Zprávy

Přestěhování rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) z centra Prahy by bylo podle prezidenta stanice Toma Dinea kapitulací před terorismem. Uvedl to v rozhovoru pro středeční vydání týdeníku The Prague Post. "Hrozbám a strachu se čelí, nikoliv uniká," prohlásil pro týdeník Dine. Kvůli hrozbě teroristickým útokem po 11. září 2001 hlídají budovu rádia, které sídlí v blízkosti Václavského náměstí, obrněné transportéry a ozbrojené vojenské hlídky. Bezpečnostní rada státu doporučila v polovině prosince vládě, aby zahájila jednání s představiteli Rádia Svobodná Evropa o přestěhování rozhlasové stanice z centra Prahy na bezpečnější místo. Zatím není jasné, kam by se stanice stěhovala, podle premiéra Miloše Zemana ale již ministerstvo obrany vytipovalo pět vhodných objektů.

"Důvody pohodlí nejsou dostatečným argumentem pro bezpečnostní riziko, které by v případě teroristického útoku a nedostatečného chránění Svobodné Evropy před tímto útokem hrozilo nejenom pracovníkům RFE, ale především pražským občanům," řekl tehdy premiér. Vedení rozhlasové stanice, kterou financují Spojené státy, však hodlá podle týdeníku The Prague Post tomuto "nátlaku ze strany české vlády" vzdorovat. Přinutit rozhlasovou stanici opustit své nynější sídlo znamená zrušení oficiálního pozvání z roku 1995, kterým se přesunulo ústředí RFE/RL z Mnichova do Prahy, řekl Dine.

Na 38 procent rakouských voličů je v současnosti "s určitostí rozhodnuto" podepsat protitelemínské referendum, které na dny 14. až 21. ledna prosadila vládní strana Svobodných. Vyplývá to z průzkumu mínění, který pro nejnovější číslo týdeníku Profil uskutečnil institut Market. 22 procent dokázaných označuje svou účast v referendu za možnou, 36 procent ji odmítá. Otázka referenda se má ptát na souhlas s tím, zda má Rakousko vetovat vstup Česka do EU, pokud bude jaderná elektrárna Temelín uvedena do komerčního provozu.

Předseda Evropské komise Romano Prodi oceňuje boj Rakouska za zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren a omezení kamiónové dopravy přes Alpy, současně ale odmítá politiku veta v Evropské unii. Prodi to prohlásil v rozhovoru pro nejnovější číslo rakouského týdeníku Profil. V souvislosti s hrozbami rakouských vládních Svobodných vetovat vstup Česka do EU v případě komerčního spuštění Temelína, Prodi znovu potvrdil, že "veto jako způsob prosazování národních zájmů" by nemělo mít v rozšiřující se EU místo. "Veto by mělo být používáno pouze při skutečně životních zájmech některé členské země," zdůraznil Prodi.

Průvod Tří králů na živých velbloudech přilákal na Hradčanské a Loretánské náměstí v Praze několik set dětí i dospělých. Králové Kašpar, Melichar a Baltazar se na hřbetech zvířat vydali pražskými ulicemi v předvečer tříkrálového svátku. Stejně jako v předchozích letech se spolu s doprovodem zastavili u živého betléma poblíž kapucínského kostela u Lorety. Zde se poklonili Jezulátku a předali mu své dary - zlato, kadidlo a myrhu. Celou cestu lemovaly davy lidí. Před betlémem lidé vyslechli poselství králů i katolického kněze z michelské farnosti, který tlumočil tříkrálové poselství kardinála Miroslava Vlka. V úboru králů obcházeli shromáždění mladí lidé s pokladničkami, kteří pomáhají při letošní Tříkrálové sbírce, kterou již poněkolikáté organizuje česká katolická charita.

Zlato, kadidlo a myrhu přinesli podle bible Ježíšovi do betléma tři mudrci. Za krále byli zaměněni až v roce 1194, kdy byly jejich údajné ostatky přeneseny do Kolína nad Rýnem. Jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar poprvé uvedl ve 12. století kancléř pařížské Sorbonny Petr Comestor. Jsou známa ze zkratky C+M+B, psané 6. ledna spolu s datem svěcenou křídou na dveře. Někteří badatelé uvádějí jiný možný původní význam zkratky, a to požehnání "Christus mansionem benedicat" - "Kristus ať žehná příbytek". Katolická církev si v liturgickém kalendáři 6. ledna připomíná slavnost Zjevení Páně či Tří králů. Tříkrálovým svátkem končí západokřesťanské Vánoce a obvykle se odstrojuje vánoční stromeček.

Pracovníci Jaderné elektrárny Temelín předali dnes odpoledne Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost podklady ke všem zkouškám, které provedli v etapě energetického spouštění s výkonem reaktoru do 90 procent. Státní dozor od elektrárny podle jejího mluvčího Milana Nebesáře obdržel i závěrečný protokol etapy a žádost o souhlas k přechodu do etapy s výkonem reaktoru 100 procent. Převzetí dokumentace potvrdil také inspektor SÚJB Zdeněk Tipek. Souhlas se zvýšením výkonu reaktoru prvního temelínského bloku až na 100 procent však úřad zřejmě o víkendu nevydá, neboť jeho pracovníci se začnou podklady z Temelína zabývat v pondělí. Etapu energetického spouštění s výkonem reaktoru do 90 procent, která začala 21. prosince, ukončil personál Temelína ve čtvrtek odpoledne. Nyní čeká první blok ještě více než 300 testů při výkonu 100 procent a závěrečný šestidenní nepřetržitý chod bloku, který prověří jeho spolehlivost. Po něm začne zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců. Reaktor v současnosti pracuje na výkonové hladině 90 procent a výkon turbogenerátoru se pohybuje kolem 890 megawattů. Na této úrovni bude obsluha prvního bloku udržovat výkon i v dalších dnech, kdy bude čekat na rozhodnutí SÚJB o zahájení další etapy zkoušek.