• 20.1.2002

    Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín odloží kvůli problémům s armaturami německé výroby v nejaderné části některé plánované testy. Podle ředitele elektrárny Františka Hezoučkého bude oprava armatur zřejmě znamenat určité prodloužení nynější etapy spouštění. Nesprávná funkce armatur německé výroby byla důvodem odstavení bloku již 14. ledna. Zasáhl tak limitační systém elektrárny, který kontroluje parametry jednotlivých zařízení. Elektrárna se nyní podle Hezoučkého soustřeďuje na přípravu druhého bloku, kde pokračují práce se zavážením paliva. První blok pracuje na 100procentní výkon a vyrábí 1000 megawattů elektřiny. Podle původních údajů vedení elektrárny měla tato etapa, která začala 11. ledna a zahrnuje více než 300 zkoušek, trvat zhruba tři týdny.

  • 19.1.2002

    Občanská demokratická aliance zřejmě nebude moci dodržet termín, který jí dali lidovci kvůli vyřešení jejího dluhu u České pojišťovny. Na pátečním jednání čtyřkoalice totiž lidovci odmítli způsob, jakým chce ODA svůj dluh uhradit, a vyzvali alianci, aby se do neděle vyjádřila k tomu, zda se sloučí s Unií svobody - DEU. Pokud nebude ODA se sloučením souhlasit, začnou lidovci jednat o novém složení kondidátek pro volby do Poslanecké sněmovny. Vedení ODA se však má na svém celorepublikovém sněmu sejít až o týden později, 27. ledna.

    Někteří členové ODA soudí, že požadavky čtyřkoaličních partnerů, zejména lidovců, jsou nesplnitelné, nespravedlivé a likvidační. "Pro ODA jsou nepřijatelné návrhy, které se výslovně či prakticky rovnají vynucené likvidaci ODA," uvádí se v prohlášení ODA. Aliance je pouze ochotna hledat schůdnější a přijatelnější řešení svého dluhu. Čtyřkoaliční senátor Jiří Skalický a bývalý šéf ODA však sloučení aliance s unií považuje za rozumné řešení. Senátorka ODA Jitka Seitlová si myslí, že podmínky čtyřkoaličních partnerů jsou nereálné. Naopak politologové nekompromisní postoj lidovců a unionistů chápou. Jiří Pehe považuje nabídku Unie svobody-DEU na sloučení s ODA a převzetí jejího dluhu za nebývale velkorysou. Pehe dodal, že je třeba počkat, co bylo pro voliče větší hodnotou. Zda to, že ve čtyřkoalici bylo více stran, které se dohodly, či jestli spíše ocení její větší přehlednost se dvěma jasnými proudy: křesťansko-demokratickým a liberálním.

  • 19.1.2002

    Český premiér Miloš Zeman v rozhovoru, který přinese pondělní vydání vídeňského časopisu Profil, zopakoval své výhrady vůči bývalému předsedovi rakouské krajně pravicové strany Svobodných Jörgu Haiderovi. Označil ho za "populistického nacionalistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví". Podle agentury APA tím Zeman ještě přiostřil v mediální přestřelce, kterou s rakouskými Svobodnými vede kvůli jihočeské jaderné elektrárně v Temelíně. Strana Svobodných také iniciovala podpisové referendum proti Temelínu, které v Rakousku probíhá celý tento týden.

    Obdobně jako premiér Zeman zaútočil na Jörga Haidera a jeho stranu i vicepremiér Vladimír Špidla. Jak rovněž uvedla agentura APA, Špidla v rozhovoru pro rakouský týdeník Format o Haiderovi prohlásil, že je opravdu nebezpečným politikem. Špidla přitom poukázal i na některé Haiderovy výroky o Hitlerovi a jednotkách SS, které jsou podle vicepremiéra nepřijatelné. Dále v interview vyloučil, že bude o Temelínu jednat s rakouskou vicekancléřkou Susanne Riessovou-Passerovou, protože otázka Temelína je podle něj již uzavřena. Podle týdeníku Format nepovažuje za myslitelné, že by Temelín mohl být odstaven.

  • 18.1.2002

    Vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels ocenil pokrok země v přípravě na vstup do Evropské unie za poslední měsíce. Podle Wisselse má republika velkou šanci letos ukončit přístupová jednání a v roce 2004 se stát členským státem unie. "Přístup v roce 2004 je velmi reálná možnost," řekl Wissels na závěr své čtyřdenní návštěvy Česka. Zopakoval ale, že do unie budou přizváni skutečně připravení kandidáti. Česká republika v přístupových jednáních doposud uzavřela 24 kapitol, zbývá jich dokončit šest.

    Jaderná elektrárna Temelín udělala velký dojem na evropského vyjednávače pro Českou republiku Rutgera Wisselse. Po debatách s lidmi, kteří bydlí v jeho blízkosti, ale dospěl k názoru, že by o ní měli zodpovědní lidé více a jasněji mluvit. Temelín Wissels navštívil během svého několikadenního pobytu v ČR. Nejnovější napětí mezi Prahou a Vídní kvůli Temelínu a česko-rakouské diplomatické roztržce vyvolané výroky premiéra Miloše Zemana Wissels nekomentoval. Pro Evropskou komisi je podle něj důležité, že předsedové vlád Česka a Rakouska loni dospěli k dohodě, která ukončila proces z Melku.

  • 18.1.2002

    Rozšíření Evropské unie o Českou republiku považuje za samozřejmé předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Thierse, který se v Berlíně setkal s předsedou české Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Oba politikové rovněž nespatřují problémy v nynějším vývoji česko-německých vztahů. "Evropa je naše společné téma," řekl po schůzce ČTK německý politik. Václav Klaus uvedl, že "přijal s uspokojením prohlášení předsedy Thierseho, že otázka rozšíření Evropské unie o země jako je Česká republika není v politickém světě Německa a jeho občanů vůbec otázkou, o které by se vedla diskuse". "Účast České republiky na evropské integraci je zde považována za samozřejmost," konstatoval po jednání český politik. Z pohledu předsedů zákonodárných sborů nejsou vztahy obou zemí komplikované. "Je to pocit můj i pana Thierseho a nenašli jsme téma, které bychom měli řešit jako vzájemný problém," řekl Klaus.

  • 18.1.2002

    Obsluha prvního bloku jihočeské jaderné elektrárny Temelín zvýšila v noci na pátek výkon reaktoru na 100 procent a pokračuje v testech, které jsou plánovány v této etapě spouštění. Po pondělní odstávce reaktoru začal Temelín v úterý ráno znovu dodávat proud do sítě, ale až do čtvrteční noci nepracoval na plný výkon. V etapě s výkonem reaktoru do 100 procent, která začala před týdnem a zahrnuje více než 300 zkoušek, odstavil bezpečnostní systém reaktor již dvakrát. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře by etapa měla trvat zhruba tři týdny a to, že od pondělního večera nepracoval reaktor na 100 procent by ji nemělo prodloužit.

  • 18.1.2002

    Zatím jeden člověk byl obžalován ze šíření poplašné zprávy v souvislosti s podezřelými zásilkami s bílým práškem, které loni na podzim zaplavily celou republiku. K soudu půjde muž, který na železniční stanici v Pardubicích zanechal krabici s bílým práškem a nápisem antrax, řekl ČTK Jiří Vokuš z tiskového oddělení policejního prezidia. "Muž, který byl v podnapilém stavu, oznámil na polici, že na nádraží našel podezřelou krabici s nápisem antrax," uvedl. Při odborné analýze bylo zjištěno, že v krabici byla obyčejná sůl. Ukázalo se, že balíček na nádraží umístil sám nálezce, který byl převezen na záchytku. Muži hrozí až tři roky vězení.

  • 17.1.2002

    Ministr zahraničí Jan Kavan nesdílí obavy z toho, že by Rakousko zpomalilo cestu Česka do Evropské unie. Současnou situaci v česko-rakouských vztazích ale nepodceňuje a sleduje ji. Kavan to řekl členům sněmovního výboru pro evropskou integraci. Zdůraznil, že problémy by se měly řešit v atmosféře dobrých sousedských vztahů. V Rakousku začalo v pondělí týdenní referendum proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Někteří lidé si ho vykládají jako hlasování o nutnosti zabránit vstupu ČR do EU. Rakouská vládní strana Svobodných, která ho vyvolala, podmiňuje podporu vstupu ČR do EU odstavením Temelína a zrušením poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše. Kavan zdůraznil, že pro něj je partnerem rakouská vláda. Poukázal na postoje rakouských politiků, kteří jménem vídeňské vlády podpořili rozšíření EU a vyjádřili zájem, aby jejím členem byla i ČR. V této souvislosti zmínil prezidenta Thomase Klestila, kancléře Wolfganga Schüssela, ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou a ministra životního prostředí Wilhelma Molterera. Kavan poukázal na to, že i Rakousko bude z rozšíření EU profitovat. Ministr poznamenal, že změní-li Rakousko k rozšíření EU postoj, bude to Praha muset vzít na vědomí. Kavan také poslance bez dalších podrobností informoval, že ve středu přijal rakouského velvyslance v Praze Klase Daublebského. Ten mu tlumočil odmítavý postoj své země k výrokům, které pronesl premiér Miloš Zeman na adresu rakouských Svobodných a jejich bývalého předsedy Jörga Haidra. Zeman charakterizoval Svobodné jako postfašistickou stranu. Kavan vzal názor rakouské strany na vědomí. Sám Haider označil Zemana za komunistu a uvedl, že o jeho omluvu za verbální útoky nestojí.

    Autor: Ivo Prokop
  • 17.1.2002

    Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová se vyslovila pro uklidnění vztahů s Českou republikou po ostré výměně vzájemných útoků mezi českým premiérem Milošem Zemanem a korutanským hejtmanem a bývalým předsedou FPÖ Jörgem Haiderem z posledních dnů. K probíhajícímu sběru podpisů pod petici strany Svobodných proti jaderné elektrárně Temelín uvedla, že "proti Temelínu je možné protestovat i jinak než zastrašovacími protičeskými hesly, které znamenají mobilizaci proti celému národu". Na druhé straně Ferrerová-Waldnerová obhajovala oficiální rakouský protest proti Zemanovým výrokům. Neměli bychom premiéru Zemanovi dopřát to potěšení, aby nás dále provokoval," prohlásila ministryně. Vyjádřila názor, že Zeman měl pro svá vyjádření především vnitropolitické důvody a chtěl tak podpořit svou sociálnědemokratickou stranu v nadcházejícím volebním boji. Určitou roli ale hrála zřejmě i jistá nervozita ohledně podpisového referenda, dodala. Na občany Rakouska se ministryně obrátila s výzvou, aby "akceptovali hranice možného". Rakousko se musí přizpůsobit skutečnosti, že žijeme ve společném evropském domě jako sousedé. Jinak bude mírový projekt rozšíření EU nahrazen neradostnou kapitolou komplikovaných vztahů," prohlásila Ferrerová-Waldnerová.

    Autor: Ivo Prokop
  • 17.1.2002

    Výroky českého premiéra Miloše Zemana proti rakouské vládní populistické straně Svobodných a jejímu bývalému předsedovi Jörgu Haiderovi se zřejmě projeví vyšší účastí odpůrců jihočeské jaderné elektrárny v nynější petiční akci proti Temelínu, která se v Rakousku koná. Shodují se na tom představitelé předních rakouských agentur pro výzkum veřejného mínění. Pozorovatelé z dosavadního průběhu petiční akce soudí, že záměr FPÖ získat 360.000 podpisů bude naplněn. Podpisové referendum, kterého se účastní pouze ti, jež hlasují "pro" (tedy pro odmítnutí Temelína), se zřejmě v žebříčku dosavadních 26 podpisových plebiscitů dostane na přední místo, absolutní vrchol z hlediska počtu zúčastněných pravděpodobně nedosáhne. Vůbec nejúspěšnější bylo podpisové hlasování proti výstavbě kongresového centra ve Vídni, kterého se v roce 1982 zúčastnilo 1,36 miliónů lidí; centrum však nakonec stejně bylo postaveno.

    Autor: Ivo Prokop

Pages