-
23.11.2001
Převážně rozhořčené reakce vyvolalo dnes v Rakousku definitivní odmítnutí Evropské komise uspořádat mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a jeho financování. Pouze z tábora vládních lidovců (ÖVP) se ozvaly uklidňující hlasy, podle nichž se potvrdila správnost politiky jejich strany, že "vše je třeba řešit jednáním s Českou republikou". Nejrazantnější reakci měli jako obvykle koaliční Svobodní (FPÖ). Předseda parlamentní frakce této strany Peter Westenthaler označil rozhodnutí EK za "další drzou provokaci evropské politické kasty" a vyjádřil přesvědčení, že Svobodnými na leden prosazené podpisové referendum Veto proti Temelínu bude mít po takovém rozhodnutí evropských orgánů obzvlášť velký úspěch. Opoziční Zelení v první reakci charakterizovali rozhodnutí EK jako "absolutní urážku všech odpůrců atomu" a Evropského parlamentu, který konferenci k Temelínu doporučil.
-
22.11.2001
Spojené státy požádaly Českou republiku o intervenci při sestavování afghánské vlády. Velvyslanec Spojených států Craig Stapleton v Praze požádal ministra zahraničí Jana Kavana, aby Česká republika využila svých diplomatických kontaktů se Severní aliancí. ČR by měla apelovat na prezidenta Burhánuddína Rabbáního, aby usiloval o vytvoření vlády široké koalice, v níž by byly zastoupeny etnické skupiny, a to včetně Paštunů. Myšlenku nejširší koaliční vlády v Afghánistánu ministr Kavan podpořil, pomoc americké straně přislíbil, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Kavan podle mluvčího přijal Stapletona na žádost velvyslanectví Spojených států. Kromě žádosti o intervenci při vytváření afghánské koaliční vlády hovořili oba politici o projevu amerického ministra zahraničí Colina Powella k blízkovýchodnímu mírovému procesu. Třetím tématem bylo vytváření nového partnerského vztahu Ruska a NATO, uvedl Pospíšil.
-
22.11.2001
Prezident Václav Havel se domnívá, že česká ani světová humanitární pomoc pro Afghánistán není dostatečná. Ve srovnání s výdaji na nákup vojenské techniky jsou podle něj částky vynakládané na pomoc válkou sužované země mikroskopické. Václav Havel to řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. České ministerstvo zahraničí uvolnilo zatím na humanitární pomoc pro Afghánistán pět miliónů korun. Dalších deset miliónů korun poskytlo ze svého rozpočtu ministerstvo zemědělství. "Když si srovnáme výšku té podpory s tím, co stojí jedna stíhačka nebo podobně, tak si uvědomíme, že ty částky jsou v podstatě mikroskopické," uvedl Havel.
-
22.11.2001
Letoun Tu-154 české armády, vyčleněný pro potřeby NATO, ukončil ve středu svou další misi určenou aliancí. Od pondělka přepravoval české, britské a německé vojáky z mnohonárodního cvičení v Polsku a nyní se vrátil na svou základnu v Praze - Kbelích. ČTK to sdělil Vladimír Palán z tiskového oddělení generálního štábu. Stejné letadlo vojáky před časem na cvičení Allied Effort do Polska dopravilo. Celkem ve službách Severoatlantické aliance posádka absolvovala 24 letů trvajících 36 hodin 30 minut, úkoly pro NATO plnili piloti a palubní personál tento týden už po čtvrté. Stroj mimo jiné létal v rámci podpory letounů AWACS. Aliance vybrala ČR ze čtyř svých členských zemí, jež podobnou nabídku učinily. USA požádaly spojence v NATO o logistickou podporu, neboť nasadily množství letadel při útocích v Afghánistánu.
-
22.11.2001
Česká ekonomika výrazně poroste po celou dobu hospodářského zpomalení v Evropské unii, tedy do roku 2003, celková atmosféra bude však i na ní mít negativní vliv. Uvedla to Evropská komise v pravidelné podzimní předpovědi. Komise odhaduje, že hrubý domácí produkt České republiky letos vzroste o 3,5 procenta, napřesrok o 3,8 procenta a v roce 2003 o 4,2 procenta. Komise vidí český vývoj optimisticky zejména proto, že nepředpokládá vysychání přímých zahraničních investic, a to ani pod vlivem zpomalení v EU. Podniky v členských zemích budou hledat co nejrentabilnější rozvoj zajišťující rychlou návratnost investic, takže se budou orientovat na kandidátské země, vyložil ČTK zdroj EK, podle něhož by českou ekonomiku měly v nejbližších letech držet nad vodou zahraniční investice a silná domácí poptávka. Dokument však upozorňuje, že otevřená a proexportně orientovaná česká ekonomika nemůže dlouhodobě přežít ve zhoršujícím se mezinárodním prostředí. "Spolu se stavem státního rozpočtu je důvodem k obavám delší a hlubší oslabení okolního prostředí," píše komise. Pokles zahraničních investic souběžně s delším oslabením vývozní poptávky a pokračujícím hladu po dovozu by mohly růst české ekonomiky zmařit.
-
22.11.2001
Česká vláda ve středu schválila financování miliardového projektu bitevního letounu L-159 a zvýšení minimální mzdy z 5000 na 5700 korun měsíčně. Podpořila také věcný návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu, který by měl platit ve chvíli, kdy ČR vstoupí do Evropské unie. Ministři se rovněž zabývali legislativním řešením povinného pojištění dětí cizinců, které dlouhodobě pobývají v České republice.
Kabinet souhlasil s tím, že část dluhu ministerstva obrany u Aera Vodochody bude převedena na britskou banku Standard Chartered Bank. Podpořila tak návrh ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Tímto způsobem chce zajistit financování nákupu bitevníků L-159 pro českou armádu. Letos tak bude vyřešen deficit ministerstva obrany ve výši 4,1 miliardy korun a v roce 2002 1,7 miliardy.
Minimální měsíční mzda od 1. ledna 2002 stoupne na 5700 korun, což představuje zvýšení hodinové minimální mzdy z 30 na téměř 34 koruny. Kabinet tak chce zvýraznit rozdíl mezi čistým minimálním příjmem a životním minimem. Slibuje si od toho vyšší motivaci k práci. Čistý měsíční příjem samostatně žijícího zaměstnaného člověka totiž převýší životní minimum, které je nyní 4100 korun, o 15 procent.
Své zástupce do Evropského parlamentu by měli čeští občané volit tajně, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva a podle zásad poměrného zastoupení. Přípravu tohoto zákona si vyžádala harmonizace českého práva s legislativou Evropské unie.
Jednání vlády také naznačilo, že zdravotní pojišťovny budou brzy povinny poskytnout zdravotní pojištění dětem cizinců, které v ČR pobývají déle než 90 dní. Vyplývá to z věcného záměru zákona, který kabinet podpořil. Budoucí zákon má uložit zákonným zástupcům takových dětí, aby uzavřeli zdravotní pojištění u pojišťovny, kterou si vyberou. Pojišťovna je přitom nebude smět odmítnout.
-
22.11.2001
Dolní komora rakouského parlamentu vyzvala vládu, aby souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních Prahy s Evropskou unií až poté, co se Česká republika zaváže vyřešit bezpečnostní otázky ohledně Temelína. Příslušné usnesení Národní rada přijala pouze hlasy vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ). Na rozdíl od podobné rezoluce z loňského roku koaliční strany nezískaly podporu opozice. Opoziční sociální demokraté (SPÖ) a Zelení sice předložili vlastní návrhy, podle očekávání je však vládní většina zamítla. "Pokud Češi nesplní rakouské požadavky, budou muset nést odpovědnost za opoždění přístupového procesu," prohlásil kancléř Wolfgang Schüssel v závěru diskuse před hlasováním. Současně však nevidí důvod k odkladu předběžného uzavření energetické kapitoly, akceptuje-li ji Praha "oprávněné obavy" alpské republiky.
Podle přijatého usnesení by se Česko před uzavřením kapitoly "energetika" mělo soudně vymahatelným způsobem zavázat, že prosadí opatření vyplývající ze zprávy o vlivu Temelína na životní prostředí, a bude řešit sedm údajných bezpečnostních problémů v elektrárně, na které upozorňují rakouští experti. Tyto závazky by měly platit i pro pozdějšího soukromého majitele elektrárny.
-
22.11.2001
Evropská unie by v budoucnu mohla ze svých strukturálních fondů přispět na zvýšení bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín. Prohlásil to v Bruselu evropský komisař pro regionální politiku Michel Barnier v předvečer své cesty do Vídně. Až Česko vstoupí do EU, bude mít z regionálních rozvojových fondů k dispozici podstatně větší sumy než dosud jako kandidátská země. Tyto prostředky by pak mohlo využít mimo jiné také na dodatečná bezpečnostní opatření v Temelíně, řekl Barnier podle agentury APA. Na projekty takového typu, jako je zvýšení bezpečnosti Temelína, by mohla být v každém rozpočtovém období po roce 2007 překročena horní hranice subvencí EU, mínil komisař.
-
22.11.2001
Vlak s jaderným palivem dorazil ve středu bez problémů do areálu jihočeské temelínské elektrárny. Transport vyjel ze severopolského přístavu Štětín v úterý před polednem. Stejně jako na polském území provázela letošní již druhý transport čerstvého paliva mimořádná bezpečnostní opatření. Policie využila i vrtulník. Za rok provozu reaktoru "vyhoří" zhruba čtvrtina paliva. Podle energetiků to znamená, že transporty čerstvého paliva, jehož dodavatelem je americká firma Westinghouse, se budou jednou ročně opakovat. Podle mluvčího Temelína Milana Nebesáře nepředstavuje transport absolutně žádné nebezpečí ani pro lidi, ani pro životní prostředí. Utajování doby a trasy transportu paliva je podle něj v souladu s platnými právními předpisy o utajovaných skutečnostech.
-
22.11.2001
Letos již poosmé mohou lidé posílat vánoční přání přátelům, příbuzným a dětem Vánoční poštou, která razítkuje dopisy speciálním razítkem. ČTK to sdělil mluvčí pošty Ladislav Vančura. Příležitostné poštovní razítko s motivem smějícího se miminka v zavinovačce v jesličkách bude používat poštovní úřad na Božím Daru v Krušných horách od 10. do 24. prosince. Lidé, kteří chtějí mít zásilky označeny tímto razítkem, mají přání vložit do obálky a zaslat na adresu: Vánoční pošta, 362 62, Boží Dar. Na poště v Božím Daru budou vánoční přání opatřena příležitostným poštovním razítkem a doručena adresátům. Vánoční přání označená adresami, na které mají být doručena, musejí být řádně ofrankována, totéž platí o obálce s adresou Božího Daru, do níž se přání vloží, upozornil mluvčí. Speciální vánoční razítko Ježíškovy pošty dává na zásilky také informační centrum v Železné Rudě na Klatovsku.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13777
- 13778
- 13779
- 13780
- 13781
- 13782
- 13783
- 13784
- 13785
- …
- následující ›
- poslední »