Zprávy

Při vyjednávání dohody o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, která byla uzavřena ve čtvrtek v Bruselu, postupovala rakouská strana "cestou rozumu", zároveň ale dosažený výsledek "zcela jistě nepředstavuje poslední krok". Řekl to rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vídeňskému rozhlasu ORF v první reakci na ukončení procesu z Melku. Dohoda obsahuje přesné závazky Česka, EU a Rakouska a "tyto závazky teprve teď začínají", řekl kancléř. Proto také nejde o to, zda bude kapitola energetika do poloviny prosince uzavřena, ale o to, že umožněným "projednáváním kapitoly na úrovni ministrů členských zemí EU budou teprve umožněny věci, které jsou poprvé a pozitivně ustaveny", dodal.

Zatímco vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) oceňuje čtvrteční dohodu o ukončení melkského procesu hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, opozice a ekologové se k výsledkům schůzky v Bruselu stavějí kriticky. Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová, řekla že smlouva ponechává "příliš široký interpretační postoj" dohodnutých bodů a nebyl stanoven termínový plán k odstranění bezpečnostních nedostatků v Temelíně. Za pochybné považuje, zda česká strana bude mít zájem na realizaci opatření, když Rakousko dá svůj souhlas k uzavření energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Bylo by chybou teď uzavřít kapitolu," řekla Glawischnigová.

Ekologická mluvčí a poslankyně opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová upozornila, že žádná konkrétní opatření na zvýšení bezpečnosti nebyla stanovena. To se týká i zvýšení bezpečnosti vysokoenergetických potrubí v elektrárně. "Dnes neumíme říci, zda se tento bod vyřeší nebo ne," poznamenala s tím, že kancléř by měl parlamentu předložit zprávu o jednáních s českou stranou a návrh dalšího postupu. Podobně jako Zelení však i SPÖ odmítá případné obnovení blokád česko-rakouských hraničních přechodů ekologickými aktivisty.

Ekologická organizace Greenpeace požaduje, aby Rakousko nadále ponechalo otevřenou energetickou kapitolu v přístupových jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Greenpeace kritizuje čtvrteční 'propadák' rakouské vládní delegace v Bruselu. Zdá se, že se ani opravdově neprojednala možnost odstavení Temelína, ani se beze zbytku nevyjasnila právní závaznost dohody s možností rakouské žaloby," sdělil ČTK Erwin Mayer z rakouské pobočky této celosvětové organizace.

Dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll, jenž se dosud kriticky vyjadřoval k Temelínu, však dohodu obou předsedů vlád uvítal. Výsledek jednání dává záruku, že Temelín bude uveden do komerčního provozu až po zrealizování všech potřebných opatření ohledně bezpečnosti a vlivu na životní prostředí, zdůraznil Pröll krátce po oznámení dohody předsedů vlád obou zemí ohledně Temelína.

Rakouská nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) nehodlá přijmout nějaký kompromis v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín, je-li snad tento kompormis výsledkem tlaku Evropské unie, řekl korutanský zemský hejtman a bývalý předseda FPÖ Jörg Haider. Pokud jde o výsledek, kterého Schüssel dosáhl, myslí si Haider, že je úspěchem, jestliže se Češi dali do pohybu a připustili ústupky. Tento výsledek nyní podle něho musí analyzovat rakouská vláda. "Jestliže ani poté by se nerýsovalo žádné řešení, nepotrvá ani tato koalice (Svobodných a Schüsselových lidovců)," řekl Haider.

Perníkoví Mikuláši a čerti vládnou v těchto dnech ve většině pardubických perníkářství. Po mikulášské obchůzce je vystřídají vánoční perníky. "Ročně prodáme tisíce perníků s touto tématikou," řekl ČTK pardubický perníkář Pavel Janoš. Z pultů ve dnech před mikulášskou nadílkou mizí jak pohádkové postavičky z perníku, tak klasické chaloupky, od miniaturních až po chalupy vážící několik kilogramů. "Po svátcích se zaměříme jen na vánoční kusy," dodal Janoš. Jeho firmy vyrábí na padesát druhů vánočních zdobených perníků, od ozdob na stromečky a svícnů, přes betlémy až po křehké novoročenky.

Pochvalně se ve čtvrtek čeští poslanci vyjadřovali v prvních reakcích o kompromisu, který v Bruselu po celodenních jednáních uzavřely česká a rakouská strana o jaderné elektrárně Temelín. Poslanci především ocenili, že Rakousko přestane blokovat uzavření kapitoly energetika v jednáních s EU. Předsedu sněmovního výboru pro evropskou integraci Jaroslava Zvěřinu (ODS) potěšilo, že se ČR a Rakousko dohodly: "Jsem rád, že se celá záležitost odehraje v přijatelné rovině. Důležité také je, že bude uzavřena kapitola energetika, což není vůbec málo," řekl Zvěřina.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) přivítal kompromis, k němuž strany dospěly. Politici obou zemí podle něj pochopili, že mají odpovědnost za obraz, který o sobě ČR a Rakousko navzájem získávají. "Pokládám za velmi moudré, že obě strany učinily kompromis, který umožní uklidnění veřejnosti. To byla úloha politiků," zdůraznil Zaorálek, který ve čtvrtek shodou okolností také jednal v Bruselu.

Místopředseda Unie svobody Petr Mareš soudí, že oboustranný kompromis byl jediným možným řešením. "Jestli byl tím nejlepším řešením, zjistíme, až budeme znát konkrétní znění dohody," řekl.

I komunisté oceňují fakt, že rakouský lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel odmítl požadavky vládního partnera lidovců, strany Svobodných (FPÖ). "Jsem rád, že ty nesmyslné požadavky rakouských Svobodných Schüssel odmítl. Je to určitý pokrok," řekl šéf poslanců KSČM Vojtěch Filip.

Pokud české úřady vydají uzbeckého disidenta do Uzbekistánu, bude to znamenat jeho smrt. K případu předsedy hlavní uzbecké opoziční strany Muhammada Solicha, kterého policie ve středu po příletu do Prahy zadržela, to řekla mluvčí rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Sonia Winterová. Vzhledem k tomu, že byl v Taškentu v nepřítomnosti odsouzen k 15,5 letům vězení, a s ohledem na to, jaký panuje v Uzbekistánu režim, už by ho nikdo neviděl. "Byl by odsouzený k smrti," usoudila Winterová.

Do Prahy ho pozvala právě RFE/RL, s jejíž uzbeckou redakcí již léta spolupracuje. Podle Winterové žije v exilu, protože byl v první polovině 90. let nucen jako odpůrce režimu prezidenta Islama Karimova opustit rodnou zemi. Nejprve žil v Turecku a později se uchýlil do Norska. "Již čtyři až pět let s ním děláme rozhovory, často přispívá do našich programů jako disident a kritik režimu v Uzbekistánu, jako zastánce lidských práv, jako člověk, který sám trpěl," řekla ČTK Winterová. RFE/RL ho pozvala do Prahy, ale bez nějakého termínu, a jeho středeční příjezd byl pro stanici tedy neočekávaný.