Zprávy

Země visegrádské skupiny nesouhlasí s návrhem Evropské komise na financování zemědělství, který by poskytl novým členským státům méně než dosavadním členům. Konstatuje se to ve společném prohlášení, které na závěr schůzky v Budapešti podepsali předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. V prohlášení zdůrazňují, že jsou proti každé politice, jejímž výsledkem je druhořadé členství v Evropské unii.

Předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že chápe stížnosti kandidátských zemí, pokud by až do roku 2013 dostávaly jen polovinu subvencí pro dosavadní členské země. Jak uvedl, společná agrární politika Evropské unie je příliš drahý systém. Proto musí být reformována ještě před rozšířením. Vyzval proto k přijetí takového řešení, které by mohlo platit ve stejné míře pro všechny a bylo financovatelné. Dosavadní systém není ani solidární, ani dobrý pro zemědělství, natož pro finanční sféru, zdůraznil Alfred Gusenbauer.

Komisař Evropské unie Franz Fischler se vyslovil proti tomu, aby se vstup České republiky do Evropské unie vázal na zrušení takzvaných Benešových dekretů, které daly po válce právní základ vysídlení a vyvlastnění sudetských Němců. "České republice by ale slušelo, kdyby udělala za touto bolestnou kapitolou tlustou čáru," řekl politik za Rakouskou lidovou stranu v rozhovoru pro týdeník Profil. Podle rakouského průzkumu je 48 procent Rakušanů pro zrušení Benešových dekretů a 35 procent si v této kauze nepřeje nic měnit. Podle agentury APA je překvapující, kolik toho Rakušané o Benešových dekretech vědí. Slyšelo už o nich 64 procent dotázaných a jejich obsah zná 61 procent respondentů z této skupiny.

Premiérovi Miloši Zemanovi by se líbilo, kdyby ČSSD navrhla v příštích prezidentských volbách v roce 2003 jako svého kandidáta ombudsmana Otakara Motejla. Zeman to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Současně téměř vyloučil, že by kandidaturu přijal on sám. Učinil by tak "pouze v krajně nepravděpodobné krizové situaci, kdy by žádný jiný kandidát nebyl průchodný" a někdo jej o to požádal. Devětašedesátiletý Motejl je nestraník. Veřejným ochráncem práv, v české historii prvním, byl zvolen v prosinci 2000. Do té doby zastával v Zemanově kabinetu funkci ministra spravedlnosti. Motejl ČTK v lednu řekl, že zatím neví, zda by kandidaturu přijal. Zdůraznil, že je pro něj důležité, kdo by kandidaturu navrhl a do jakých poměrů bude prezident zvolen.

Nejsilnější opoziční uskupení v České republice, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Z pozice lídra čtyřkoalice odstoupil poslanec Unie svobody-DEU Karel Kühnl a minulostí je i stínová vláda, kterou vedl. Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení starých dluhů ODA. Definitivní tečku za současnou podobou čtyřky udělalo vedení KDU-ČSL, které se ve čtvrtek rozhodlo jít do voleb jen s Unií svobody-DEU, tedy bez zástupců aliance. Lidovci ale tvrdí, že čtyřkoalice může nadále spolupracovat. Představitelé ODA i unie přesto čtyřkoalici považují za neexistující uskupení. Unie svobody-DEU by měla v úterý rozhodnout o tom, zda půjde do voleb společně s lidovci. ODA se hodlá voleb také zúčastnit. Zatím není jasné, zda bude kandidovat sama, nebo s nějakou jinou stranou. V pátek však její řady opustil jeden ze zakládajících členů senátor Daniel Kroupa. Nevěří totiž v další budoucnost samostatné existence strany. Podle politologů se rozpad čtyřkoalice dal očekávat. Mnozí z nich si myslí, že si lidovci odstraněním ODA uvolnili cestu k povolebnímu vyjednávání se sociální demokracií. Pokud by totiž pravicová ODA ve čtyřkoalici zůstala, bránila by se podle nich jednání s levicí. Zatím však zůstává otázkou, s kým by po volbách chtěla jít do vlády Unie svobody-DEU. Řada jejích členů totiž původně odešla z ODS a mezi občanskými demokraty a unionisty ještě dnes kvůli tomu existuje napětí. Přesto však ODS i Unie svobody-DEU o sobě shodně prohlašují, že mají k sobě programově velmi blízko. Není zatím jisté, zda unionisté a lidovci půjdou do voleb společně. Například pražská organizace Unie svobody-DEU to odmítá. Vyzvala proto vedení strany, aby svolalo republikové shromáždění. Ostatní regionální organizace strany se přiklánějí spíše ke společné kandidatuře s lidovci. Předsedové ODS a ČSSD, Václav Klaus a Vladimír Špidla, zatím nechtěli poslední události ve čtyřkoalici komentovat. Podle Špidly mají členové čtyřkoalice velmi rozdílné politické zájmy. O budoucí spolupráci podle něj rozhodnou až sami voliči. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 14. a 15. června.