-
12.12.2001
Více než tři čtvrtiny (77 procent) Rakušanů se kvůli jihočeské jaderné elektrárně Temelín vyslovily proti uzavření energetické kapitoly v přístupových jednáních České republiky v orgánech Evropské unie. Opačný názor zastává pětina obyvatel země. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který pro ekologickou organizaci Greenpeace o víkendu uskutečnil institut ISMA.
-
12.12.2001
Poslanecká sněmovna hlasy opozičních poslanců vládě znovu vrátila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Opozice ministru pro místní rozvoj Petru Lachnitovi (ČSSD) vytkla, že nejvíce kritizované praktiky zadávání veřejných zakázek předloha nemění. Jde zejména o výjimku, která vládě umožňuje zadat jedinému zájemci i mnohamiliardovou zakázku přímo bez výběrového řízení.
-
11.12.2001
V souladu s bruselskou dohodou mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín schválili v pondělí ministr zahraničí ČR Jan Kavan a rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer časový plán realizace této dohody. Oznámilo to týž den rakouské ministerstvo. Ministr Molterer podle tohoto sdělení ocenil schválení časového plánu jako další důležitý krok a označil je za "startovní výstřel" ke zlepšování parametrů Temelína a k dosažení dohodnutých konkrétních bezpečnostních opatření. Zvolená cesta jednání se osvědčila, dodal Molterer, podle něhož byl dohodnutý plán okamžitě předán předsedům poslaneckých klubů všech čtyř rakouských parlamentních stran.
-
11.12.2001
Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová učinila na zasedání ministrů zahraničí EU prohlášení, v němž připomněla usnesení rakouského parlamentu k Temelínu. "Upozornila jsem, že si vyhrazujeme právo znovu se ke kapitole energetika v přístupových rozhovorech vrátit, a to ve světle dohody mezi Rakouskem a Českem z 29. listopadu. Konkrétně to znamená, že nepovažujeme kapitolu za definitivně uzavřenou, dokud nebude k dispozici konečné urovnání," uvedla ministryně v tiskovém prohlášení s odvoláním na princip, že "žádná kapitola není definitivě uzavřena, dokud nejsou definitivně uzavřeny všechny". Ministryně v prohlášení pro tisk dále uvedla, že Rakousko bude bedlivě sledovat, jak Česko Temelín vylepšuje, a dbát na to, aby probíhaly expertní kontroly EU (tzv. peer review). Připomněla, že ČR má nyní povinnost pozvednout Temelín na "vysoký evropský bezpečnostní standard" a odstranit podstatné nedostatky dřív, než bude zahájeno komerční využití elektrárny. Jakékoli porušení závazků z české strany se promítne do jednání o energetice, protože kapitola bude jen "odložena stranou".
Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili harmonogram jejího rozšiřování, jak byl naposledy vyjádřen v usnesení červnového summitu v Göteborgu. Konec jednání s připravenými kandidáty má být v závěru roku 2002 a přistoupení do června 2004. Zopakovali také, že rozšíření unie má historický význam, je nezvratné a členské státy je považují za politickou prioritu. Na druhé straně nepřevzali do textu usnesení stanovisko Evropské komise, že tento časový rozvrh může splnit až 10 kandidátských zemí. Strategický dokument komise ovšem přivítali, což se v diplomaticko-politickém žargonu unie rovná souhlasu.
-
11.12.2001
Velvyslanec Evropské unie v ČR Ramiro Cibrian je příjemně překvapen postojem České republiky ke vstupu do EU. Podle výsledků šetření, které ve spolupráci s Evropskou komisí uskutečnil Gallupův institut, se nepotvrdily předpoklady, že Češi zaujímají k evropské integraci skeptický postoj. Česko ve srovnání s ostatními třinácti kandidátskými zeměmi vyjadřuje svému vstupu do unie průměrnou podporu, pro by v referendu hlasovalo 54 procent lidí. Podle Cibriana se by však Češi měli polepšit zejména ve znalostech o jednotlivých evropských institucí. Jak vyplývá z výsledků šetření, dobrou informovanost o Evropském parlamentu prokázalo pouze 68 procent respondentů. To je o čtyři procenta méně, než činí průměr ve všech kandidátských zemích.
Česká republika zaujala vzhledem k ostatním kandidátským zemím ve všech zjišťovaných bodech středové postavení. Při případném referendu by pro vstup hlasovalo 54 procent lidí, proti 18 procent. Přibližně 15 procent dotázaných by nešlo volit a 13 procent dosud neví, jak se zachovat. Největší podporu vstupu vyjádřilo Rumunsko a Bulharsko, nejmenší Malta a Estonsko. Česká republika se na pomyslném žebříčku podpory vstupu do EU vzhledem k ostatním kandidátským zemím umístila na deváté pozici.
-
11.12.2001
V Bruselu se v pondělí večer uskutečnil první kulturní projekt v rámci Regionálního partnerství střední Evropy iniciovaného Rakouskem, "Kultura pro rozšíření", při kterém si vzájemně představily svou kulturu za účasti představitelů Belgie a Evropské komise Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Rakousko. V rámci Regionálního partnerství se již uskutečnila dvě politická setkání a nyní jde o to představit kultury regionu, který je v této rovině "skutečnou supervelmocí", prohlásil slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který se večera v divadle Place des Martyrs zúčastnil. Při první konferenci Regionálního partnerství v červnu 2001 se ministři zahraničí šesti středoevropských zemí dohodli na projektech, které seznámí ostatní Evropany s kulturou těchto zemí a posílí tuto kulturu a její umělce v kontextu evropské integrace. Tyto projekty mají ukázat, že rozšiřování není jen o politice a ekonomice, ale také o kulturních tradicích a o kulturním prostoru.
-
10.12.2001
Chování rakouských představitelů v záležitosti české jaderné elektrárny Temelín zklamalo člena Evropské komise pro rozšíření Güntera Verheugena. Verheugen to podle nedělní zprávy tiskové agentury APA řekl v rozhovoru pro pondělní vydání rakouského časopisu Format. Po zdlouhavém vyjednávání prý Verheugen poznal, že politická dohoda uzavřená rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsellem a českým premiérem Milošem Zemanem neuspokojuje rakouskou stranu. "Sice mě to nepřekvapuje, avšak jsem zklamán Rakušany," prohlásil Verheugen, který se zúčastnil rozhovorů mezi Českou republikou a Rakouskem v otázce Temelína.
Verheugen odmítl tvrzení Svobodné strany Rakouska (FPÖ), podle níž již uzavřená kapitola energetika v jednání vstupu ČR do EU může být kdykoli znovu otevřena. "Když jeden členský stát chce znovu otevřít předběžně již uzavřenou kapitolu, musí k tomu uvést dobré důvody," řekl komisař EU.
-
10.12.2001
Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) nesouhlasí s výroky předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause (ODS) o tom, že evropská integrace je "plíživá a tichá". Rychetský v nedělním pořadu TV Nova Sedmička naopak řekl, že sjednocování kontinentu je transparentní a veřejné. Klaus svůj názor řekl tento týden v Evropském parlamentu. Vyslovil se pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě EU, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Rychetský naopak považuje vznik Evropské unie za nejúspěšnější projekt integrace v dějinách lidstva. "Výsledkem je integrovaná Evropa nejen hospodářsky, ale i kulturně, a především, a to vadí ODS, integrovaná sociálně," uvedl Rychetský. Podle něj získala každá země, která vstoupila do EU, ohromnou šanci participovat na principu solidarity. "EU má smysl, když všechny země budou na vysoké úrovni, ne že tam budou chudé a bohaté," dodal.
-
10.12.2001
Úvahy vlády o koupi nadzvukových stíhacích letadel pro Českou armádu na úvěr pokládá předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) za naprosto nepřijatelné. Podle něj by bylo cennější vynaložit peníze na profesionalizaci armády. Zdrženlivě se k nákupu letadel staví i ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD). Zaznělo to v nedělní diskusi politiků v pořadu televize Prima Nedělní partie. "Jestli došlo k tak velkému prohloubení státního dluhu, jako došlo za poslední tři roky, Česká republika si nemůže dovolit koupit takový luxus, jako je dvacet nebo třicet stíhaček, za cenu tak strašlivého dluhu, jaký má být ve jménu toho učiněn," prohlásil Tlustý.
Podle Tlustého je pro lidi mnohem potřebnější projekt profesionalizace armády. Je rovněž velmi nákladný, ale je cennější a je alternativou k nákupu stíhaček, míní Tlustý. Ministr financí odhaduje, že pořízení letadel vyjde na částku kolem sta miliard korun. "Z hlediska ministra financí samozřejmě pro takový projekt nadšený nejsem," řekl Rusnok. Především proto, že základní platby spojené s nákupem spadají do doby, kdy by Česká republika měla vstupovat do Evropské unie a kdy by měla velmi výrazně snižovat deficity státního rozpočtu, upřesnil.
-
10.12.2001
Růst prodeje o desítky procent zaznamenali obchodníci o druhém adventním víkendu spojeném s bronzovou nedělí oproti běžným dnům. V porovnání s loňskými Vánocemi hodnotí obchody zájem zákazníků zhruba stejně nebo zaznamenaly pouze mírný růst. K největšímu náporu dojde až v příštích dvou týdnech, shodli se zástupci významných obchodů v anketě ČTK. Obchodní dům s módními oděvy C&A na Václavském náměstí podle vedoucí dámského oddělení Miroslavy Matějové zaznamenal o tomto a minulém víkendu růst počtu zákazníků o zhruba 50 procent, i když proti loňskému roku mezi zákazníky ubylo turistů. K hlavnímu náporu zákazníků však podle jejích slov teprve dojde. "Nárůst očekáváme během příštího týdne, kdy všichni zákazníci již budou mít mzdy na účtech," vysvětlila. S výplatním termínem až během měsíce souvisí i zvýšený zájem o rezervování zboží.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13768
- 13769
- 13770
- 13771
- 13772
- 13773
- 13774
- 13775
- 13776
- …
- následující ›
- poslední »