonu. Český státník však připustil, že v některých aspektech, například v otázce přijetí a povahy ústavy EU, se názory hlav obou států rozcházejí. Klaus ČTK řekl: "Myslím, že pan prezident (Sampaio) vidí význam evropské ústavy silněji, než ho vidím já. Já jsem spíše pro kvalitní hledání ústavy než pro rychlé hledání." Klaus však zdůraznil, že věří, že vzhledem ke geografickým a demografických podobnostem obě země budou v rámci unie spolupracovat. Jeho slova podpořil i Sampaio, který vzájemné bilaterální vztahy ČR a Portugalska označil za výborné. Možnosti dalšího zlepšení podle portugalského prezidenta nabízí oblast ekonomické spolupráce. "Nadcházející rozšíření je pro Evropu velkou událostí, která jistě přispěje k dalšímu vývoji a prosperitě," dodal Sampaio. K hlavním tématům jednání kromě problematiky vzájemných bilaterálních vztahů patřily zejména otázky spojené s budoucností Evropské unie a týkající se zkušeností z transformace, řekl ČTK ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Mravec.

Myšlenka multietnického Kosova je podle bývalého vyslance OSN v Kosovu Iva Šance v tuto chvíli nereálná. "Na model demokracie, který jsme tam zaváděli, tamní společnost nebyla připravena," řekl Šanc ČTK. Krvavé střety, při nichž minulý týden v Kosovu zahynulo 28 lidí a víc než 600 dalších bylo zraněno, jsou podle něj důsledkem nesplněných očekávání tamních obyvatel. "Špatně se řídil ekonomický rozvoj, a z toho potom vyplývá sociální situace a pohled lidí na život," míní Šanc. Za pět let zůstal podle něj ekonomický rozvoj Kosova prakticky na nule. "Očekávání lidí se nenaplnila," podotkl Šanc. Nezaměstnanost se podle něj pohybuje kolem 70 procent, zbylých 30 procent lidí dělá ve veřejné správě, nikoli v produktivní ekonomice. Výroba žádná, mladí lidé bloumají po ulicích, vysedávají v kavárnách a hledají způsob, jak se rozptýlit. Vzdělanější se poohlížejí po možnosti odejít do zahraničí, popsal Šanc.

To jsou podle něj ideální podmínky pro zfanatizování davu, který svou agresivitu zaměří na cíl, který se nabízí, v tomto případě na Srby. Smrt dvou albánských chlapců, kterou údajně zavinili, je podle Šance dost absurdní záminkou násilí. "Mezinárodní policie KFOR situaci absolutně nezvládla," domnívá se Šanc. Příslušníci mezinárodních sil podle něj napětí podcenili a zasáhli až "s křížkem po funuse". Je sice pravda, že z původních 50.000 členů má nyní KFOR v Kosovu necelých 20.000 lidí. Jejich přístup vyhnout se rizikům, se ale ukázal být špatným. Obyvatelé Kosova jsou nespokojeni s působením zahraničních sil a jejich nevole se obrací i proti pracovníkům KFOR, podotkl Šanc.

Šanc pobýval v Kosovu čtyři roky, z toho tři roky jako vyslanec OSN v Gjilanu a Prištině. Loni tam byl jako poradce Rady Evropy pro decentralizaci a reformu veřejné správy. "Usilovali jsme o multietnické Kosovo ..., dalo to spoustu práce, výsledky to ale přinášelo," řekl. Připomněl například své působení v Gjilanu, kde Srbové běžně nakupovali v albánských obchodech nebo pracovali na úřadech a místní Albánci na to byli hrdí. Násilí ale nakonec neušly ani tamní srbské domy a kostel. "Bylo to křehké a je to vniveč," posteskl si Šanc.

Události posledních dní podle něj dávají spíše za pravdu snahám srbského premiéra Vojislava Koštunici vytvořit albánské a srbské kantony. "Reálnějším řešením jsou enklávy a tvrdší režim," myslí si Šanc. Věří, že události minulého týdne změní pohled mezinárodního společenství na celý problém. "Doufám, že to mezinárodní společenství nevzdá a neudělá nad Kosovem kříž," dodal. Při krvavých střetech v Kosovu minulý týden uprchlo z domovů na 3600 Srbů a příslušníků dalších nealbánských národností. Nejméně sedm srbských vesnic, více než 280 domů a 30 srbských kostelů a klášterů bylo vypáleno.

Polská policie v neděli zadržela dva Pákistánce a jednoho Ukrajince. V jejich bytě našla mapy, na kterých byla tužkou označena důležitá polská letiště a také další místa, mimo jiné i v blízkosti české ambasády. České velvyslanectví proto zpřísnilo bezpečnostní opatření a v pondělí už před ním hlídkovali policisté vyzbrojeni samopaly. Policie nyní zjišťuje, zda jsou zadržení cizinci napojeni na teroristy.

"Zadrženy byly celkem tři osoby. Dva Pákistánci a jeden Ukrajinec," potvrdil policejní mluvčí Pawel Chojecki informaci, kterou dnes přinesl deník Gazeta Wyborcza. "Dokud neověříme vše, můžeme v souvislosti s vyšetřováním hovořit o mnoha variantách," komentoval spekulace o tom, že si cizinci na mapách označili potenciální cíl teroristického útoku.

Jeden ze zadržených Pákistánců ale tvrdí, že na mapách si zaznamenal místa, na kterých se nacházejí úřady kompetentní k vyřízení trvalého pobytu. S odvoláním na vyšetřovatele o tom informovala tisková agentura Polského rozhlasu. Deník Gazeta Wyborcza napsal, že na plánu polské metropole byla označena kromě české ambasády a varšavského letiště i britská ambasáda, městská synagoga a policejní ředitelství.

"Česká ambasáda přijala v souvislosti se zvýšenou hrozbou teroristického útoku přísnější bezpečnostní opatření, která ale nemohu blíže komentovat," řekl ČTK mluvčí velvyslanectví Petr Kubera. Zpřísněná ostraha českého zastupitelského úřadu mimo jiné znamená, že se do objektu nedostane nikdo, kdo není předem ohlášen. Na chodu úřadu by se ale tato zvýšená bezpečnost neměla projevit. "Probíhá tady normální každodenní běžná práce," dodal Kubera.

V bytě u zadržených cizinců podle listu Gazeta Wyborcza našli policisté kromě map také leták italských aerolinek Air Italia s plánkem letadla, na jehož trupu byly dva křížky. Dva Pákistánci pobývají v Polsku od 26. listopadu jako uprchlíci. Policie zatím nezveřejnila jejich totožnost.

Pro bezpečnost návštěvníků i účastníků hokejového mistrovství světa se podle ministra vnitra Stanislava Grosse udělalo maximum. Ministr to řekl při pondělní prohlídce renovované ostravské ČEZ Arény.

Mistrovství se uskuteční na přelomu dubna a května v Praze a Ostravě. Gross nemá žádné informace o tom, že by bezpečnostní opatření byla podceněna. Po madridských útocích podle něho mají protiteroristická opatření vyšší prioritu než zabezpečení veřejného pořádku. Návštěvníci musejí během hokejového mistrovství světa počítat s důkladnými kontrolami. "Budeme se snažit, aby bezpečnost všech lidí, kteří přijdou, byla v maximální možné míře zajištěna," řekl ČTK šéf severomoravské policie Radim Pražák.