Zprávy

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen o tom, že Evropa nemůže mít "jiné zahraničněpolitické zájmy, než mají Spojené státy americké". Uvedl to v rozhovoru otištěném v sobotním Právu. "Nemluvím o ekonomice, mluvím o obraně proti terorismu, o hrozbě rozšiřování zbraní hromadného ničení," vysvětlil Topolánek. Podle něj bylo hlubokým omylem, oč se na summitu v Římě "pokoušela například francouzská reprezentace - snažení o vysokou míru evropské autonomie bez vazby se Spojenými státy americkými minimálně ve vojenské a bezpečnostní oblasti". Předseda občanských demokratů připustil, že je přirozené, aby Evropa měla šedesát let po válce potřebu se emancipovat. "Proto jsme taky nikdy neřekli, že Evropa nemůže mít společnou zahraniční politiku, jen jsme odmítali, aby to byl diktát. Jistěže by bylo velmi pozitivní, kdyby ta společná zahraniční politika vedla k tomu, že Evropa bude na zbrojení a na boj proti terorismu vynakládat takové prostředky, jaké na to věnují Spojené státy," míní Topolánek. Zatím však toho podle něj není Evropa kvůli svým sociálním programům schopna a v řadě zbrojních systémů zaostává. "Za této situace jsme přesvědčeni, že snaha o vytvoření paralelní obranné struktury vedle struktury NATO bude mít za následek oslabení celkové světové bezpečnosti, a tedy i bezpečnosti samotné Evropy," dodal.

Praha se snaží získat mezi zeměmi Evropské unie spojence, který by s ní usiloval o změnu systému preventivních porážek v případech takzvané nemoci šílených krav (BSE). Ministr zemědělství Jaroslav Palas v sobotu na toto téma jednal s německou ministryní ochrany spotřebitele a zemědělství Renate Künastovou. Po setkání řekl, že Německo a Česko možná po 1. květnu 2004 vyvolají revizi systému nakládání s nakaženými a potenciálně nemocnými dobytčaty. "Shodli jsme se na tom, že bezprostředně po vstupu do Evropské unie bychom mohli my a Německo iniciovat to, aby se stávající systém vyhodnotil a přijaly se závěry, zda je tento systém možné nějakým způsobem změnit či nikoliv," řekl ČTK Palas. S ministryní hovořil o tom, zda je pro EU přijatelný český návrh, aby se krávy určené k vybití nechaly naživu, než jim skončí období dojení po otelení. Tuto myšlenku prosazoval ministr už loni v prosinci při jednáních v Bruselu. Narazil ale na neústupný odpor Evropské komise. Praha argumentuje, že mléko nakažených krav je prokazatelně bezpečné a dobytčata určená k utracení by bylo možné označit. Brusel se ale obává ztráty důvěry spotřebitele. Künastová je podle Palase prvním ministrem členské země EU, který naznačil ochotu diskutovat o změně zacházení s dobytkem určeným k utracení kvůli BSE. Český ministr ale zatím nechce předvídat, jak by případná změna nakládání s dobytčaty vypadala. "My jsme v obecné rovině řekli, že požádáme o vyhodnocení tohoto systému - jak doposud funguje," vysvětlil.

V EU se dosud objevilo 1111 případů BSE, z toho 491 ve Velké Británii. Česko vyšetřilo od počátku roku 2001 do konce letošního listopadu na nemoc šílených krav zhruba 483.000 kusů skotu, osm bylo nakaženo. Problémem Česka je ale vysoká koncentrace chovu, která vede k nuceným porážkám stovek vrstevníků nakaženého kusu. Jen ve dvou posledních případech BSE v České republice bylo rozhodnuto o utracení více než 1100 zvířat.

Premiér Vladimír Špidla se zajímá o důvody, které vedly ústeckou obvodní radnici k zastavení vyplácení sociálních dávek početné romské rodině Červeňákových. Jejich právní zástupkyně Klára Veselá-Samková předsedu vlády písemně požádala o schůzku. U právníků Úřadu vlády si proto nechal prověřit celý případ, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Veverková.

Vyplácení sociálních dávek zastavila ústecká radnice poté, co Červeňákovi ohlásili přijetí odškodnění od státu. Stěžovali si totiž u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na průtahy soudních jednání o jejich bydlení. Stát jim pak poslal 900.000 korun, aby projednávání stížnosti předešel. "Rádi mu (Špidlovi) náš postup vysvětlíme," informoval novináře starosta obvodu Ústí nad Labem-Střed Radek Vonka. Sociální dávky radnice ústeckého obvodu zastavila od 1. listopadu. Veselá-Samková se proti tomu vzápětí odvolala. Záležitost nyní zkoumá ústecký magistrát.

K případu se vyjádřilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Podle nás úřad rozhodl správně. O dávkách sociální potřebnosti či sociální podpory se rozhoduje na základě příjmu. Tito lidé nějaký příjem měli. Je jedno, jestli je majetek v podobě materiální či peněžní," řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Podle informací ČTK se příslušné odpovědné orgány obávají, že by se případ mohl stát precedentem a o dávky a náhrady by se začali hlásit další zájemci.

Starosta Vonka uvedl, že Červeňákovi dluží městu 122.000 korun, z toho je dluh na nájemném 12.000 a zbytek činí penále. Tento dluh však advokátka romské rodiny zpochybňuje. Podle Vonky město část dluhu již vymáhá soudně, část si ještě ověřuje. Červeňákovi již nebydlí v obecních bytech. Dům s jejich byty město zhruba před rokem prodalo romskému podnikateli.

Rodina Červeňákových se na počátku roku 1993 odstěhovala na Slovensko, protože jim v Ústí údajně vyhrožovali jiní Romové. Protože neměli peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do bytů, které opustili v Ústí, se nastěhovat nemohli, protože byly zcela zdevastované. Město pro ně jiné bydlení nemělo, a tak nechalo opravit jeden dům. Do něho se Červeňákovi nastěhovali. Poté se několik let soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Proto se obrátili na štrasburský soud.

Neznámí útočníci přepadli a zbili v sobotu ráno šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáše Němečka. Stalo se to před jeho domem v Praze. Kromě tržné rány nad okem a podlitin v obličeji utrpěl Němeček lehký otřes mozku. Kolemjdoucí ho po útoku odvezli do nemocnice na Bulovce, kde ho vyslechla policie. Němeček ani policie neví, kdo útočníci byli. Během přepadení nevydali jediné slovo, pak zmizeli.

Pražská policie zatím k případu žádné informace neposkytla. Zástupce šéfredaktora týdeníku Marek Švehla ve stanovisku pro ČTK uvedl, že zatím není jasné, zda šlo o útok náhodné dvojice násilníků, nebo výstrahu Respektu. Švehla připomněl, že Respekt se věnoval několika ožehavým tématům - pravidelně píše o útocích rasistů na Romy, v posledních měsících loňského roku otiskl sérii článků popisujících řádění násilnického gangu v Mostě a Litvínově a neochotu či neschopnost tamní policie situaci řešit. Respekt také čelí několika žalobám podnikatelských skupin a politiků, kteří se netají snahou časopis zničit, dodal Švehla. Zatím naposledy se Respekt ocitl za své články před soudem tuto středu. Příčinou byl jeho loňský květnový článek o údajných kontaktech ministra vnitra a místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse se správkyní pražského nevěstince. Soud označil článek za nepravdivý a uložil Respektu, aby se ministrovi omluvil.