Zprávy

Právník ředitele televize Nova Vladimíra Železného Aleš Rozehnal zůstane nadále v pražské vazební věznici na Pankráci. V neveřejném zasedání o tom rozhodl pražský městský soud. K obavě z ovlivňování svědků navíc odvolací soud přidal jako vazební důvod i to, že by se Rozehnal mohl před trestním stíháním skrývat nebo uprchnout do zahraničí. Rozehnal je obviněný z pokusu o poškozování věřitele; od čtvrtka i z neoprávněného držení platební karty. První případ souvisí se stíháním ředitele Novy Železného, který čelí stejnému obvinění kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Policie chce před vyslechnutím nových svědků nejprve vyhodnotit materiály zadržené při domovních prohlídkách a to za přítomnosti obhájců a Aleše Rozehnala. Ten ale odmítá s vyšetřovatelem spolupracovat, neboť je s jeho postupem nespokojen a vypovídat hodlá jen před státním zástupcem.

Kabinet odsoudil víkendové teroristické útoky palestinských organizací proti Izraeli. "Domnívám se, že tyto organizace, ať už jde o hnutí Hamas nebo Islámský džihád nebo jiné, nejsou příliš daleko od organizace Al- Káida," řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Miloš Zeman. Al-Káida saudskoarabského teroristy Usámy bin Ládina je odpovědná za zářijový útok na Spojené státy. "Vláda naprosto rozhodně odsuzuje tyto teroristické akty," dodal Zeman.

Palestinská extremistická organizace Islámský džihád a radikální křídlo hnutí Hamas podnikly o víkendu teroristické sebevražedné útoky na Izrael, při kterých zahynulo 31 lidí a 275 jich bylo zraněno. Izraelská vláda odpověděla vzdušným útokem na Gazu a úřad palestinského prezidenta Jásira Arafata. Hamas, který se k atentátům přihlásil, oznámil, že nehodlá ukončit povstání proti Izraeli. Arabský tisk zemí Perského zálivu odmítl západní kritiku atentátů. Podle většiny tamních vládních listů jsou útoky odrazem izraelské politiky vůči Palestincům.

Premiér Miloš Zeman se rozchází s prezidentem Václavem Havlem ve vyjádřeních ohledně přípravy útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Zatímco Zeman počátkem listopadu v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že se proti této rozhlasové stanici chystal teroristický útok, prezident jeho informace popřel. Premiér novinářům řekl, že o chystaném útoku na budovu Rádia Svobodná Evropa hovořili ministr vnitra Stanislav Gross a ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. O přípravě atentátu spolu podle premiéra jednali Muhammad Atta, který v září narazil letadlem do Světového obchodního centra v New Yorku, a příslušník irácké tajné služby, jenž v Praze působil jako diplomat. "Sdělil jsem, že nevylučuji, že se tito lidé bavili o fotbale, ledním hokeji, který je v Iráku obzvláště oblíbený, případně o počasí. Ale lze se domnívat, že toto (příprava útoku na budovu rádia) mohlo být tématem jejich rozhovoru," uvedl v pondělí Miloš Zeman.

Václav Havel v pondělním rozhovoru pro CNN rovněž uvedl, že Atta byl v Praze dvakrát: loni a letos. O plánech útoku proti rozhlasové stanici ale podle něj není nic známo. Prezident dále uvedl, že hrozby proti Rádiu Svobodná Evropa se vyskytly, ale stalo se tak dva či tři roky předtím, než se Atta setkal s iráckým diplomatem.

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička uvítal dohodu premiérů Česka a Rakouska o jaderné elektrárně Temelín, neboť v Bruselu otevřela cestu k projednání kapitoly "energetika". Česko-rakouskou dohodu, která završila takzvaný melkský proces vyhodnocování bezpečnosti elektrárny, nechtěl více komentovat. "Z mého pohledu je podstatné, že se vracíme ke kapitole energetika. To je pro mne jako vyjednavače skutečně podstatné," řekl Telička na dotaz ČTK. Ke čtvrtečním bruselským jednáním se nechtěl vyjádřit. "Abych hodnotil práci členů vlády, zvlášť když jsem tam nebyl, to tedy není v mém zvyku," dodal. Podle něj by měli dohodu objektivně prozkoumat analytici. Důležité je, že obě strany mají vůli problém Temelína posunout někam dále, míní. "Situace byla mimořádně nezdravá," konstatoval Telička. Fakt, že Praha s Vídní zakončily proces z Melku je podle něj důležitý i pro ostatní kandidátské země.

Praha se v dohodě zavázala ke splnění sedmi bezpečnostních požadavků na provoz Temelína. Vídeň naopak přestane blokovat uzavření kapitoly energetika. Rakousko prosadilo, že bilaterální závazky budou v protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR do EU. I přesto české ministerstvo zahraničí nevnímá výsledek jednání jako neúspěch, ale jako kompromis. Premiér Miloš Zeman v pátek řekl, že dohoda je úspěchem pro Českou republiku i Rakousko. Formu uzavření Melku ale označil jako spornou vicepremiér Pavel Rychetský. Objevily se i hlasy, že uzavření Melku úspěchem pro českou diplomacii neskončilo.