Zprávy

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) požaduje od české strany nejen zrušení tzv. Benešových dekretů, ale i vrácení zabaveného majetku. Případné přijetí společné deklarace Vídně a Prahy k této otázce, podobné česko-německé deklaraci, považuje za nedostatečné. "Musí dojít k tomu, že se Benešovy dekrety zruší," řekl novinářům šéf SLÖ Gerhard Zeihsel. V souladu s mezinárodním právem je třeba vycházet z toho, že by Česká republika měla přistoupit na vrácení majetku, případně odškodnění sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce na základě dekretů odsunuti z tehdejšího Československa a přišli o svůj majetek, uvedl Zeihsel. Rakousko podle něj odškodněním nuceně nasazených ukázalo cestu k nápravě bezpráví. Vyhnání sudetských Němců označil za etnickou čistku a genocidu. "Pokud bude Česká republika bez předchozího zrušení (dekretů) přijata za člena Evropské unie, proviní se EU legalizací této genocidy," zdůraznil. SLÖ se sice zastává přijetí České republiky do Evropské unie, současně ale oceňuje podporu představitelů koaliční strany Svobodných (FPÖ), kteří hodlají spojovat otázku začlenění ČR do unie a zrušení dekretů. Představitelé SLÖ kritizovali rovněž nedávné výroky českého premiéra Miloše Zemana, který v souvislosti s rakouským protitemelínským lidovým hlasování hovořil o sudetských Němcích jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně.

Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) ve čtvrtek usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení tzv. Benešových dekretů. Současně má kabinet kancléře Wolfganga Schüssela usilovat i o zrušení obdobných slovinských dekretů AVNOJ. Usnesením, které prosadili poslanci vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), Národní rada dále žádá spolkovou vládu, aby pokračovala v jednání o jihočeské jaderné elektrárně Temelín s novou českou vládou po letošních parlamentních volbách v ČR.

Rakouské ministerstvo zahraničí vzalo na vědomí českou diplomatickou nótu, ale více na výroky generálního tajemníka rakouské vládní strany Svobodných (FPÖ) Petera Sichrovského reagovat nebude. Rakouskou odpověď na český úterní protest ve čtvrtek v Černínském paláci tlumočil rakouský velvyslanec v Praze Klas Daublebsky, sdělil jeho mluvčí Gregor Schusterschitz. Sichrovsky vyzval v pondělí českou vládu k přehodnocení důsledků rasového pronásledování a odškodnění jeho obětí, zvláště Židů. Vyvolal tím bouřlivou reakci vládních představitelů i židovských zástupců. "Rakouská zahraniční politika se v otázkách vztahů s Českou republikou snaží vždy postupovat v duchu dobrých sousedských vztahů a při vzniklých problémech nebo iritacích hledat věcnou podstatu těchto potíží," řekl Schusterschitz.

Poslanci ve čtvrtek propustili do třetího čtení vládní návrh ústavního zákona o referendu. Norma, kterou se snaží prosadit hlavně ČSSD, se tak již poněkolikáté dostává do závěrečného čtení v dolní parlamentní komoře. Návrh vymezuje základní právní rámec pro vyhlášení referenda a výslovně upravuje referendum o vstupu České republiky do EU. Již projednání v ústavněprávním výboru ukázalo rozpolcenost poslanců vůči normě, již odmítá především pravice. Členové výboru nepřijali k normě žádné usnesení, neboť polovina chtěla návrh přijmout, polovina nikoliv. V rozpravě na schůzi vystoupil proti návrhu již tradičně Marek Benda z ODS a navrhl zamítnutí normy, které však sněmovna nepřijala. Benda pak jako jediný předložil pozměňovací návrhy, o nichž sněmovna rozhodne ve třetím čtení. Návrh předpokládá, že referendum bude mimo jiné možno vyhlásit, vysloví-li se pro něj peticí 300.000 lidí.