• 20.3.2004

    Velkým překvapením bylo pro hudebníky z brněnského romského souboru Gulo čar získání ceny Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii world music. "Ještě si pořád neuvědomuji, co to znamená. Pořád si myslím, že to není pravda, že je to nějaký fór," řekl ČTK několik minut po převzetí sošky anděla hrajícího na šalmaj baskytarista Vladimír Dirda.

    "Děláme tu muziku fakt od srdce," konstatoval Dirda. Jeho devítičlenná kapela hraje již pět let soul funkovou hudbu ovlivněnou tradičními romskými rytmy a melodiemi. Jádro zpola rodinného souboru tvoří trio bratří Dirdových, nejmladší bubeník Libor sotva odrostl základní škole.

    Největší zkušenosti má naopak klávesista Pavel Dirda, který se hudbě věnuje už dvacet let. Zpěvačkou je jeho manželka Irena Horváthová, která působila ve skupině Synergy. Někteří z muzikantů z Gulo čar nasbírali zkušenosti v souborech Futurum a Romano Rat Idy Kelarové. Romské hudebníky v souboru doplňuje dvoučlenná "bílá" dechová sekce.

    Přestože je pro členy kapely nejdůležitější hudba, pouze koncertování většinu z nich neuživí. "Máme rodiny, tak se snažíme pracovat ještě jinde. Někteří manuálně ve stavebnictví, ostatní jako terénní pracovníci pro romské organizace," vysvětlil Dirda.

    Loni na podzim vydali Gulo čar u brněnského vydavatelství Indies Records album Baro drom/Dlouhá cesta, poté se představili jako předkapela na turné skupiny Mig 21. "Doufejme, že si nás teď lidi pustí víc k sobě," věří Dirda, podle něhož je podobné ocenění pro romskou kapelou velkým úspěchem. "Snad budeme moct ukázat, co v nás je. Že nejsme jenom ti grázli," dodal Dirda.

  • 20.3.2004

    Novou stálou výstavu Jak jde život si v sobotu prohlédli první návštěvníci na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Expozice seznamuje s vesnickými zvyky, které v 19. století provázely narození, svatbu a úmrtí člověka. "Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout do října," řekla ČTK Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově, které expozici pro statek připravilo.

    Zaměstnanci muzea vyrobili pro výstavu 38 figurín. Například pro svatbu vytvořili ženicha, nevěstu, kmotra, družbu, tatínka a maminku nevěsty, babičku, dvě družičky a dva muzikanty. Další nevěstu a dvě vdané ženy museli vyrobit pro čepení nevěsty. "Při tomto obřadu nasazovaly vdané ženy nevěstě čepec a uváděly ji do stavu vdaných žen," vysvětlila Jakouběová.

    Ke svatebním zvykům se váže i další zajímavý exponát nové výstavy, a to 1,5 metru vysoký svatební koláč. Je vytvořen z několika sladkých bochníků, které se směrem nahoru zmenšují. Koláč býval zdobený například sušeným ovocem, bonbony a ořechy. Musel být tak veliký proto, aby vydržel po celý svatební týden. "Ten náš je z perníkového těsta a věřím, že vydrží po celý rok", uvedla Jakouběová.

    Dlaskův statek pochází z roku 1716. Patří mezi nejvýznamnější památky pojizerské lidové architektury. Muzeum si ho pronajímá od soukromé majitelky, které se vrátil v restituci. Jeho zachovaná podoba je z druhé poloviny 19. století. Ročně ho navštíví 20.000 zájemců o vesnickou historii.

  • 20.3.2004

    Zhruba čtyři sta metrů zábran postavili tento týden ochránci přírody z Valašského Meziříčí u obce Hutisko-Solanec. Plastové bariéry mají živočichům zabránit ve vstupu na frekventovanou komunikaci, která přehrazuje jejich cestu k vodní ploše. ČTK o tom informoval Milan Orálek ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Instalované zábrany svedou obojživelníky do vyhloubených jam, odkud je potom ochránci přírody vybírají a přenášejí přes cestu. "V loňském roce jsme takto zachránili bezmála 5000 žab. Letos to je zatím kolem 150," poznamenal Orálek. Na projektu se podílí asi deset dobrovolníků z ČSOP, k nimž se přidají i žáci místní základní školy.

    Vodní plocha, která dříve sloužila místní pile, je jediným místem v širokém okolí, kde mohou žáby na jaře naklást vajíčka. "Předtím ale musejí překonat frekventovanou silnici, což se podle našich odhadů dříve podařilo pouze jedné pětině z nich," uvedl Orálek. Značnou část žab přitom podle něj tvoří ropuchy, které jsou velmi přísně chráněny.

    Záchranná akce potrvá kvůli vrtkavému počasí asi šest týdnů. "Teď se nám trochu ochladilo, není ani vyloučeno, že by mohla nádrž ještě zamrznout," vysvětlil Orálek. Zábrany instalují členové ČSOP z Valašského Meziříčí u Hutiska-Solance od loňského roku. Předtím prováděli záchrannou akci u obce Jarcová. Poslední rok již byla ale migrace žab jen minimální. "Místo stovek žab šlo jen o jednotlivé kusy," konstatoval Orálek. Podle něho za to může zřejmě zhoršená kvalita vody.

  • 20.3.2004

    Jaro se v sobotu již pojedenácté vydalo po Labi z Ústí do Děčína. Tradiční jarní rituál pořádá každoročně děčínská Společnost pro přepravu ročních období vodní cestou. Flotila nejroztodivnějších plavidel se zhruba 70 plavci se vydala s jarem z plavební komory střekovského zdymadla v Ústí nad Labem asi hodinu před polednem. Plavba do Děčína trvala přibližně šest hodin.

    Kromě převozu jara mají plavci i další úkoly. "Musíme zkontrolovat stav populace labských vodníků, podívat se, jak se nám rozplemenili, a zjistit, zda se do svých jihočeských vod již odstěhovali vodníci, které na sever Čech zanesla povodeň v roce 2002," řekl ČTK prezident společnosti děčínských recesistů Jaroslav Drahoš. Jako vrchní velitel jarní flotily také před zahájením plavby ulil do Labe několik kapek alkoholu. "To aby nás vodníci cestou nevyšplouchli," vysvětlil.

    Kromě plavení jara pořádá děčínská Společnost pro přepravu ročních období vodní cestou například podzimní odvoz léta do Němec a na Štědrý den se její členové a příznivci scházejí v Děčíně u Zámeckého rybníka při topení vánočního kapra. Na Štěpána pak vynášejí zimu do hor.

  • 20.3.2004

    Skoncovat se zimou se v sobotu rozhodli členové občanského sdružení Olomoučtí kolaři. Během tradiční projížďky hanáckou metropolí vrhli do rozbouřené řeky Moravy slaměnou Moranu, symbol odcházející zimy. Samotného aktu se ujal hejtman Olomouckého kraje Jan Březina, jemuž pomáhal poslanec Evropského parlamentu Per Arne Arvidsson.

    "Moranu jsem hodil do vody s rozkoší a radostí, že zima už končí. Mám chladné období rád, ale letos už bylo zimy přece jen dost," řekl ČTK Březina. Jelikož se Morana nechtěla své vlády jen tak snadno vzdát, museli jí do proudu pomoci dva otužilí plavci.

    Jarní projížďku Olomoucí a pálení Morany pořádali letos Olomoučtí kolaři již potřetí. V sobotu se jich sešlo na sedm desítek a hanáckou metropolí ujeli asi šest kilometrů. "Projeli jsme cyklostezky, které byly ve městě vybudovány v posledních letech. Je to už tradice, za rok se určitě sejdeme znovu," uvedl jednatel sdružení Jaroslav Mikšaník. Sdružení se už několik let zasazuje o budování cyklostezek ve městě, zlepšení podmínek pro cyklisty a kolo prosazuje jako alternativní způsob dopravy, šetrný k životnímu prostředí. Pořádá výlety na kolech pro veřejnost a vydává časopis Drátěný osel.

  • 20.3.2004

    Více než čtyři desítky exotických plazů a další živočichy mohou od soboty po zimní přestávce obdivovat návštěvníci Soukromé zoo a hadí farmy v Novém Kostele na Chebsku. V teráriích uvidí zájemci mimo jiné nejznámější jedovaté hady, například kobry, ploskolebce, zmije či chřestýše. Prohlédnout si mohou i kobru černokrkou, jejíž dávný předek sprovodil ze světa proslulou egyptskou královnu Kleopatru.

    Zřejmě největší hadí farmu v Česku vybudoval v zapadlé pohraniční vísce před pěti lety Němec Michael Tirschmann se svou českou manželkou Ivetou. "Bylo to moje hobby odmalička. Hned za první vydělané peníze jsem si koupil hada," řekl Tirschmann ČTK o svých chovatelských začátcích. V Německu vlastnil deset let obdobnou zoologickou zahradu, v roce 1999 se přestěhoval do Čech. "Náš cíl byl vybudovat něco pro děti, v tomto regionu toho moc není," dodal.

    Kromě 36 druhů plazů z celého světa mohou děti i dospělí na Tirschmannově farmě obdivovat zhruba 350 dalších zvířat, například ještěrky, želvy, varany, kraby, tchoře, činčily, fretky i papoušky či tropický hmyz. Nechybějí ani opice, liška polární, pštros, či dokonce klokan.

    O celou farmu pečují manželé Tirschmanovi sami pouze s jedním pomocníkem. "Hadi se krmí jednou za 14 dnů, jednou týdně se čistí jejich terárium," řekl majitel. Peníze jsou potřeba zejména na elektřinu, plazi totiž vyžadují teplo. Krmení dospělých hadů velkou práci nedá, svou potravu - myši - si totiž v teráriu uloví sami. O to více péče musí chovatelé věnovat skutečnému hadímu miminku. Půlroční krajta královská totiž zatím měří sotva čtvrt metru a více než nebezpečného plaza připomíná tmavou tkaničku do bot. "Musíme ji stále krmit rozšlehaným vajíčkem, které jí podáváme injekční stříkačkou," vysvětlila Iveta Tirschmannová. "Přitom se musí dávat velký pozor, aby se jí neporanily vnitřnosti," dodala.

    Zájemci mohou hadí farmu navštívit každý den od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Dospělí za prohlídku zaplatí 50 korun, děti o dvacet méně.

  • 20.3.2004

    Do bitvy o český fotbalový trůn se vrací Slavia. Pražané vyhráli na Bazalech góly Karla Pitáka a střídajícího Tomáše Hašlera 2:0 a náskok lídra tabulky stáhli na šest bodů. Zatímco Baník utrpěl první domácí porážku po jedenácti měsících, Slavia je na ostravském trávníku už šest let nepokořena. Navíc pomohla Spartě, která by se v případě pondělní výhry nad Libercem přiblížila Baníku na pět bodů.

  • 20.3.2004

    Reprezentant Jan Matura vyhrál v Harrachově mistrovství republiky ve skoku na lyžích na středním můstku. Bronzový medailista z únorového šampionátu na ještědském velkém můstku byl sice po úvodním kole až pátý, v druhém dějství ale předvedl nejdelší skok dne 88,5 metru a v součtu zvítězil o čtyři a půl bodu před Michalem Doležalem. Bronzovou medaili získal sdruženář Patrik Chlum, dominanci závodníků Dukly Liberec potvrdili i čtvrtý František Vaculík a pátý Lukáš Hlava. Nedařilo se zato frenštátským skokanům: mistr republiky z velkého můstku Jakub Janda skončil na K-90 vinou nepovedeného úvodního pokusu osmý, obhájce titulu Jan Mazoch byl dokonce až sedmnáctý.

  • 20.3.2004

    Kdyby se Praha rozhodla kandidovat na pořádání letní olympiády a byla by vybrána, některé sportovní disciplíny by se konaly mimo metropoli. Podle primátorova náměstka Petra Hulinského by třeba jachting mohl být na vodní ploše vybudované při rekultivaci důlní krajiny na Mostecku, veslování a kanoistika v Račicích na Litoměřicku a střelba ve vojenském areálu ve Staré Boleslavi. "Abychom takové sporty mohli pořádat, musely by se do zajištění olympijských her zapojit některé mimopražské regiony," řekl Hulinský ČTK. Klání jednotlivých skupin fotbalového turnaje by mohlo kromě Prahy hostit Brno, Ostrava, Teplice a Liberec. Pro soutěž v lukostřelbě se uvažuje nejen o některé z hal v Praze- Letňanech, ale také o okolí Neratovic nebo Brandýsa nad Labem, uvedl náměstek.

    Pro centrum olympiády se Praha-Letňany jeví jako nejvhodnější, uvedla tento týden městská rada na základě vypracované územní studie. Na severu Prahy by vznikl olympijský stadion a vesnice. Různé sportovní disciplíny by se soustředily do budoucích hal veletržního areálu. Jiné by byly na dalších pražských sportovištích, ať už existujících, nebo plánovaných.

    Praha má místo i pro plážový volejbal. Na písečnou pláž by se změnila Letenská plán, uvedl Hulinský. "Zajímavou kulisou pro diváky by mělo být pořádání triatlonu přímo v historickém centru Prahy," dodal.

    Praha už před rokem vyhlásila, že se možná bude ucházet o pořádání olympiády v roce 2016, nebo 2020. Představitelé města však i nyní zdůrazňují, že vše je ve stadiu úvah. K definitivnímu rozhodnutí, které má padnout do konce roku, přispěje ekonomická a marketingová studie, na jejíž zpracování město vypíše soutěž.

  • 19.3.2004

    Česká diplomacie odsuzuje násilí, ke kterému došlo v posledních dnech v Kosovu a vyzývá všechny zúčastněné k okamžitému obnovení pořádku, uvádí se v prohlášení českého ministerstva zahraničí. Vybudování bezpečného a demokratického Kosova, které bude mít své místo v Evropě, není podle dokumentu možné bez obnovení mezietnické důvěry, a ta byla posledními událostmi opět vážně poškozena. Věříme v multietnickou budoucnost Kosova, a proto se domníváme, že klíčovým kritériem zralosti kosovské společnosti je návrat vysídlených osob a ochrana práv všech obyvatel Kosova, uvádí se v prohlášení českého ministerstva zahraničí.

    NATO rozmístilo v Kosovu další vojáky mírových jednotek, aby obnovilo plnou kontrolu v provincii, a varovalo, že je připraveno uplatnit proti pachatelům násilí rázná opatření. Policie OSN označila celkovou situaci za klidnější než ve čtvrtek, kdy etničtí Albánci vypalovali srbské domy a pravoslavné kostely a srbští nacionalisté na to jinde odpovídali vypalováním mešit.

Pages