• 4.2.2002

    Smlouva mezi Českou republikou a britsko-švédským konsorciem BAe Systems/SAAB o nákupu 24 stíhaček Gripen by měla být uzavřena v dubnu. "Podle usnesení vlády se má o této dohodě jednat a má být uzavřena k 15. dubnu tohoto roku," řekl premiér Miloš Zeman novinářům po jednání vlády. Dodal, že dohoda by měla být předložena parlamentu v rámci třetího čtení návrhu zákona o úvěru na nákup stíhaček. Premiér reagoval na vyjádření českého velvyslance ve Švédsku Františka Husáka, podle něhož jsou jednání s konsorciem až na detaily hotova a Česko bude k podpisu smlouvy připraveno během jara.

    Autor: Ivo Prokop
  • 4.2.2002

    Vláda podpořila jednodušší rozhodování o pohybu cizích vojsk v České republice. Kabinet zatím nerozhodl o dokončení sanace bývalého vojenského újezdu Ralsko. K návrhu změny hranice mezi Jihomoravským krajem a krajem Vysočina zaujali ministři neutrální stanovisko a rozhodnutí ponechali na Poslanecké sněmovně. Jednodušší rozhodování o pohybu cizích vojsk v ČR by měla umožnit poslanecká novela Ústavy. Doposud musel kabinet například schvalovat přelet každého letadla zvlášť a vyžadovat k tomu souhlas parlamentu. Po změně Ústavy by mohla o více přeletech rozhodnout vláda najednou a parlamentu by dvakrát za rok předložila zprávu. Verdikt o vyčištění zbývajících 3500 hektarů vojenského prostoru Ralsko od munice, kterou tam po odchodu v 90. letech zanechala sovětská armáda, vláda odložila o měsíc. Zabývat se jím ještě budou ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí a místního rozvoje. Vláda soudí, že by o převodu 44 vesnic z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje měli rozhodnout především občané v referendu, nebo by se na něm měla dohodnout vedení územních celků. Jihomoravští zastupitelé zdůvodnili návrh spádovostí a lepší dopravou obyvatel těchto vesnic do Brna. Vláda však nesouhlasí s jejich argumentem, že by změna nezatížila státní rozpočet. Podle Rychetského by si novela vyžádala řadu legislativních změn a zásah do rozdělování daní. Rozhodnutí nepadlo ani o podnětu rady pro lidská práva, která navrhovala dvojí občanství pro více Čechů. Tuto výsadu by měli mít nově Češi dlouhodobě žijící na Slovensku a občané Česka, kteří vstoupili do manželství s cizincem. Rada rovněž navrhla vypovězení dosud platných mezinárodních smluv z éry socialismu, které měly bránit dvojímu státnímu občanství a které jsou v rozporu s českým zákonodárstvím a evropskými dohodami.

    Autor: Ivo Prokop
  • 4.2.2002

    Reakce na návrhy Evropské komise z minulého týdne k financování rozšíření a zemědělské a strukturální politiky Evropské unie ukazují, že mnoho lidí odmítlo tyto návrhy, aniž se s nimi pořádně seznámilo. Sílí riziko, že celý proces rozšíření může trpět handrkováním o jeden milión tady, jeden milión támhle, řekl v Bruselu člen komise pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler představitelům biskupských konferencí z Česka a z dalších kandidátských států. Připomněl zvláštní úlohu, kterou mohou hrát křesťané v procesu rozšiřování Evropy - jak to zdůraznil i papež Jan Pavel II., když před třemi lety prohlásil, že přispět k tomuto procesu je povinností křesťanů. Episkopální výbor EU (COMECE) pozval na informační seminář biskupy všech kandidátských zemí ze střední a východní Evropy, kde biskupové působí. Někteří, například ze Slovenska a Slovinska, účast odmítli a v Bruselu se nakonec sešli biskupové a jejich zástupci jen z Polska, Česka, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Český biskupská konference vyslala poslance a člena zemědělského výboru Sněmovny Jaroslava Lobkowicze a svého ekonoma Karla Klimeše. Poslanec vysvětlil nepřítomnost svého bratra, biskupa Františka Lobkowicze tím, že česká konference "se zalekla tématu zemědělství" a že římskokatolická církev nemá v českém zemědělství silný vliv. Také vyjádřil přesvědčení, že zemědělství v ČR je na tom lépe než například v Polsku, protože zestátnění a kolektivizace v 50. letech podle něj vyřešily spoustu problémů, které by se musely řešit jako nyní v Polsku, například s rozdrobeností zemědělství. Vstup Česka do EU podle Jaroslava Lobkowicze zajistí českým zemědělcům finanční a vývozní podmínky, které budou srovnatelné s podmínkami jejich kolegů v EU.

    Autor: Ivo Prokop
  • 4.2.2002

    Zatímco KDU-ČSL má kmenové voliče a může ve volbách do sněmovny získat i po krizi čtyřkoalice deset procent hlasů, volební šance unionistů jsou po rozpadu uskupení obtížně předvídatelné. Protože vztah ke straně je mezi stoupenci Unie svobody-DEU vlažný, mnozí příznivci unie se přidají k názorově blízké ODS, nebo zcela rezignují na volby. Vyplývá to z šetření Střediska empirických výzkumů (STEM) ze 7. až 13. ledna. Ani když se udrží dvoublok unionistů a lidovců, neznamená to podle závěrů výzkumu, že se stranám podaří udržet podporu, jaké se jim dostávalo počátkem ledna, před krizí vyvolanou spory kolem dluhu ODA. Zaniklá čtyřkoalice Unie svobody-DEU, KDU-ČSL a ODA byla favoritem vlažných a nezakotvených voličů. Hlas jí podle STEM chtěla dát ještě v polovině ledna desetina někdejších voličů ODS a ČSSD. Koalici by v první polovině ledna volila také třetina lidí, kteří půjdou k volbám poprvé. Odliv voličské přízně čtyřkoalice zaznamenala agentura STEM už začátkem ledna, tedy ještě před vyostřením konfliktu mezi KDU- ČSL, Unií svobody-DEU a aliancí. Podle lednového výzkumu společnosti TNS Factum by pak ve sněmovních volbách získala 24,9 procenta hlasů, a skončila tak až za ODS a ČSSD.

    Autor: Ivo Prokop
  • 3.2.2002

    Šanci na "podstatné" rozšíření Severoatlantické aliance na listopadovém summitu v Praze spatřuje zmocněnec české vlády pro tuto vrcholnou schůzku NATO Alexandr Vondra. O víkendu to podle něj signalizovala i diskuse na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově, které se zúčastnil. Pokud se kandidátské země budou snažit, neomezí se rozšíření jen na jednu nebo dvě země, ale pozvaných do NATO bude možná pět až sedm, soudí Vondra.

    Generální tajemník NATO George Robertson na bezpečnostní konferenci v Mnichově nabádal Evropany, aby rozvíjeli své vojenské schopnosti. Navzdory veškeré rétorice a ročním investicím přes 140 miliard dolarů potřebovali Evropané vždy pomoc USA při přesunech vojsk a při vedení a uskutečňování větších operací. Šéf NATO kritizoval také Spojené státy za jejich "zbytečné restrikce v transferu technologií a v průmyslové spolupráci".

  • 3.2.2002

    Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil odmítl požadavek strany Svobodných, aby se začalo znovu jednat o uzavření jaderné elektrárny Temelín. Také zrušení takzvaných Benešových dekretů považuje za nereálné. Klaus odmítl i požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům", dodal Klaus.

    Pro vyřešení otázky tzv. Benešových dekretů přijetím společné deklarace vládami i parlamenty obou zemí se opětovně vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. V diskusní relaci rakouské televize navrhl přijetí deklarace, "která jednou navždy stanoví, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Kancléř současně zdůraznil, že vyřešení této otázky nesmí vést k opoždění rozšiřování Evropské unie. Zatímco lidovci kancléře Wolfganga Schüssela usilují o přijetí společné deklarace, jakou již ČR uzavřela s Německem, představitelé koaliční strany Svobodných požadují zrušení dekretů a podmiňují tím svou podporu integračním snahám České republiky. Benešovy dekrety mj. vedly po druhé světové válce k zabavení majetku a odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa.

  • 3.2.2002

    Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) soudí, že přímá volba prezidenta by vedla ke zvolení stranického kandidáta. Nezávislý jedinec by podle něj neměl dostatek prostředků na volební kampaň. Nezávislý kandidát má spíše šanci při volbě prezidenta parlamentem, uvedl Rychetský v pořadu Nedělní partie televize Prima, v němž diskutoval s poslancem Markem Bendou (ODS). Ten považuje téma přímé volby nejvyššího ústavního činitele za marginální věc. Dokáže si tento způsob představit, ale nynější se nutně měnit nemusí.

  • 3.2.2002

    Ústavní soud podle církevních zdrojů již brzy obdrží stížnost týkající se kontroverzního církevního zákona. Poslanci zákon v prosinci schválili přesto, že kvůli některým paragrafům novou právní normu jako protiústavní odmítl prezident Václav Havel, Senát i církve. Norma podle církví zasahuje do jejich práva zřizovat vlastní instituce, zvláště ty, které jsou zaměřeny na působení v sociální a charitativní péči. S právním oddělením charit a diakonií od struktur a života církví nesouhlasí jak katolíci, tak protestanté a pravoslavní.

    Zákon vyvolal na sklonku loňského roku ostré výměny názorů mezi vládou a církvemi. Zatímco ministerstvo kultury označilo kritická vystoupení katolických biskupů za zákeřná, církevní představitelé naopak prohlašovali, že s nimi vláda během přípravy zákona jednala podvodně. Podle ministerstva nevznesly církve loni od jara k navrhovanému zákonu již žádné připomínky. Kardinál Miloslav Vlk však novinářům řekl, že až při druhém čtení v parlamentu církve zjistily, že tam byl zákon představen bez slíbených změn.

  • 3.2.2002

    Důraz na úlohu a práva žen inspirovaný biblí není podle předsedkyně Unie katolických žen Markéty Koronthályové totéž co radikální světský feminismus. Ženy mají podle církevního pojetí rovná práva, ale neznamená to, že jsou stejné jako muži. Radikální výstřelky, známé třeba z USA, toto občanské sdružení mající asi 500 členek odmítá. Chce se však zároveň vyvarovat toho, aby slovo feminismus bylo tabu. V české společnosti chybí ženské charisma. "Nakolik se ženy samy bojí více do politiky vstoupit a nakolik jim to společnost neumožňuje, je téma na širší diskusi, ale je jasné, že kdyby politiku dělaly ženy, vypadala by úplně jinak," prohlásila Markéta Koronthályová. Katolické ženy podle jejích slov například deset let marně volají po ministerstvu pro rodinu. "Roste kriminalita dětí, které páchají sedm procent zločinů. Je tu přitom nedoceněna role rodiny, matky, ženy," upozornila Koronthályová. Společnost je podle ní stavěna jen na výkon a na měřitelné hodnoty.

  • 3.2.2002

    O možném zneužití jaderné energie jednají v Praze světoví experti. Na mezinárodním kongresu (European Nuclear Society Pime 2002) se budou do středy věnovat vztahu veřejnosti k jaderné energetice. "Účastníci konference budou hovořit například o tom, jak 11. září ovlivnilo způsob prezentování jaderné energetiky, a o možnosti teroristických útoků na jaderné elektrárny," řekl organizátor akce Vladimír Labuda.

Pages