Zprávy

Dva krále mají od pátku olašští Romové v České republice. Olaši ze 14 měst, v nichž sídlí jejich největší komunity, zvolili v Brně svým králem Jana Horvátka z Brna, známého pod přezdívkou Bobko. Jeho zvolení předcházela nedávná volba olašského krále v Ostravě: Tam se jím stal Jan Lipa. Nespokojení Romové ale uspořádali nové volby. Lipovo zvolení totiž považovali za nedemokratické, protože se ho podle nich nezúčastnili jejich zástupci z celé republiky. Olašští Romové, kteří dali Horvátkovi hlas, odmítají respektovat Lipu jako krále a stojí pevně za tím, že ostravská volba byla anulována.

Ve Vídni se ve čtvrtek setkali prezidenti České republiky Václav Havel a Rakouska Thomas Klestil. Jednali mimo jiné i o spuštění jaderné elektrárny Temelín a o tzv. Benešových dekretech. Spuštění Temelína má podle rakouského prezidenta souvislost se vstupem ČR do Evropské unie. Česká republika však kvůli Temelínu nesmí být vydírána hrozbou veta nebo uspořádáním vnitrorakouského referenda o rozšíření unie, řekl Klestil po jednání s Havlem. Havel zdůraznil, že sporné otázky ve vzájemných vztazích by se neměly stát zdrojem emocí a nástrojem populistických politiků, ať už v Česku nebo Rakousku.

Evropský parlament schválil ve středu rezoluci o České republice, která kromě jiného nastoluje možnost odstavení jaderné elektrárny Temelín. S výjimkou dvou odstavců na toto téma jde o standardní dokument, který pro ČR vyznívá převážně příznivě.

Patnáctistránkový dokument o stavu přípravy ČR soudí, že v případě Temelína je třeba nadále počítat s tzv. nulovou variantou, tedy s vyřazením z provozu, pro případ pokračujících nedostatků plynoucích z konstrukce elektrárny. Vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda části Temelína mohou být odepsány jako "uvízlé náklady" v případě odstavení elektrárny, což znamená dočasné zvýšení poplatku za přístup do sítě, z něhož by se zastavení provozu financovalo. Komisi EP doporučuje, aby uspořádala mezinárodní konferenci, která by zvážila možnosti a náklady odstavení Temelína a mezinárodní nabídky financování tohoto odstavení.

Hornorakouští odpůrci jaderné energie rezoluci Evropského parlamentu přivítali. Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí řekl, že "Evropský parlament tak vydal Evropské komisi závazný pokyn, aby seriózně a vážně posuzovala téma Temelín jako evropský problém a ne jako bilaterální česko-rakouskou záležitost". Podle Pühringera temelínská elektrárna "ohrožuje celou Evropu" a mezinárodní studie dokládají, že v případě katastrofy by byly Německo, Francie nebo země Beneluxu postiženy právě tak jako části Rakouska nebo České republiky.

Rezoluci Evropského parlamentu považuje provozovatel elektrárny a.s. ČEZ pouze za politickou deklaraci. Podobný postoj zaujalo k rezoluci i ministerstvo průmyslu a obchodu. "Rezoluce EP nevychází z odborných posudků, ale je pouze politickou deklarací vycházející z názorů zelené opozice," uvedl na dotaz ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že k bezpečnosti Temelína nemají zásadní připomínky odborníci Evropské komise ani odborní pracovníci sdružení západoevropských provozovatelů jaderných elektráren. "Rezoluce ukazuje, že poslanci EP neznají skutečný stav naší jaderné elektrárny," uvedl za MPO poradce ministra Miroslava Grégra Jiří Hanzlíček. Považuje to za částečnou chybu české diplomacie. "Poslanci EP jsou pod tlakem rakouské strany, aniž by byli schopni těmto lobbystickým požadavkům oponovat," dodal.

Žádosti českých občanů o azyl v Británii vzbuzují dojem, že Česká republika nedodržuje politická kritéria, k jejichž plnění se zavázala, aby mohla být přijata do Evropské unie, řekl ČTK šéf britské Dolní sněmovny a bývalý ministr zahraničí Robin Cook. "Kandidátské země hlásí pokrok, pokud jde o zacházení s menšinami, nicméně jejich občané žádají o azyl. Počet žadatelů je pro členské země EU včetně Británie hlavolamem. Musíme si nutně klást otázku, co k tomu ty lidi motivuje," uvedl Cook, který pobýval ve Štrasburku z titulu své funkce předsedy Strany evropských socialistů. Odpověď na tuto otázku je podle něj důležitější než zkoumání vhodnosti kontrol britských imigračních úředníků na pražském letišti. Tyto kontroly jsou podle něj výhodné pro české cestující a dějí se na základě dohody s českou vládou. Je jasné, podotkl, že jakmile ČR vstoupí do EU, budou se její občané v rámci platných pravidel pohybovat volně. Usoudil, že britský postup vůči ČR v této věci nelze považovat za precedens pro další země EU - Británie si ho může dovolit, protože není vázána schengenskými předpisy. Kontinentální členové unie jako signatáři Schengenské úmluvy musejí postupovat kolektivně.