Zprávy

Stát by mohl odložit plánovaný prodej menšinového podílu v Českých aeroliniích partnerům v letecké alianci Sky Team. Důvodem je krize v letecké dopravě po teroristických útocích v USA v září loňského roku. "Existují určité názory, že by se to mělo odložit vzhledem k situaci po 11. září v USA. Ale zatím k tomu žádný závěr učiněn nebyl a je to také věc jednání s partnery v alianci," uvedl ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Podle dva roky starého usnesení vlády by mohl stát již letos nabídnout maximálně 15 procent akcií ČSA vedoucím společnostem Sky Teamu, tedy Air France a Delta Air Lines. Budoucí prodej je i součástí alianční smlouvy, kterou ČSA uzavřely. "V tuto chvíli zvažujeme, jak k tomu přistupovat," dodal ministr. Ještě v první polovině letošního roku hodlá vláda transformovat státní podnik Česká správa letišť na akciovou společnost. Ta by vlastnila pražské letiště Ruzyně, zbylá regionální letiště by zůstala ve vlastnictví státu. Letiště v Brně, Ostravě a Karlových Varech by byla podle ministra postupně buď pronajímána zájemcům nebo, v případě zájmu, převedena do vlastnictví krajů. Vstup soukromého investora do ruzyňského letiště se zřejmě letos neuskuteční. "Není tam žádný důvod chvátat. Do voleb se to určitě nestihne," uvedl ministr Schling.

Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by měla získat novou budovu do konce funkčního období nynější vlády. Ministr zahraničí Jan Kavan to řekl novinářům ke svému úternímu jednání s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a prezidentem stanice Thomasem Dinem o přesídlení RFE/RL z centra města kvůli bezpečnostním rizikům, na něž poukazuje česká vláda. Účastníci schůzky se podle něj shodli v tom, že dlouhodobé bezpečnostní riziko neklesne k nule, a je třeba najít takové místo, jež by bezpečnost zajistilo dlouhodobě. Podle ministra by jeden z deseti objektů, které navrhlo ministerstvo obrany, mohl tato kritéria splňovat, "ale shoda na něm stále není". Kavan nechtěl říci, který objekt by to mohl být.

Prezident Václav Havel se v úterý setkal s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořili spolu o aktuální situaci české ekonomiky v době celosvětového hospodářského oslabení, o současném posilování koruny a přípravách vstupu České republiky do Evropské unie. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka prodiskutovali také fungování centrální banky. Jejich schůzka byla plánována již na dřívější termín, kvůli nemoci prezidenta však byla přesunuta na úterý.

Hornorakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín oznámili, že uspořádají ve středu v příhraničním okresním městě Freistadtu novou demonstraci proti Temelínu. Hlavním podnětem má být tentokrát nadcházející zavážení jaderného paliva do druhého bloku elektrárny. Podle sdělení spolku Stop Temelín má být při této příležitosti mimo jiné předán ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi seznam požadavků, na nichž se v sobotu v Salcburku dohodli zástupci všech hlavních rakouských protiatomových organizací. Účastníci salcburského setkání vyzvali vídeňskou vládu, aby do 15. února zahájila nová jednání s vládou České republiky "s jednoznačným cílem dosáhnout co nejrychlejšího uzavření jaderné elektrárny Temelín". Ve společné rezoluci vyjádřili dále mimo jiné požadavky na revizi rozhodnutí povolit dovoz jaderné elektřiny do země, zastavení prodeje rakouských energetických podniků koncernům provozujícím atomové elektrárny, svolání mezinárodní konference o Temelínu, okamžitý přechod na ekologický proud ve všech veřejných zařízeních a vystoupení z organizace Euratom. V přijaté rezoluci zdůraznili, že rakouská protiatomová politika spočívá od roku 1978, kdy bylo v referendu odmítnuto uvedení do provozu vlastního reaktoru v Zwentendorfu, výlučně na tlaku obyvatelstva. Všechny dosavadní vlády svými činy nenaplňovaly výsledek tehdejšího referenda a snažily se zásadní odmítnutí jaderných elektráren změnit spíš v souhlas s bezpečnými elektrárnami, tvrdí se v rezoluci. Dokument obviňuje vládu, že "zbytečně a nezodpovědně" souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních ČR s EU a dostala tak Rakousko do "katastrofální vyjednávací pozice".