• 19.11.2001

    Ministr financí Jiří Rusnok podpoří sedmimiliardový úvěr na nákup letounů L-159. A to i přesto, že se tím projekt prodraží zhruba o čtvrt miliardy korun na úrocích. Půjčka by měla být splacena z rozpočtu obrany v příštích letech, dodal ministr v nedělním pořadu Sedmička televize Nova. Navrhované řešení, které má vláda projednat příští týden, předložil ministr obrany Jaroslav Tvrdík svým kolegům už tuto středu. Chce tak překlenout nedostatek peněz v armádním rozpočtu.

    Aero má armádě do roku 2003 předat postupně 72 letounů, za které má oproti původně plánovaným 30 miliardám dostat zhruba 50 miliard korun. Ministr Tvrdík nedávno L-159 kritizoval kvůli závadám, ve středu byly cvičné lety vojenský pilotů na tomto typu letadla zakázány.

  • 18.11.2001

    U zlínského pomníku za oběti druhé světové války se v sobotu sešly asi tři desítky mladých lidí. Při příležitosti státního svátku uctili zapálenou svíčkou a písní "Jednou budem dál" památku studentů pronásledovaných nacisty v roce 1939. Před 62 lety byli vysokoškolští studenti na pražských a brněnských kolejích pronásledováni fašistickým režimem. Z velké části byli převezeni do koncentračních táborů, uvedl Tomáš Čabla z pořádající organizace Nesehnutí. Pietní akce se zúčastnil také čtyřiaosmdesátiletý Jan Pachl ze Zlína, který tehdy bydlel na Kaunicových kolejích v Brně. "Byl jsem svědkem zatčení studentů, když 17. listopadu ráno vtrhli na koleje příslušníci SS. Zatkli jich asi 200 a dalších asi 50 ze Sušilových kolejí," řekl Pachl ČTK. Sám považuje za štěstí, že zatčení unikl.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Události 17. listopadu 1989 a následný pád komunismu v tehdejším Československu si v sobotu v Paříži připomnělo asi třicet účastníků kolokvia s názvem "Od sametové revoluce k rozšíření Evropské unie". Na okolnosti, které přispěly ke zhroucení komunistického režimu, vzpomínal například francouzský diplomat Yves Barelli, který v letech 1988 až 1991 působil jako rada francouzského velvyslanectví v Praze. Barelli připomněl, že tehdejší francouzský prezident Frančois Mitterrand se už v prosinci 1988 při své oficiální návštěvě Prahy setkal s českými disidenty. Francouzský diplomat se domnívá, že od Václava Havla bylo během událostí v roce 1989 politicky velmi prozíravé nabádat lidi, aby i v revolučních dobách postupovali podle zákonů. "Havel tak navrátil do politiky morální aspekt," prohlásil Barelli.

    Český velvyslanec v Paříži Petr Janyška v této souvislosti poznamenal, že řada lidí v České republice již zapomněla, nakolik významné byly listopadové události roku 1989. Ocenil proto, že se Francouzi rozhodli zorganizovat sobotní debatu zasvěcenou tomuto tématu a jeho vazbám na současnost. Jedním z polistopadových hesel ostatně byl "návrat Československa do Evropy", řekl Janyška.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Zklamání nad nedostatky ve školství, zdravotnictví a sociální péči vyslovovali lidé, kteří v sobotu večer přišli k soše svatého Václava na pražské Václavské náměstí. Shromáždění k výročí 17. listopadu pořádalo občanské sdružení Petrklíč. Účastníci akce vyzývali ke změně politického vedení státu v nadcházejících volbách. Mluvčí, kterých se na pódiu před asi 200 posluchači vystřídalo přibližně deset, kladli nízké mzdy státních zaměstnanců a slabé zdravotnictví za vinu současné politické reprezentaci. Kritiku sklidila zvláště ODS, ale ani vládnoucí sociální demokraté nebyli ušetřeni.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Dvě hodiny demonstrovali v sobotu na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště odpůrci jaderné elektrárny Temelín. K asi 400 účastníkům z Rakouska, Německa a Česka promluvili někteří z přítomných lékařů, k poslechu hrál tříčlenný jazzband, zajištěno bylo i občerstvení. V proslovech řečníků opět zaznívala slova o nebezpečnosti Temelína, řada z nich tuto jihočeskou jadernou elektrárnu srovnávala s Černobylem a vypočítávala oběti jeho havárie. Česká vláda si prý počíná nezodpovědně, když pokračuje ve zkouškách prvního temelínského bloku. Protest nijak nenarušil provoz na hraničním přechodu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Větší část Rakušanů si v otázce jaderné elektrárny Temelín přeje tvrdý postup spolkové vlády. Rovných 47 procent obyvatel zastává názor, že by Rakousko mělo reagovat vetováním vstupu České republiky do Evropské unie, odmítne-li Praha uzavřít reaktor. Opačný názor má 41 procent obyvatel země. Vyplývá to z průzkumu institutu OGM, který ve svém pondělním vydání otiskne časopis Format. Třetina občanů se určitě zúčastní lednového podpisového referenda k Temelínu a dalších 29 procent je pravděpodobně odhodláno v polovině příštího roku podpořit požadavky krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ), píše agentura APA.

    V polovině ledna příštího roku se z iniciativy FPÖ uskuteční v zemi celostátní petice, jejíž cíl je zabránit vstupu severního souseda do Evropské unie, pokud Česká republika uvede Temelín do provozu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 17.11.2001

    Česká společnost zapomíná podle prezidenta Václava Havla na zásluhy studentských hnutí, která přispěla k demokratizaci poměrů v zemi. Havel to řekl novinářům po schůzce s lidmi, kteří se jako studenti podíleli na klíčových událostech v české historii v letech 1939, 1968 a 1989. Na zámku v Lánech, kde prezident pobývá po propuštění z nemocnice, se s ním setkali pamětníci událostí z listopadu 1939 Václav Straka, Jakub Čermín a Jaromír Strejček. Přijeli za ním také organizátoři studentských akcí z roku 1968 Ladislav Mravec, Taťána Holečková a Miroslav Tyl. Studenty, jež připravovali demonstrace v listopadu 1989, zastupovali Šimon Pánek, Martin Mejstřík a Martin Klíma. Havel se s nimi setkal u příležitosti 17. listopadu, tedy Dne boje studentstva za svobodu a demokracii. Kromě setkání s někdejšími organizátory studentských demonstrací si chce prezident památku 17. listopadu připomenout také v sobotu v podvečer, kdy se chystá položit také kytičku k památníku na pražské Národní třídě.

    Autor: Ivo Prokop
  • 17.11.2001

    Česká společnost ztrácí povědomí o tom, co ovlivnilo její historii. Shodli se na tom pamětníci osudových okamžiků z listopadu 1939, které přijal prezident Václav Havel. "Ty ideály, za které my jsme bojovali, tady jsou. Nejsou však dostatečně známy především u naší mladé generace," řekl Jaromír Strejček. Jako student byl 17. listopadu 1939 zatčen a odvezen do koncentračního tábora. Národ, který nezná svou historii, podle něj jen velmi obtížně může budovat svou budoucnost. Souhlasí s ním i zakládající člen ústředního svazu studentstva v Anglii Václav Straka. Podle někdejšího předsedy Svazu bojovníků za svobodu Jakuba Čermína českou společnost značně poznamenala nejprve éra fašismu a poté komunismu.

    Autor: Ivo Prokop
  • 17.11.2001

    Kytice květů položili představitelé ústeckých organizací Občanské demokratické strany a Unie svobody k pomníku Obětem komunismu. Připomněli si tak výročí Sametové revoluce v roce 1989. Zatímco v předcházejících letech se zástupci ústeckých pravicových stran poklonili obětem komunismu společně, letos se pietní vzpomínky konaly dvě. V 15:30 přišlo k pomníku 15 občanských demokratů a o hodinu později pět unionistů. Pomník Obětem komunismu vytvořil pro Ústí nad Labem Olbram Zoubek. Sochu ženy v životní velikosti, která stojí skloněná nad deskou s nápisem "Obětem komunismu město Ústí nad Labem", odhalil v květnu 1997 předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný.

    Autor: Ivo Prokop
  • 17.11.2001

    Českému právnímu řádu schází k plné harmonizaci s právem Evropské unie 11 zákonů. V rozhlasovém pořadu Interview BBC to uvedl vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Tyto zákony se týkají například oblasti pojišťovnictví a podnikání na kapitálovém trhu. Vicepremiér by byl rád, kdyby se do konce nynějšího volebního období podařilo vládě předložit a Poslanecké sněmovně přijmout alespoň dva z těchto zákonů. Rychetský podotkl, že poslední zasedání sněmovny před volbami se uskuteční v dubnu příštího roku. Volby do Poslanecké sněmovny se mají konat v červnu příštího roku.

    Autor: Ivo Prokop

Pages