-
13.9.2001
Úterní teroristické útoky na USA přinesly propad akciových trhů, chaos na měnových trzích, zdražení ropy i omezení v dopravě a mezinárodním obchodu a podle analytiků tak světové ekonomice hrozí recese. Česká republika již brzy pocítí první dopady americké krize v podobě rostoucích cen pohonných hmot. Dosud Česká republika výrazné ekonomické újmy nezaznamenala. Domácí banky fungují bez omezení, pouze podobně jako strategické podniky posilují ostrahu. České aerolinie oznámily, že již ve čtvrtek počítají s obnovením pravidelné linky mezi Prahou a New Yorkem podle platného letového řádu. Největší riziko pramenící z americké krize spatřují ekonomové v drahé ropě. Distributoři očekávají, že se růst cen ropných produktů na rotterdamské burze projeví zvýšením cen pohonných hmot na pumpách již tento týden, a to růstem až o tři koruny na litr. Zdražení pohonných hmot se následně projeví ve vyšší inflaci a prohloubí schodek obchodní bilance.
-
12.9.2001
Klub Zelených v Evropském parlamentu vyčetl komisaři Günteru Verheugenovi, že svým postojem vůči problému jaderné elektrárny Temelín projevuje pohrdání tímto shromážděním. Stanovisko Zelených vyjádřila v prohlášení rakouská poslankyně Mercedes Echererová. "Rázné odmítnutí konference o ukončení Temelína komisařem Verheugenem je neuvěřitelnou urážkou Evropského parlamentu. Je povinností Evropské komise požadavek europoslanců řádně zvážit a zařadit ho do jednání o přistoupení s Českou republikou," uvedla Echererová. Temelín je podle ní evropským problémem, bez jehož vyřešení nelze uzavřít kapitolu "energetika" ani celkově jednání o přistoupení ČR k EU. Verheugen by podle ní udělal lépe, kdyby se snažil přivést Prahu k rozumu, místo aby kapituloval před vládou ve službách atomové lobby.
-
11.9.2001
Člen Evropské komise (EK) pro rozšíření Günter Verheugen odmítl požadavek Evropského parlamentu, aby EK svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a jeho financování. Vyslovil se pro rychlý politický závěr jednání mezi ČR a Rakouskem za zprostředkování EK, jež bylo zahájeno loni v prosinci v rakouském Melku. Exekutiva EU "musí samozřejmě brát vážně stanovisko Evropského parlamentu k Temelínu a pozorně tudíž zvážit jeho rezoluci z minulého týdne". Ovšem vzhledem k tomu, že česká vláda s konferencí nesouhlasí, "je to však bezpředmětná otázka", řekl Verheugen po schůzce se státním tajemníkem Pavlem Teličkou. Ten ho z pověření ministra Jana Kavana informoval o stanovisku vlády ČR. Verheugen hodlá nyní informovat kolegium Evropské komise, které parlamentu oficiálně odpoví. Komisař poukázal na to, že parlament nevyzval k zastavení procesu z Melku, naopak komisi za zprostředkování pochválil. Je tedy nutné tento "trialog" dotáhnout co nejrychleji do konce. "Naším prvořadým cílem je dovést proces z Melku k úspěšnému závěru a soustředit se na konečná řešení," prohlásil Verheugen. Podotkl, že podle prosincové dohody mělo jednání o Temelínu skončit už v červnu, takže se zpozdilo a je nezbytné ho rychle uzavřít.
Evropský parlament se minulý týden v rezoluci o České republice vyslovil pro zachování možnosti odstavení Temelína, a vyzval Evropskou komisi, aby svolala mezinárodní konferenci, jež by se tím zabývala. Komise tedy Verheugenovými ústy odpověděla, že to nelze udělat, pokud s tím nesouhlasí svrchovaná země, na jejímž území Temelín leží.
-
11.9.2001
Rozhodnutí komisaře Evropské unie pro rozšíření EU Güntera Verheugena odmítnout požadavek Evropského parlamentu, aby Evropská komise svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a o financování tohoto kroku, vyvolalo vlnu rozhořčení mezi rakouskými odpůrci atomu. Oficiální Vídeň naproti tomu zatím mlčí s tvrzením.
České ministerstvo zahraničí ocenilo Verheugenův postoj ke konferenci a vítá jeho názor, že proces zahájený loni v prosinci v rakouském Melku by měl být co nejrychleji uzavřen. Mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil ČTK sdělil, že 21. září se kvůli Temelínu sejdou rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer a český ministr zahraničí Jan Kavan. Česká strana však odmítá rakouské snahy začlenit do protokolu z Melku požadavky, které nebyly součástí původního scénáře. Do tohoto "scénáře" podle něj nepatří závěry rezoluce Evropského parlamentu navrhující svolání mezinárodní konference výhradně k Temelínu, ale ani úvahy o právní závaznosti dohod z Melku. Kavan se proto při jednání s Moltererem pokusí najít východisko "ze současné patové situace", kdy Rakousko vznáší nové požadavky a současně stále znemožňuje ČR uzavřít kapitolu energetika, uvedl Pospíšil.
Rakouská oficiální místa zatím nekomentují prohlášení komisaře Verheugena; Vídeň čeká na reakci českého premiéra Miloše Zemana k dopisu rakouského kancléře, ve kterém Wolfgang Schüssel informoval o připravenosti své země podílet se na konferenci o možnostech uzavření Temelína. "Dokud nemáme odpověď, nemůžeme zaujmout žádné stanovisko," řekl ČTK Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je zodpovědný za naplňování dohody z Melku o jihočeské elektrárně. "Až poté budeme moci rozhodnout o dalších krocích," dodal s tím, že ale za dané situace vidí uspořádání konference značně skepticky.
Rakouští odpůrci Temelína jsou ale prohlášením komisaře Verheugena velmi rozhořčeni. "Od pana Verheugena je to pohrdání Evropským parlamentem," reagoval předseda Rakousko-českého antiatomového výboru Otto Gumpinger, poslanec hornorakouského zemského sněmu. České odmítnutí konference k Temelínu označil za "politováníhodné, protože česká strana tím odmítá ruku podanou k dialogu".
Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová označila za "skandál", jak rychle komisař "po první negativní reakci Česka" myšlenku konference opustil. "Verheugen by udělal lépe, kdyby se rovnou nechal angažovat jako mluvčí Temelína, když jako zprostředkovatel konfliktu žalostně zklamal," rozhořčila se Glawischnigová. Také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová ve stanovisku zaslaném ČTK označila Verheugenův postoj za "urážku Rakouska a Evropského parlamentu". Komisař podle ní nemůže takové usnesení jednoduše smést ze stolu. Předseda Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer zase obvinil Verheugena ze "zanedbání služebních povinností". "Tak jednoduché si to komisař dělat nemůže, prohlásit, že konference nebude, protože ji Češi nechtějí," řekl.
Všechny organizace rakouských odpůrců atomu i ekologické mluvčí stran shodně požadovaly, aby Vídeň neuzavřela kapitolu energetika ve vstupním jednání ČR do EU, dokud Praha ve věci Temelína neustoupí. "Česko se bude muset dříve nebo později rozhodnout, co je pro něj důležitější: vstup do EU, nebo Temelín," řekl v této souvislosti Gumpinger. Podle členky hornorakouské zemské vlády za Svobodné (FPÖ) Ursuly Haubnerové "musí být EU i Česku jasné, že dosavadní členové unie stanovují pravidla vstupu do EU, mezi která patří i bezpečnostní standard jaderných elektráren".
-
10.9.2001
Česká republika v neděli sdělila členským státům EU, že si přeje plnoprávnou účast v konventu, který bude od jara příštího roku debatovat o budoucí podobě evropské integrace; nechce v něm být pouhým pozorovatelem. Ministrům zahraničí EU a kandidátských zemí to řekl státní tajemník Pavel Telička, který zastupoval Jana Kavana. "Je smysluplné a účelné, abychom měli možnost mít na tomto fóru plnohodnotné postavení. Mělo by to pozitivní dopad na veřejné mínění doma a unii by to nepřineslo nic negativního, protože na konventu nebudou přijímána politická rozhodnutí; není to tedy nějaké vkrádání se do EU," řekl Telička na otázku ČTK.
Ministři 13 kandidátských zemí přijeli na pracovní oběd, kterým skončilo dvoudenní neformální zasedání jejich kolegů z EU v zámku na břehu jezera Genval poblíž Bruselu. Mluvilo se skoro výlučně o příští podobě EU. Podle Teličky se většina zemí, které jednají o přijetí, uchází o co nejtěsnější zapojení do debaty na toto téma, protože se týká také jejich budoucnosti. Prahu by proto "jen minimálně" uspokojil návrh zapojit vstupující země do konventu na rovnoprávném základě teprve poté, co podepíší smlouvy o přistoupení, který byl přetřásán v zákulisí. Znamenalo by to nežádoucí změnu v postavení země s možným dopadem na průběh vstupních rozhovorů v závěrečné fázi. Stanovisko ČR, shodující se především s Maďarskem, má podporu asi sedmi členů EU; ostatní jsou proti nebo váhají.
-
10.9.2001
V prvním bloku Jaderné elektrárny Temelín v neděli pokračovaly plánované dynamické testy zařízení s přifázovaným turbogenerátorem. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že aktuální výkon reaktoru je 35 procent a blok dodává do rozvodné sítě 300 megawattů. "V příštích dnech bude obsluha odpojovat a opětovně připojovat turbosoustrojí, zvyšovat a snižovat výkon reaktoru a případně ho může i úplně odstavit," dodal.
-
10.9.2001
Nacionalistická rakouská strana Svobodných (FPÖ) chce udělat z odporu proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín hlavní téma své podzimní politické činnosti. Prohlásil to podle agentury APA předseda vídeňské organizace strany Hilmar Kabas. "Těžištěm naší práce v nejbližších měsících bude příprava referenda k Temelínu, jehož cílem je umožnit veto Rakouska vůči přijetí Česka do EU, pokud tato jaderná elektrárna nebude odstavena," řekl Kabas. Podle jeho slov s touto politikou souhlasí čtyři zemské organizace FPÖ (z celkem devíti) a "také stranické vedení to vidí velmi pozitivně".
-
9.9.2001
Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín v sobotu opět přifázovala turbogenerátor a pokračuje v plánovaných dynamických testech zařízení. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že aktuální výkon reaktoru činí 45 procent a blok dodává do rozvodné sítě 350 megawattů.
Generátor prvního temelínského bloku byl pro potřeby první části zkoušek se sníženým počtem čerpadel odpojen v noci na pátek od rozvodné sítě a elektrárna do ní přestala dodávat proud. Turbosoustrojí bylo odpojeno po dvoutýdenním nepřetržitém provozu. Prováděné zkoušky se sníženým počtem provozovaných čerpadel patří do skupiny dynamických testů, kterými je ověřováno chování bloku a dílčích zařízení při simulaci nestandardních podmínek provozu.
-
8.9.2001
Šesti cestujícím zabránili imigrační úředníci tento týden v odletu do Velké Británie. Z letiště v Praze-Ruzyni v pátek neodcestovala pětičlenná romská rodina. Přes Londýn chtěla pokračovat do Mexika, kam měla zaplacené letenky. Podle šéfky Českého helsinského výboru Jany Chržové, úředníci na ostrovy nepustili ani Čecha bílé pleti. K pobytu v Británii jim podával zmatené a protichůdné informace. Ve druhé vlně kontrol, které Britové kvůli opětovnému růstu počtu žadatelů o azyl obnovili 27. srpna, tak zabránili v odletu celkem 16 lidem. Ve srovnání s první etapou kontrol počet lidí, kterým úředníci nepovolili odjet, výrazně klesl.
-
8.9.2001
Evropské středisko pro práva Romů - ERRC připravuje žaloby proti Británii a České republice kvůli letištním imigračním kontrolám. Podle ERRC názoru porušují Všeobecnou deklaraci lidských práv i Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Zpravodaji ČTK v Londýně to řekla výkonná ředitelka ERRC Dimitrina Petrova, která zde konzultuje postup své organizace s předními advokáty v oboru lidských práv. Petrova řekla, že hlavní žaloba, bude-li podána, bude směřovat proti Británii, protože Česká republika je chápána spíše jako spoluviník. Cílem žaloby bude zjistit, zda příslušná práva jsou natolik pevně definována, že jsou vymahatelná před soudem. Právní experti nyní posuzují okolnosti případu, aby mohli podat dobrozdání, zda ERRC má žalobu vznést nebo ne. Podle Petrové je nutno si uvědomit, že mezinárodní konvence brání dvěma stupňům diskriminace. První je úmyslná, cílená diskriminace, a druhá je diskriminace faktická. Petrova zdůraznila, že imigrační politika prosazovaná na pražském letišti byla formulována nediskriminačně. Na druhou stranu uvedená opatření vedla podle ní zcela zřejmě k faktické diskriminaci Romů. To je podle jejích slov rovněž mezinárodními úmluvami, jak je v praxi vykládají soudy, zakázáno.