-
21.1.2002
Premiér Miloš Zeman nepřímo vytkl rakouskému prezidentovi Thomasi Klestilovi, že podle něj vynesl soudy nad jeho výroky v rakouském tisku dříve, než si rozhovor s premiérem důkladně pročetl. Zeman tak reagoval na nedělní telefonát rakouského prezidenta s jeho českým protějškem Václavem Havlem. "Já opravdu obdivuji lidi, kteří se vyjadřují k rozhovoru, který si celý nepřečetli. Mají zřejmě vyšší prognostickou schopnost než mám já. Týdeník Profil tento rozhovor uveřejňuje právě dnes a zmíněný telefonát se uskutečnil v neděli," řekl premiér Zeman. Týdeník Profil ale rozhovor se Zemanem zveřejnil již o víkendu na svých internetových stránkách. Zeman v Profilu krizoval bývalého předsedu rakouské strany Svobodných Jörga Haidera a protitemelínskou petici. Haidera označil za populistického pronacistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví. O petici, která se v Rakousku koná z podnětu Svobodných, Zeman soudí, že nemíří na Temelín, ale na členství Česka v EU.
-
21.1.2002
V Rakousku končí týdenní podpisové referendum, které iniciovala krajně pravicová strana Svobodných kvůli Jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Podle prvních předběžných odhadů se jej zúčastnila asi desetina oprávněných voličů. Silný počet podpisujících v celém Rakousku zaznamenali organizátoři referenda především o víkendu. V samotné Vídní je účast hodnocena jako velmi vysoká a toto podpisové referendum bude zřejmě patřit k nejpočetněji podpořeným. Podle odborníků zájem o referendum zvýšily slovní výpady českého premiéra Miloše Zemana vůči bývalému šéfovi strany Svobodných Jörgu Haiderovi. Zatím právně nezávazná petiční akce musí být podle zákona projednána v parlamentu, pokud získá více jak 100.000 podpisů. V případě protitemelínského referenda se to považuje za jisté. Není ovšem jasné, zda toto téma bude rakouský parlament projednávat ještě před letními prázdninami, v úvahu připadá spíše říjen. O dalším postupu parlamentu se zatím jen spekuluje.
-
21.1.2002
Podle hlavního vyjednavače našeho přístupu do Evropské unie Pavla Teličky nebude Rakousko kvůli jaderné elektrárně Temelín blokovat vstup České republiky do unie. Jednání o přistoupení bezprostředně neovlivní ani vyostřená slovní přestřelka mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouskými představiteli. "Jakkoli situace není jednoduchá, nemá bezprostřední vliv na jednání o přistoupení," uvedl Telička. Bude záležet na tom, jak rakouská vláda a parlament naloží s výsledky protitemelínské petiční akce. Telička současně připomněl, že Rakousko je pouze jedním z 15 členských států unie a že ostatní země "zcela jistě nejsou referendem nikterak nadšeny". Náš vyjednavač soudí, že případné zablokování vstupu ČR do unie by ovlivnilo postavení Rakouska v rámci EU. Ministerstvo zahraničí stejně jako prezident Václav Havel míní, že se česko-rakouský dialog musí na obou stranách zbavit emocí.
-
21.1.2002
Šéfové lidovců a Unie svobody Cyril Svoboda a Hana Marvanová ani během pondělí nedospěli k dohodě ohledně Občanské demokratického aliance a jejího dluhu. Lidovci splnili své páteční ultimátum a navrhli unii, aby s nimi jednala o čtyřkoaličních kandidátkách bez zástupců ODA. Unie svobody-DEU ale trvá na tom, že se změnou čtyřkoaličních dohod musí souhlasit všichni partneři. Marvanová nesouhlasí s nátlakem, jaký lidovci na ODA vyvinuli, když se je snažili přimět ke sloučení s Unií svobody. Zopakovala, že čtyřkoaliční smlouvy nelze svévolně měnit či porušovat. O situaci bude užší vedení unie jednat v úterý, tentýž den se sejde i předsednictvo KDU-ČSL. Republikový výbor Unie svobody-DEU zasedá v sobotu, následující den se sejde Ústřední sněm ODA. ODA i unie ale časový nátlak lidovců považují za nepřijatelné ultimátum. "Vyhrocení tohoto konfliktu je zbytečné a čtyřkoalici jednoznačně poškozuje. Unie svobody tento konflikt nevyvolává. Proto jsem vyzvala pana předsedu Svobodu, aby v tomto konfliktu KDU-ČSL nepokračovala," řekla Marvanová.
-
21.1.2002
Spuštění programu Sapard, v jehož rámci Evropská unie spolufinancuje zejména investice do zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích, lze v ČR podle ministerstva zemědělství předpokládat v dubnu. Minulý týden byla v České republice ukončena týdenní mise Evropské komise, která prověřovala připravenost české agentury Sapard. Podle ministerstva zemědělství se očekává, že vyhodnocení mise a návrh rozhodnutí o akreditaci agentury by mohly být schváleny EK během března. Poté, co návrh podepíše komisař pro zemědělství Franz Fischler, bude možné program zahájit. V rámci programu Sapard připadá na ČR z evropských zdrojů 22 miliónů eur ročně. Celková výše podpory činí 154 miliónů eur, tedy zhruba 5,7 miliardy korun. Na podpoře jednotlivých projektů se bude unie podílet maximálně ze 75 procent, zbývající část musí tvořit národní zdroje. Podnikatelské subjekty přitom musejí 50 procent investice hradit z vlastních prostředků.
-
20.1.2002
Rakouský prezident Thomas Klestil v telefonickém rozhovoru se svým českým protějškem Václavem Havlem vyjádřil rozhořčení nad výroky českého premiéra v rakouském tisku. Miloš Zeman v rozhovoru pro chystané pondělní vydání vídeňského časopisu Profil mimo jiné ostře kritizuje bývalého předsedu rakouské nacionalistické strany Svobodných Jörga Haidera a protitemelínskou petiční akci.O telefonátu informoval Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Havel podle Špačka míní, že dialog Rakouska a České republiky se musí na obou stranách zbavit vášní a emocí a vrátit se k věcné stránce problému. "Věcná stránka již má svůj vývoj od Melku přes Brusel," tlumočil Špaček Havlova slova.
-
20.1.2002
Bývalý šéf rakouské strany Svobodných Jörg Haider v rozhovoru pro německý nedělník Welt am Sonntag prohlásil, že mu "nadávky z české strany" přinesou další hlasy pod protitemelínskou petici. Odpovídat však na ně nehodlá, protože se údajně nechce snížit na stejnou úroveň. Nečeká ani omluvy, protože by ho "urazily". "Když už musím vytrpět nadávky, ať se alespoň vyplatí," reaguje Haider na průzkumy mínění, že verbální útoky premiéra Miloše Zemana přinesou až 100.000 dalších hlasů pod petici. Rakouská vláda musí po referendu obnovit jednání o zastavení Temelína, tvrdí Haider. Přesto, že lidovci kancléře Wolfganga Schüssela nechtějí jednání o energetické politice EU otevírat, "může FPÖ přesto vetovat český vstup do EU", říká a odvolává se na dohodu v koaliční vládě. Německé politice Haider vytýká, že sice je oficiálně skeptická vůči jaderné energetice, ale ve skutečnosti je příliš "zbabělá" o tom jednat v EU.
-
20.1.2002
Členská základna ODA se postavila za vedení strany, které odmítlo ultimáta koaličních lidovců a Unie svobody. KDU-ČSL požaduje, aby aliance do nedělní půlnoci rozhodla o sloučení s Unií svobody-DEU kvůli mnohamiliónovému dluhu u České pojišťovny. Ústřední sněm strany, který jediný může rozhodovat o zásadních krocích, se sejde až příští víkend. Lidovci ale chtějí při nesplnění podmínek vyškrtnout členy ODA ze společných čtyřkoaličních kandidátek. Senátorka Jitka Seitlová podotkla, že kromě názorových pohnutek nemůže ODA k takovému kroku přistoupit ani z praktických důvodů. Vedení strany nemůže podle ní obejít členskou základnu, protože by to bylo porušení stanov. Upozornila na skutečnost, že postup Unie svobody a lidovců zásadně odporuje myšlenkám, s nimiž strany čtyřkoalici zakládaly.
-
20.1.2002
Poslanec Unie svobody-DEU Vladimír Mlynář soudí, že pokud ODA nepřijme nabídku jeho strany na sloučení, čtyřkoalice se změní na dvojblok KDU-ČSL a unie. V takovém případě by se měl změnit i dosavadní název čtyřkoalice. Mlynář připustil, že sloučení a převzetí dluhu aliance nepovažuje za prozíravé řešení. Zúžení čtyřkoalice na dva proudy - liberální a křesťansko-demokratický - ale podporuje již dlouho. Z dosavadních prohlášení zástupců ODA získal Mlynář dojem, že nabídka unie na integraci je bezpředmětná. V tom případě Unie svobody zřejmě zahájí jednání s KDU-ČSL o vytvoření politického dvojbloku. Možné převzetí dluhu ODA by podle něj znamenalo pro Unii svobody-DEU vážný problém. Většina vedení unie ale na pátečním jednání s takovou nabídkou souhlasila.
-
20.1.2002
V Karlových Varech budou příští pátek o přípravě na vstup do Evropské unie jednat hlavní vyjednavači z kandidátských zemí takzvané lucemburské skupiny. Skupinu, nazvanou podle lucemburského summitu z prosince 1997, tvoří kromě České republiky Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr. Jen před několika dny se v Brně s českým státním tajemníkem Pavlem Teličkou sešli vyjednavači takzvané visegrádské čtyřky a britský státní tajemník Peter Hain. Shodli se, že zemědělská politika nyní bude nejcitlivějším problémem při vyjednávání o vstupu do EU.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13753
- 13754
- 13755
- 13756
- 13757
- 13758
- 13759
- 13760
- 13761
- …
- následující ›
- poslední »