Zprávy

Ministryně zdravotnictví Marie Součková odstoupí z vlády, pokud vláda či parlament neschválí chystanou reformu českého zdravotnictví. Ministryně a místopředsedkyně ČSSD ČTK řekla, že toto své rozhodnutí oznámila na pátečním jednání politického grémia ČSSD i na sobotním jednání krajské konference jihomoravské ČSSD v Brně. "Koncepce zdravotnictví, tak jak ji mám připravenou, odpovídá programovému prohlášení vlády, ústavě a ostatním věcem, které souvisí s právy občanů," uvedla ministryně, která dlouhodobě čelí kritice opozice i odborné veřejnosti za způsob, jakým řídí resort.

Premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla na její rozhodnutí v případě neúspěchu reformy rezignovat reagoval slovy, že by neměla být tak nekompromisní, dodala Součková. Předseda vlády již několikrát odmítl výzvy, aby Součkovou ze svého kabinetu kvůli dlouhodobým problémům ve zdravotnictví sám odvolal.

Žádné velké vášně ani silná prohlášení nevyvolalo mezi politiky rozhodnutí ministryně zdravotnictví Marie Součkové svázat její setrvání ve funkci s reformou zdravotnictví. Politici, které ČTK oslovila, se shodli v tom, že řešení problémů ve zdravotnictví mělo být již dávno na stole.

Místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Josef Janeček (KDU-ČSL) podotkl, že zatím nějaké komplexní řešení předloženo nebylo. "Domnívám se, že daleko větší význam má nalézání věcných řešení nežli personálie. Jestli paní ministryně pochybuje o podpoře ČSSD, tak to je její věc. Pro KDU- ČSL je priorita najít věcná řešení pro transformaci zdravotnictví," soudí zástupce koaličních lidovců.

Místopředseda sněmovny a lékař Ivan Langer (ODS) ČTK řekl, že reformu měla Součková předložit již dávno. "Není na co čekat. Reforma měl být již dávno na stole, nebo měla být z ministerského křesla paní Součková již dávno pryč," řekl. Langer přitom souhlasí s tím, že by vrcholný politik měl se svojí vizí spojit působení ve funkci.

Také místopředseda komunistů Jiří Dolejš řekl, že reforma zdravotnictví již dávno měla být na stole. "Pokud by to měl být další ze série koaličních kompromisů, tak bych to ani nepovažoval za reformu, ale za určitý nátlak, který paní ministryně vyvíjí na koalici," řekl. Otázkou ale podle něj je, zda je Součková vůbec schopna řešení problému přinést. "A pokud ho přinese, tak je při současných poměrech v koalici otázka, zda je dokáže prosadit," podotkl Dolejš.

Vládní Unie svobody-DEU je přesvědčena o tom, že existují lepší kandidáti na evropského komisaře za Českou republiku, než je sociálnědemokratický favorit Miloš Kužvart. Vedení unionistů v sobotu vlastního adepta do Evropské komise nenavrhlo, ačkoliv se to očekávalo. Podle předsedy strany Petra Mareše si ale dokáže představit nominaci lidí typu diplomata Alexandra Vondry nebo velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky. "US-DEU konstatuje, že Miloš Kužvart je kandidátem ČSSD a sociální demokracie je odpovědna za jeho kvalitu. US-DEU by dala přednost kandidátům s dostatečnou mezinárodní zkušeností. US-DEU si dovede představit i návrh tří kandidátů za Českou republiku," citoval Mareš sobotní usnesení republikového výboru strany. Dosud se počítalo s tím, že vláda navrhne jen jednoho kandidáta na prvního českého komisaře. Další koaliční strana, KDU-ČSL, navrhla soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, někdejší poslankyni Ivanu Janů. I lidovci mají ke Kužvartovi výhrady. Sociální demokraté, lidovci a unionisté budou o nominaci do Evropské komise jednat na úterním koaličním jednání.

I když mají koaliční i opoziční parlamentní strany vůči Miloši Kužvartovi jako kandidátovi ČSSD na evropského komisaře výhrady, sociální demokracie neuvažuje o jiném kandidátovi. Novinářům to v sobotu v Brně řekl předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. "Miloš Kužvart splňuje všechny vysoké požadavky. Nevidím druhou osobu srovnatelných kvalit, která by byla k dispozici," řekl Špidla. Rozhodnutí ČSSD o Kužvartovi jako kandidátovi bylo podle něj "uvážené a velmi pevné". Podle premiéra má Kužvart jako bývalý ministr životního prostředí bohaté zkušenosti z exekutivy a z funkce odešel jako ministr úspěšný. "A že se nestal znovu ministrem bylo dáno tím, že jsem se rozhodl vytvořit koaliční uskupení," uvedl premiér. Doplnil, že Kužvartova agenda, tedy životní prostředí, je klíčová nejen pro Českou republiku, ale i Evropskou unii. Špidla připomněl, že Kužvart v minulosti neselhal ani jako člověk; nebyl členem komunistické strany ani politickým turistou.

Opozičním občanským demokratům a komunistům nevadí ani tak konkrétní jméno jako fakt, že vládní koalice výběr českého zástupce v Evropské komisi nekonzultuje s opozicí. Prezident Václav Klaus nominaci sociálnědemokratického politika komentoval stručně: "Pro mě kandidatura pana Kužvarta do funkce evropského komisaře není důvodem k tomu, abych začal držet hladovku," řekl Klaus novinářům během návštěvy Slovenska.

Česká republika je na seznamu zemí, jejíž firmy vyvážejí do totalitních zemí nástroje zneužívané k mučení lidí. S odvoláním na zprávu mezinárodní organizace Amnesty International to uvedla Česká televize. "České firmy podle Amnesty International vyvážejí do totalitních zemí obušky, elektrické paralyzéry, pouta, okovy na nohy a dráždící plyny, tedy nástroje běžně sloužící policii," uvedla televize. V zemích, kam tyto pomůcky směřují, jsou ale podle ČT často zneužívány k mučení politických vězňů. Zpráva Amnesty International tvrdí, že v České republice obchoduje s elektrickými obušky a pouty 81 firem. Pro srovnání - v sousedním Německu jich je přes 300, ale ve Velké Británii jen tři, uvedla ČT.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou tyto nástroje volně prodejné a obchod s nimi nepodléhá žádnému licenčnímu řízení, jako je tomu například u zbraní nebo munice. Náměstek ministra zahraničí Jan Winkler je přesto přesvědčen o tom, že také nad obchodem s těmito pomůckami bude dobré zavést kontrolu. O regulaci uvažuje podle ČT i Evropská unie.

Především za politický signál pokládá bývalý velvyslanec v Afghánistánu Petr Přibík návrh na vyslání 120 elitních českých vojáků do operace Trvalá svoboda v této zemi. Zda průzkumníci z Prostějova budou schopni dobře splnit to, co od nich Američané budou chtít, závisí podle Přibíka především na profesionalitě jejich velitelů, ale také na tom, aby jim do práce co nejméně mluvili politici v Praze. Vláda už vyslání schválila, parlament bude o misi jednat zřejmě v únoru.

"Nyní zase do Afghánistánu pojedou Češi, aby v podstatě vylepšili naši reklamu. Já bych se nedal klamat tím, co občas oficiálního čteme ve sdělovacích prostředcích. My jako stát vlastně chceme říct, že všude, kde je potřeba, jsme. Ale když se na to podíváme konkrétně, tak skoro nikde nejsme," uvedl v rozhovoru pro ČTK bývalý diplomat. "Ti kluci jsou určitě plni odhodlání tam jít, ale musí mít potřebné vybavení a podporu. Že oni jsou schopní, o tom není sporu," řekl Přibík, který byl z Afghánistánu odvolán po neshodách s ministerstvem zahraničí v létě roku 2002. Připomněl, že prostějovští vojáci ze 6. skupiny speciálních sil se na akci v Afghánistánu už jednou připravovali, nakonec ale sami řekli premiéru Vladimíru Špidlovi, že nemají všechno potřebné vybavení. "Mají běhat v noci po kopcích a hledat 'zlé hochy'. Bude na ně teď velice pozorně upřené oko spojenců," myslí si Přibík. Připomněl, že v Iráku s USA spolupracují polští a bulharští vojáci, z nichž někteří už padli. Místo několika stovek příslušníků české polní nemocnice v jihoirácké Basře je v této zemi nyní jen osm desítek vojenských policistů. Původně se uvažovalo o tom, že by nemocnice mohla zůstat v oblasti až do jara. Přibík podotkl, že podobně bylo předčasně ukončeno i působení této vojenské nemocnice na okraji afghánského Kábulu. V této oblasti pomáhala nemocnice do konce roku 2002.

Velvyslanec musel oficiálně odejít z funkce pro dlouhodobé neshody s ministerstvem. Sám se ale netajil tím, že musel odejít poté, co kritizoval rozhodnutí ministrů zahraničí a obrany Cyrila Svobody a Jaroslava Tvrdíka odložit cestu do Afghánistánu. O prostějovských specialistech na hloubkový průzkum je Přibík přesvědčen, že jsou dobře vycvičeni a svůj úkol zvládnou. Na české vojáky podle svých slov nedá dopustit po zkušenostech s vojenskými policisty, které měl v Afghánistánu jako ochranku. "Byli pozorní, klidní, byli perfektní. A věřím, že podobní profesionálové jsou v téhle jednotce také," myslí si.

Čeští vojáci ale podle Přibíka nejsou v Afghánistánu nezbytně nutní. "Je to signál, že se spojenci stojíme na jedné straně a že jim ty 'zlé hochy' pomáháme lovit. Ale oni to bez nás dokážou také," dodal. Podobně se ostatně po vládním jednání vyjádřil i ministr obrany Miroslav Kostelka: "Neříkáme, že se speciální jednotkou spasíme svět. Ale ukážeme, že jsme proti terorismu a že proti němu chceme bojovat."