Zprávy

Hornorakouský hejtman Josef Pühringer vyzval ve středu českého premiéra Miloše Zemana, aby se oficiálně omluvil sudetským Němcům za "urážky vyslovené v rozhovoru pro tisk". "Zemanova prohlášení jasně protiřečí duchu Evropské unie, do níž chce Česko vstoupit," cituje z hejtmanova prohlášení agentura APA. Zeman v rozhovoru pro rakouský magazín Profil uvedl, že mnoho sudetských Němců se dopustilo zrady na Československu, což by se podle tehdejších zákonů trestalo smrtí. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti. "Za tyto nanejvýš cynické, zlehčující a absolutně nepřijatelné výroky premiéra Zemana musí následovat omluva vůči sudetským Němcům," požaduje Pühringer s odůvodněním, že jen tímto způsobem lze "omezit škody" ve vztazích Česka k jeho (německojazyčným) sousedům.

Rakouská lidová strana kancléře Wolfganga Schüssela odmítá blokování vstupu Česka do Evropské unie kvůli provozu jaderné elektrárny Temelín. Rakousko je sice připraveno jednat s českou stranou v případě, že se Praha rozhodne přehodnotit svůj dosavadní postoj ve věci Temelína, nemůže však zasahovat do rozhodnutí ohledně energetické politiky jiných zemí, poznamenal kancléř. Nepřímo tím odmítl nátlak na českou stranu, aby odstavila jihočeskou elektrárnu. Připomněl, že bruselskou dohodu o ukončení procesu z Melku ohledně Temelína, kterou uzavřeli předsedové vlád obou zemí, uvítali všichni členové rakouské vlády, tedy i ministři za Svobodné. V případě neplnění této dohody má však Rakousko možnost vrátit se k projednání české energetické kapitoly, která byla "odložena stranou". "Zatím však pro takový krok neexistují žádné náznaky," doplnil Schüssel. Kancléř se vyslovil pro zlepšení vztahů mezi Rakouskem a Českem, které v poslední době ovlivnily zejména slovní přestřelky mezi českým premiérem Milošem Zemanem a korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem.

Nálada během úterního zasedání rakouské vlády, prvním po oznámení výsledků podpisového referenda proti české jaderné elektrárně Temelín, byla údajně napjatá. Obě koaliční strany přitom podle svých vyjádření trvají na svém, tedy lidovci na odmítnutí pokusů vetovat vstup Česka do EU, zatímco Svobodní na prosazení veta trvají.

Za snahu o zpochybnění suverénního práva České republiky rozhodnout o tom, jakou formu energie bude využívat, označil rakouské protitemelínské referendum ministr zahraničí Jan Kavan. V referendu se 15,5 procenta rakouských voličů vyslovilo pro zablokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Spojování Temelína se vstupem ČR do EU je podle Kavana nutné ostře odmítnout. "Tato petice, která se jmenovala Veto proti Temelínu, možná i díky tomu, kdo ji inicioval - pan (korutanský hejtman Jörg) Haider a strana Svobodných, na mne dělala dojem, že skutečným přáním je zabránění nebo alespoň oddálení vstupu České republiky do Evropské unie," řekl ministr zahraničí.

Rakouský prezident Thomas Klestil označil skončené rakouské podpisové referendum o jihočeské jaderné elektrárně za "zřetelné vyjádření obav lidí z uvedení české jaderné elektrárny Temelín do provozu, a obecně z atomové energie vůbec". Klestil prohlásil, že tyto obavy sdílí, a vyzval politiky, aby je brali vážně. Rakouský prezident současně znovu potvrdil svůj postoj, že rozšíření Evropské unie má pro Rakousko velký význam a v žádném případě nesmí být ohroženo. V týdenní podpisové akci iniciované vládní nacionalistickou stranu Svobodných, která skončila v pondělí, více než 900.000 Rakušanů, tedy téměř 16 procent voličů, podepsalo požadavek, aby vstup Česka do Evropské unie byl zablokován, pokud Praha neodstaví temelínskou elektrárnu. Právně nezávaznou petici nyní musí projednat rakouský parlament.

Podpisové referendum proti jaderné elektrárně Temelín, které v Rakousku pořádali vládní Svobodní, je podle vůdce slovenské opozice Vladimíra Mečiara chybným nátlakem na Českou republiku. Jak slovenský expremiér řekl, protiatomová politika alpské republiky vede pouze k tomu, že z Rakouska odcházejí odborníci na tuto problematiku. Slováci měli podobné problémy s Vídní, když (za Mečiarovy vlády) spouštěli jadernou elektrárnu v Mochovcích.

Výsledek podpisového referenda v Rakousku podle evropského komisaře Güntera Verheugena potvrdil, že Rakušané sice nemají rádi jadernou energii, nechtějí však poškodit vztahy své země s Českou republikou. Verheugen zároveň zdůraznil, že přístupové rozhovory EU a ČR poběží dál podle plánu. Evropská komise podle jeho slov předpokládá, že Rakousko ve vnitřní parlamentní debatě potvrdí výsledky melkského procesu a dodrží závazky, které z nich vyplývají.

Český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša je přesvědčen, že Praha i Vídeň jistě dokáží brzy překonat "vzedmutí emocí a zátěž v rakousko-českých vztazích", která vznikla v souvislosti s podpisovým referendem proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Gruša to řekl v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA.

Výsledky protitemelínského referenda v Rakousku nemohou podle odborníků na zahraniční problematiku nijak ohrozit zájmy České republiky. Přestože se pod textem petice shromáždilo téměř milión podpisů a problémem se bude muset zabývat rakouský parlament, zahraniční politika Rakouska nemůže podle nich doznat zásadních změn. Zároveň však odhadují, že aféra na čas poznamená česko-rakouské vztahy.

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička soudí, že při březnovém kole rozhovorů s kandidáty by EU a Česká republika mohly projednat až čtyři kapitoly. Ty by se týkaly regionální politiky, dopravy, institucí a veterinární a fytosanitární části kapitoly zemědělství. V dubnu by pak měla být na programu hospodářská soutěž. Před novináři nedokázal Telička odhadnout, kolik kapitol by Praha mohla uzavřít za nynějšího španělského předsednictví v EU. Nevyloučil variantu, že Česko uzavře všech šest zbývajících kapitol, ale ani možnost, že se do června nepodaří vyjednat žádnou. Ministerstvo zahraničí se nyní připravuje na práci Konventu, který bude od března debatovat o budoucnosti EU. Českou republiku v něm budou zastupovat tři delegáti. Prvním známým je ministr zahraničí Jan Kavan, náhradníkem bude politický ředitel jeho resortu Jan Kohout. Další dva kandidáty a jejich náhradníky vyberou do poloviny února Senát a Poslanecká sněmovna.