• 4.1.2002

    Na absurditu trvajícího rakouského zákazu dovážet elektřinu z Česka poukázala ve čtvrtek agentura APA. Jaderné elektrárny na Slovensku, ve Slovinsku a v Maďarsku, které byly z rakouského zákazu pro import elektřiny ke konci roku vyjmuty, mají horší bezpečnostní standard než český Temelín, kvůli němuž ale Vídeň českou elektřinu dovážet nadále zakazuje. "Podle Waltera Boltze z Elektrizitäts-Control GmbH (společnost regulující rakouský trh s elektřinou) nebyl zákaz dovozu české elektřiny zrušen proto, že Rakousko nepovažuje kapitolu energetika (ze vstupního jednání ČR do EU) za uzavřenou kvůli Temelínu," píše APA.

    Autor: Eva Petržílková
  • 3.1.2002

    Prezident Václav Havel sklidil za svůj novoroční projev kritiku od politiků Občanské demokratické strany. Zástupci vládní České strany sociálně demokratické včetně jejího šéfa Vladimíra Špidly se naopak ztotožnili s prezidentovými slovy o evropské integraci a národní identitě. Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus označil tuto část projevu za opětovné zjednodušování debaty o EU. "Nelze nahradit věcnou debatu o přínosech a nákladech evropské integrace pro naše občany zjednodušeními ve stylu, že jde o spor těch, co si přejí svěží vítr občanské společnosti z EU, s těmi, co zde chtějí mít jakýsi zahnívající skanzen," tlumočil ČTK Klausovu reakci jeho poradce Ladislav Jakl. Klaus podle něj chce "volnou svobodnou společnost", proti níž ale směřují "některé socializující tendence EU". Klaus označil Havlův projev za opětovnou "negativistickou klasiku". Nic pozoruhodného v projevu nenalezl ani místopředseda ODS Jan Zahradil. Podobně jako Klaus se podivil, že prezident sám sebe vyjímá z politického dění a snaží se hrát roli nezávislého arbitra, přestože politickou kulturu v zemi spoluvytváří, a je za ni proto i odpovědný.

    Vladimír Špidla se naopak zcela ztotožnil s Havlovým názorem, že integrovaná Evropa umožňuje národům hájit svou identitu a své skutečné zájmy. V roztříštěné Evropě by to podle něj možné nebylo. "Jsem přesvědčen, že projekt EU měl zabránit válce v Evropě, a to se podařilo," zdůraznil. Konkurenční prostor unie považuje spolu s Havlem za nejvhodnější prostředí k budování národní identity předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Také on se obává degenerace politiky. Východisko vidí v průhledné soutěži politických programů.

    Nadšen prezidentovým varováním před mafiánským pojetím kapitalismu a před neúctou k právu je ministr životního prostředí Miloš Kužvart. "Místo bezobsažných blábolů, které se ve sdělení některých politiků objevují, burcuje občany k aktivitě a občanskému sebevědomí," řekl ČTK.

    Prezident projevem nepřekvapil politologa Bohumila Doležala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Neřekl nic, co by se neočekávalo. ...na jedné straně jsou ti dobří, to jsme my, na druhé ti zlí, to jsou oni, a občané si mají vybrat, na čí straně stojí," charakterizoval projev hlavy státu.

  • 3.1.2002

    Nejvyššímu soudu se v loňském roce podařilo snížit počet nerozhodnutých případů. Zatímco na konci roku 1999 zůstalo 2050 nevyřízených dovolání v občanskoprávním a obchodním řízení, na konci roku 2001 jich bylo 1660. "Podařilo se to navzdory tomu, že Nejvyššímu soudu přichází stále více dovolání," uvedla v rozhovoru pro ČTK jeho předsedkyně Eliška Wagnerová. Před rokem 1996, kdy agenda dovolání přecházela z Vrchního soudu v Praze na Nejvyšší soud, činil podle Wagnerové počet dovolání do 80 měsíčně a soudci rozhodovali asi čtyři případy za měsíc. U každého ze soudců v občanskoprávním a v obchodním kolegiu nyní působí asistent a soudci rozhodují v průměru deset případů měsíčně, což je asi dvaapůlkrát více než v počátcích.

  • 3.1.2002

    Kritika českého restitučního zákonodárství, kterou vznesl Výbor pro lidská práva OSN k nárokům dědiců šlechtice Karla Des Fours Walderode, je podle mluvčího petičního výboru kauzy Walderode Josefa Kunetky neoprávněná. "Projde-li případ Walderode, objeví se nové restituční nároky ze strany šlechty a sudetských Němců," řekl ČTK Kunetka a dodal, že obvinění výboru je třeba kategoricky odmítnout. V této souvislosti zaslal mluvčí také v závěru roku místopředsedovi vlády Janu Kavanovi a předsedovi Poslanecké sněmovny Václavu Klausovi otevřený dopis, v němž nabízí důkazy o neoprávněnosti restitučních nároků.

    Výbor pro lidská práva vyzval loni na podzim český stát, aby v případě Walderodeho neprodleně vrátil jmění a odškodnil dědice zemřelého vlastníka. Současně požádal, aby ČR veřejně informovala o přijatých opatřeních. Poukázal zároveň na to, že Česko podmiňuje vracení majetku českým státním občanstvím, a nedodržuje tak mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966. Apel výboru má především politický význam, neboť komise OSN nemá právní prostředky k tomu, aby si vynutila dodržování mezinárodních dohod.

  • 3.1.2002

    Česko-německý fond budoucnosti nezaznamenal zájem o prodloužení lhůty, ve které se mohly oběti nacismu přihlásit o odškodnění. Jan Sechter z ministerstva zahraničních věcí ČTK řekl, že v ČR naopak přibývá lidí, kteří chtějí co nejdřív získat i druhou část odškodného. Vyplácení druhé splátky, která bude činit 25 procent celkového odškodnění, lze zahájit až po úplném uzavření prvního kola odškodnění; jeho termín však ještě nelze přesně stanovit. Oběti nacismu se mohly o odškodnění přihlásit do 31. prosince minulého roku. Mnoho lidí odkládalo žádost do poslední chvíle. Započítávat se budou také žádosti podané v uvedeném termínu v zahraničí. Konečné číslo žadatelů bude proto známo až příští týden, rozhodně se však vyšplhá nad 110.000. Sechter nevylučuje, že ve výjimečných případech vyhoví Německý fond odškodnění nuceně nasazených za války i žádostem podaným později. Bude se jednat o lidi, kteří byli nemocní nebo kteří opoždění vysvětlí jinými závažnými okolnostmi. Žádosti už však nebudou vyřizovány v Praze, ale v Berlíně.

    Za nucené nasazení nebo věznění během druhé světové války dostalo odškodnění již 55.000 Čechů. O vyplacení kompenzace dosud zažádalo přes 110.000 lidí, z toho 100.000 uplatnilo nárok vůči Německu, zbytek vůči Rakousku.

  • 3.1.2002

    Kritika rakouské vlády ze strany opozice v otázce české jaderné elektrárny Temelín neutichá ani na začátku nového roku. Pokračovala v ní i ve středu v rozhovoru pro agenturu APA ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová. Obvinila vládní koalici lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), že se snaží "bezpříkladnou dezinformační kampaní" vydávat "porážku ve věci Temelína za úspěch". Ve skutečnosti však podle Glawischnigové provádí nynější vláda naprostou "demontáž" rakouské ekologické politiky. Zelení obviňují vládu také z toho, že se v ekologických otázkách "naprosto vzdala jakékoli celoevropské odpovědnosti". V důsledku toho budou minimální evropské standardy platit jako horní hranice ochrany životního prostředí, přestože například právě v otázce Temelína Vídeň formálně požadovala, aby byly uplatněny nejpřísnější standardy v rámci celé unie, tedy standardy SRN. V této souvislosti Glawischnigová připomíná, že v uplynulém roce byl v Rakousku schválen zákon o správní reformě, který zakotvuje právě zákaz přijímat v rámci země přísnější normy, než jaké platí v Evropské unii.

    K "novému začátku" protitemelínských iniciativ vyzvali hornorakouští Zelení. Podpisové referendum proti Temelínu, které se bude konat na popud krajně pravicových Svobodných (FPÖ), nesmí vést k ochromení konstruktivního odporu proti české jaderné elektrárně, uvádí se v prohlášení předsedy hornorakouského poslaneckého klubu Zelených Rudiho Anschobera. "Je krajně znepokojivé, že - pokud jde o Temelín - jsou jak spolková, tak zemská vláda již dlouhé týdny ve stavu hlubokého spánku. Nesmíme také dopustit, aby odpor vůči Temelínu byl paralyzován diskusí o podpisové kampani," zdůrazňuje Anschober.

    Bruselská dohoda šéfů vlád ČR a Rakouska Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela o jaderné elektrárně Temelín je "naprosto nedostatečná", prohlásila na tiskové konferenci ve Vídni ekologická mluvčí rakouských sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simová. Při bilancování uplynulého roku vyjádřila názor, že "i kdyby byla dohoda stoprocentně naplněna, nemusí Česko přijmout jediné bezpečnostní opatření". Simová požadovala, aby se v budoucnu Rakousko přestalo pokoušet zabránit provozu jednotlivých jaderných elektráren, ale místo toho aby hledalo na úrovni Evropské unie partnery, s nimiž by prosazovala jednotné bezpečnostní standardy pro celou unii.

  • 3.1.2002

    Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín pokračuje v testech etapy s výkonem reaktoru do 90 procent. Elektrárna zkoušky na Silvestra a Nový rok přerušila. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že dokončení této etapy je plánováno do konce tohoto týdne. Výkon reaktoru prvního bloku je nyní 90 procent a výkon turbosoustrojí se pohybuje mezi 880 a 895 megawatty. Po ukončení nynější etapy energetického spouštění elektrárna předá veškeré protokoly z této fáze Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a bude čekat na povolení k přechodu do další etapy s výkonem do 100 procent, dodal. V rámci energetického spouštění, které začalo loni na podzim, čeká první blok Temelína ještě etapa energetického spouštění do 100 procent a závěrečný šestidenní nepřetržitý provoz. V březnu by pak měl začít zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců.

  • 3.1.2002

    Hodonínská radnice získala v uplynulých dnech ocenění Evropské unie za ekologickou výchovu a informovanost občanů o životním prostředí. Do soutěže se radnice zapojila loni v září, přičemž v ČR bylo oceněno devět měst, řekl ČTK hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek. V soutěži "Město v souladu s požadavky EU" porota hodnotila přístup radnic například k ekologické výchově, podpoře ekologických projektů a pořádání akcí s tímto zaměřením. Hodonín je již tři roky zapojen do projektu Zdravých měst. V rámci Dne bez aut, kdy by lidé měli nechat svůj vůz doma, jezdí ve městě hromadná doprava zdarma. Radnice tradičně pořádá ekologické soutěže pro děti v rámci Dne země. Při příležitosti letošního Dne stromů vysazovaly hodonínské děti desítky stromků.

  • 3.1.2002

    Na 1500 mladých koledníků z Německa a dalších zhruba sto dětí ze západních Čech zahájilo společným průvodem v Chebu Tříkrálovou sbírku. V České republice byla poprvé minulý rok s cílem pomoci lidem v nouzi. Děti převlečené za tři krále - Kašpara, Melichara a Baltazara - prošli centrem Chebu a v kostele sv. Mikuláše vyslechli bohoslužbu biskupů z Plzně a bavorského Řezna. Stejně jako loni začnou v následujících dnech malí koledníci obcházet lidi, jimž zazpívají koledu a požádají je o příspěvek do úředně zapečetěné pokladničky. Výtěžek celostátní sbírky bude použit na provoz charitních domovů a stacionářů pro staré lidi, domy pro matky s dětmi v tísni, na pomoc bezdomovcům a na humanitární účely. Česká katolická charita připravila pro Tříkrálovou sbírku 10.000 pokladniček. Peníze tak bude moci ve všech regionech vybírat deset tisíc trojic, zatímco vloni chodilo tříčlenných skupinek šest tisíc. Každou skupinku musí doprovázet jeden dospělý, jenž ponese odpovědnost za peníze.

  • 3.1.2002

    Asi třem stovkám tříkrálových koledníků požehnal v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně generální vikář Jiří Mikulášek. Od 3. do 8. ledna budou koledníci navštěvovat domácnosti s prosbou o příspěvek pro potřebné. "Aby se lidé nebáli, že přispívají falešným koledníkům, budou se Tři králové prokazovat dokladem České katolické charity," řekl ČTK ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman. Loni podle něj koledníci na jižní Moravě vybrali 5,3 miliónu korun. "Byla to největší vybraná částka z celé republiky," dodal. Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Česká katolická charita, má získat peníze pro sociální projekty místních charit i pro humanitární pomoc do zahraničí. Děti převlečené za tři krále, Kašpara, Melichara a Baltazara, při ní vycházejí do ulic a na koledu po domácnostech.

Pages