-
17.1.2002
Senát podle očekávání schválil novelu zákona o parlamentních volbách v kompromisní podobě, ke které dospěla Poslanecká sněmovna. Bez přijetí novely by letos za necelých pět měsíců nemohli být voleni noví poslanci. Řada senátorů čtyřkoalice chtěla novelu sněmovně vrátit s úpravami, ale 52 ze 74 členů horní komory podpořilo předlohu beze změn. Proti schválení bylo sedm zástupců čtyřkoalice a Václav Fischer, 12 představitelů čtyřkoalice a dva senátoři ODS se hlasování zdrželi. Novelu, která má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, bude ještě posuzovat prezident republiky. Volby se podle novely mají konat znovu v pátek a v sobotu, a to ve 14 volebních krajích. Novela počítá s klasickou d'Hondtovou metodou přepočtu hlasů na mandáty a nemění hranice pro vstup do sněmovny. Čtyřkoalice tak vzhledem ke sloučení Unie svobody a DEU bude potřebovat alespoň 15 procent hlasů.
-
16.1.2002
Rakouský velvyslanec Klas Daublebsky požádal ve středu české ministerstvo zahraničí o zprostředkování schůzky s premiérem Milošem Zemanem. Chce na ní tlumočit postoj rakouské ministryně zahraničí Benity Ferrerové-Waldnerové k Zemanovým výrokům na adresu bývalého předsedy rakouské strany Svobodných (FPÖ) Jörga Haidera. Mluvčí českého ministerstva Aleš Pospíšil ale ČTK řekl, že Daublebsky nepředal české diplomacii žádnou oficiální protestní nótu. "Kdy, kde a zda ke schůzce dojde, je na rozhodnutí pana premiéra," uvedl. Načasování však podle něj není ideální, protože vláda ve středu zasedala mimo Prahu a ve čtvrtek premiér Zeman odlétá do Bělehradu.
Miloš Zeman v pondělí v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 prohlásil, že "čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe". Komentoval tím zahájení podpisového referenda proti Temelínu, které v Rakousku prosadili právě Svobodní. Podepisovanou petici Zeman označil za podvod na voličích, neboť je ve skutečnosti proti přijetí České republiky do Evropské unie. Petice váže souhlas Rakouska s přistoupením České republiky k unii na odstavení temelínské elektrárny. Ministryně Ferrerová-Waldnerová považuje Zemanova slova za vměšování do rakouských vnitřních záležitostí.
-
16.1.2002
Kritické výroky českého sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana na adresu krajně pravicové rakouské strany Svobodných (FPÖ) odsoudil i předseda rakouské sesterské strany SPÖ Alfred Gusenbauer. Podle Gusenbauera je Zemanovo označení FPÖ za postfašistickou stranu "nepřípustným vměšováním" do rakouské vnitřní politiky. Zeman se kromě toho tímto vyjádřením stal "pomahačem protitemelínského lidového hlasování", které v Rakousku prosadili právě Svobodní, dodal Gusenbauer.
Předseda poslaneckého klubu krajně pravicové rakouské strany Svobodných Peter Westenthaler vyzval představitele všech politických stran a ústavních institucí v zemi, aby odsoudili výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu FPÖ a jejího předáka Jörga Haidera. Jasné stanovisko k "pomlouvačným a urážlivým" výrokům Zemana žádá Westenthaler v první řadě od prezidenta Thomase Klestila. Podle agentury APA však zatím v prezidentské kanceláři nebylo možné zjistit "žádnou reakci" na tuto výzvu.
Nejen odstavení Temelína, ale i zrušení takzvaných Benešových dekretů je podmínkou Svobodných pro jejich souhlas se vstupem České republiky do EU. Připomíná to prohlášení člena vídeňské zemské vlády Johanna Herzoga, kterým tato rakouská krajně pravicová strana vystupňovala útoky na českého premiéra Miloše Zemana v souvislosti s jeho pondělními kritickými výroky na její adresu. Herzog tvrdí, že česká vláda má "morální závazek vůči nesčetným obětem diktatury bezpráví bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše".
-
16.1.2002
Rakouský populista Jörg Haider s protičeským plebiscitem o Temelínu narazí, soudí komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen. "Vůbec nepochybuji o tom, že rakouský pokus blokovat rozšíření Evropské unie velkolepě ztroskotá," uvedl ve středečním vydání německého listu Frankfurter Rundschau Verheugen. Komisař působil jako zprostředkovatel mezi Rakouskem a Českem v temelínském sporu, který EU a ČR považují za skončený podpisem bruselské dohody z konce loňského roku. Komisař v rozhovoru opakuje, že šanci uzavřít letos dohodu o vstupu do EU má 10 kandidátských zemí, včetně Česka, a že roku 2004 může přijímání začít.
Český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša znovu kritizoval nynější sběr podpisů pod protičeskou petici, který v Rakousku organizuje krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). "Věcná diskuse o tomto tématu již není možná, protože otázka jaderné elektrárny Temelín byla naprosto zideologizována," zdůraznil Gruša při pódiové debatě. Připomněl, že Rakousko má právo Temelín kontrolovat, upozorňovat na jeho chyby a vyžadovat bezpečnostní standardy. Je ale naprosto neakceptovatelné a nepřípustné činit členství České republiky v organizaci jako je Evropská unie závislým na vnitropolitických rozhodnutích, cituje Grušu agentura APA.
Většina Rakušanů nevěří, že nynější podpisové referendum zabrání uvedení české jaderné elektrárny Temelín do provozu, a vyslovuje se i proti používání hrozby vetem ve vztazích s Českou republikou. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který byl proveden v reprezentativní vzorku 1524 dotázaných. Jeho výsledky ve Vídni oznámila platforma "Hlasy pro Evropu". Podle těchto výsledků vyjádřilo 57,5 procenta dotázaných názor, že protitemelínské referendum krajně pravicové strany Svobodných nezabrání uvedení Temelína do provozu. Jen 19 procent vyslovilo názor opačný a 23,5 procenta nezaujalo žádný postoj.
Německý tisk pokračuje v kritice rakouského podpisového plebiscitu proti Temelínu. Obává se zároveň povzbuzení protiintegračních sil v Evropské unii v důsledku této akce, jakož i vyprovokovaných výlevů populismu v České republice. I když vyhlídky rakouského plebiscitu zatím nelze odhadnout, neklid v metropolích Evropské unie může v příštích týdnech narůstat, komentuje list Die Welt. Jisté je trojí: Česko dál nechá běžet Temelín, vídeňský parlament nebude vetovat vstup ČR do EU a Jörg Haider přesto dosáhne svého cíle, a to mobilizovat voliče, píše Berliner Zeitung. Oprávněné obavy Rakušanů z jaderné havárie házejí Svobodní za hlavu stejně jako politické kompromisy. Elektrárna je pouze účelovým prostředkem, soudí Berliner Zeitung.
-
15.1.2002
Rakouská vicekancléřka a šéfka Svobodných Susanne Riessová-Passerová ostře kritizovala výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu její strany a bývalého předsedy FPÖ a nynějšího korutanského zemského hejtmana Jörga Haidera. "Myslím, že lidé, kteří projevují takovou demokratickou nezralost, jednak budou mít problémy při volbách ve své vlastní zemi, jednak nepochopili, co to znamená chtít stát se členem evropského společenství, které spočívá na zásadách demokracie, svobody a právního státu", zdůraznila. Reagovala tím na Zemanovo prohlášení, v němž český premiér označil rakouské koaliční Svobodné za postfašistickou stranu. "Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe," uvedl v pondělí Zeman. Vicekancléřka míní, že Zeman uvázl někde před rokem 1989, kdy bylo možné zbavovat se politiků. Současně věří, že v této souvislosti zareaguje i rakouská diplomacie.
-
15.1.2002
Vídeň oficiálně protestuje proti prohlášení českého premiéra Miloše Zemana, že Rakušané by se měli co nejdříve zbavit strany Svobodných a jejího bývalého předsedy Jörga Haidera. Informovala o tom rakouská agentura APA. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová Zemanova slova jednoznačně odmítla jako vměšování a uvedla, že protestovat bude jak rakouský velvyslanec v Praze, tak bude příslušná nóta předána českému velvyslanci ve Vídni.
-
15.1.2002
Ministerstvo zahraničí zatím podle mluvčího Aleše Pospíšila nedostalo avizovanou nótu Rakouska, kterou chce jižní soused České republiky protestovat proti kritice premiéra Miloše Zemana na adresu strany Svobodných. Podle opozičních poslanců to poškodí česko-rakouské vztahy, sociální demokraté míní, že Zeman měl na tvrzení právo. Pospíšil nekomentoval výrok premiéra a dodal, že je třeba vyčkat, zda rakouská vláda protest podá a jak jej formuluje. Místopředseda vlády a předseda ČSSD Vladimír Špidla Zemana podpořil. "Politik suverénního státu má právo na politický názor a po zhodnocení politické činnosti pana (Jörga) Haidera je nepochybně věc, kterou premiér může udělat," řekl v narážce na to, že populista Haider je stále šedou eminencí strany, ač se po vstupu FPÖ do rakouské vlády vzdal křesla jejího předsedy. Předseda zahraničního výboru sněmovny, sociální demokrat Lubomír Zaorálek považuje aféru za "bouři ve sklenici vody". Zemanův výrok kritizoval lídr čtyřkoalice Karel Kühnl. Podle něj by politik neměl používat podobné výroky na adresu vládní strany spřáteleného státu. Šéf sněmovního výboru pro evropskou integraci Jaroslav Zvěřina z ODS míní, že česko-rakouské vztahy doznají po Zemanově tvrzení úhony, ale výroku zčásti rozumí.
-
15.1.2002
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda prohlásil, že bývalý předseda strany Svobodných Jörg Haider zaujal vyloženě nepřátelský postoj vůči českému národu a atmosféru jeho projevů přirovnal k vystoupením nacistického vůdce Adolfa Hitlera. "Z jeho projevu na nás zavanul duch projevů Adolfa Hitlera," řekl novinářům Svoboda, který v pondělí navštívil Vídeň právě v den, kdy v Rakousku začala protitemelínská podpisová akce. Lidovecký předseda zdůraznil, že nynějšího korutanského hejtmana Haidera nesrovnává s Hitlerem. "Mluvím o duchu, neříkám, že by někdo byl fašista nebo něco podobného," uvedl Svoboda. Své prohlášení zveřejnil Svoboda krátce předtím, než bylo oznámeno, že Vídeň oficiálně protestuje proti výrokům českého premiéra Miloše Zemana. Svoboda navštívil Vídeň na pozvání svých partnerů z Rakouské lidové strany shodou okolností v den, kdy bylo zahájeno podpisové referendum proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Akci iniciovala strana Svobodných, zatímco její koaliční partneři z lidové strany s referendem nesouhlasí.
-
15.1.2002
Americká vláda podpoří za určitých podmínek stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda na jiné místo v Praze. Pokud bude náhradní objekt bezpečnější než současné sídlo v budově bývalého Federálního shromáždění a bude splňovat všechny požadavky na vysílání, řekla to mluvčí amerického velvyslanectví Victoria Middletonová. Vyhovující budovu podle ní čeští představitelé zatím nenašli. Rozhodnutí o stěhování bude i na americké vládě, uvedla. Potvrdila, že americký velvyslanec Craig Stapleton o přestěhování stanice několikrát debatoval s premiérem Milošem Zemanem. Podle něj jsou partnerem pro jednání hlavně USA. Middletonová věří, že Češi i Američané dosáhnou dohody. Vedení Svobodné Evropy se stěhovat nechce. Míní, že by to stálo hodně peněz a času. O přemístění rozhodla loni Bezpečnostní rada státu. Budovu nyní hlídají obrněné transportéry kvůli možnému útoku teroristů. Čeští ministři tvrdí, že ministerstvo obrany nabídlo k přemístění již asi pět objektů, které rozhlasové stanici nevyhovovaly. Nabídku ale programový ředitel RFE/RL Jeffrey Trimble v pondělí popřel. Mluvčí resortu zahraničí Aleš Pospíšil připustil, že o stěhování kolují vzájemně si odporující informace. Vyvstává tak otázka, zda přemístění není především záležitostí peněz. Posun v situaci se očekává od schůzky, kterou na konec ledna plánují ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Svobodné Evropy Thomas Dine.
-
15.1.2002
Pravicová opozice vyzvala vládu, aby objasnila vazby společnosti Falkon Capital na mezinárodní terorismus a zveřejnila dohody s touto firmou o deblokaci ruského dluhu. Politici ODS i Unie svobody/DEU měli o celé transakci pochybnosti již dříve, nedávno zveřejněné, zatím neověřené informace ruského tisku jejich podezření ještě umocnilo. Někteří opoziční politici dokonce tvrdí, že pokud by se tyto spekulace ukázaly jako pravdivé, měla by vláda zvážit i své odstoupení. "ODS je zveřejněnými informacemi vzbuzujícími pochybnosti o této firmě znepokojena. Žádáme vládu, aby jasně, nekompromisně a srozumitelně dokázala a obhájila čistotu celé operace," uvedl na mimořádné tiskové konferenci místopředseda ODS Ivan Langer. Pokud by existovaly důvody k utajení obsahu smluv, navrhuje ODS okolnosti prodeje projednat na uzavřeném jednání sněmovny. Také Unie svobody/DEU apeluje na vládu, aby co nejrychleji prověřila veškeré nejasnosti kolem firmy Falkon a smlouvy o umoření ruského dluhu zveřejnila. Kdyby se přece jen potvrdilo spojení firmy Falkon s nejhledanějším teroristou Usámou bin Ládinem, pak má vláda podle lídra čtyřkoalice Karla Kühnla jen dvě možnosti: "buď odstoupit od smluv s firmou Falkon, nebo odstoupit". "Je to věc velmi vážná, a pokud by se ukázalo, že ty důvody jsou pravdivé, tak je to na odstoupení vlády," řekl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Informaci o propojení firmy, které česká vláda prodala ruský dluh za více než 20 miliard korun, přineslo poslední vydání ruského týdeníku Novaja gazeta. Zástupce firmy i český kabinet to popírají. Ministr vnitra Stanislav Gross přesto pověřil Úřad pro zahraniční styky, aby informaci prověřil. S nejrazantnějším prohlášením přišla ODA. Vyzvala vládu, aby zmrazila převod pohledávky vůči Rusku na firmu do doby, než budou spolehlivě vyvráceny informace o spojení této společnosti s bin Ládinem.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13755
- 13756
- 13757
- 13758
- 13759
- 13760
- 13761
- 13762
- 13763
- …
- následující ›
- poslední »